Jihočeský kraj je kraj na jihu Čech. Krajským městem jsou České Budějovice.[2] Rozlohou je druhým největším krajem České republiky a má nejnižší hustotu zalidnění ze všech krajů.[2][4]*
Poloha a území
Podstatnou část hranice kraje tvoří státní hranice s Rakouskem a Německem. Uvnitř republiky sousedí kraj s Plzeňským a Středočeským krajem, s Krajem Vysočina a s Jihomoravským krajem.[1] Rozloha kraje je 10 058 km², necelých 13 % území státu; více než třetinu plochy zabírají lesy a přibližně 4 % vodní plochy.[1] Jádro kraje tvoří jihočeská kotlina s Českobudějovickou a Třeboňskou pánví. Obklopují ji Šumava, výběžky Brd, Středočeská žulová vrchovina, Českomoravská vrchovina a Novohradské hory.[1] Nejvyšším bodem je šumavský vrchol Plechý (1 378 m n. m.), nejnižším hladina Orlické přehrady v okrese Písek (330 m n. m.).[1]
Vody
Území kraje patří do povodí horní a střední Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí a Otavou.[1] V minulosti zde bylo vybudováno přes 7 tisíc rybníků s celkovou výměrou přes 30 tisíc hektarů; největší z nich jsou Rožmberk, Horusický rybník a Bezdrev.[1] Nádrž Lipno s rozlohou 4 870 ha je největší vodní plochou v Česku. Dalšími velkými nádržemi jsou Orlík a Římov, která zásobuje pitnou vodou velkou část kraje.[1]
Obyvatelstvo a okresy
K 31. prosinci 2025 měl kraj 652 896 obyvatel.[3] Hustota zalidnění činila 64,9 obyvatele na km². V krajském městě žilo v roce 2025 celkem 97 128 obyvatel, tedy 14,9 % obyvatel kraje; dalšími většími městy jsou Tábor, Písek, Strakonice a Jindřichův Hradec.[4] Kraj se člení na sedm okresů: České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor.[2] V kraji je 624 obcí včetně vojenského újezdu Boletice, který nemá obyvatele.[4] Nejvyšší porodnost v kraji měl v roce 2025 správní obvod Týna nad Vltavou (9,2 narozených na tisíc obyvatel).[5]
Vznik a název
Kraj vznikl 1. ledna 2000 na základě ústavního zákona č. 347/1997 Sb. jako jeden ze 14 vyšších územních samosprávných celků.[6] Původně nesl název Budějovický kraj, odvozený od sídla; v roce 2001 byl přejmenován na Jihočeský kraj.[6] Kraj spravuje volené zastupitelstvo v čele s hejtmanem a krajský úřad, který sídlí v ulici U Zimního stadionu v Českých Budějovicích.[2] Kraj se sídlem v Českých Budějovicích existoval už od roku 1949 jako Českobudějovický kraj; při reorganizaci v roce 1960 byl územně upraven a přejmenován na Jihočeský kraj.[2] V evropské statistické klasifikaci tvoří spolu s Plzeňským krajem region soudržnosti Jihozápad.[7]
Hospodářství a doprava
Kraj má tradici zemědělství, lesnictví a rybníkářství; v jeho rybnících se vytváří polovina produkce ryb v Česku.[1] Díky jaderné elektrárně Temelín zaujímá kraj druhé místo ve výrobě elektřiny s pětinovým podílem na celostátní výrobě. V souvislosti se stavbou elektrárny vznikla vodní nádrž Hněvkovice.[1] Z Prahy vede na jih Čech dálnice D4, jejíž úsek z Příbrami k Písku byl zprovozněn v prosinci 2024.[8] V kraji se dochovaly zbytky koněspřežní železnice z Českých Budějovic do Lince, první na evropské pevnině.[1]
Památky a příroda
Městskými památkovými rezervacemi jsou historická centra Českých Budějovic, Českého Krumlova, Jindřichova Hradce, Prachatic, Slavonic, Tábora a Třeboně.[1] Český Krumlov byl v roce 1992 a náves v Holašovicích v roce 1998 zapsány na seznam světového dědictví UNESCO.[1] K chráněným územím patří Národní park Šumava a chráněné krajinné oblasti Šumava, Třeboňsko a Blanský les; chráněna je přibližně pětina území kraje.[1]
Stránky, které sem odkazují
Zdroje
- Charakteristika kraje
- Jihočeský kraj
- Počet obyvatel podle krajů k 31. 12. 2025
- Obyvatelstvo ve městech a v obcích Jihočeského kraje v roce 2025
- V Jihočeském kraji se počet obyvatel v roce 2025 mírně snížil
- Historie krajského zřízení
- 1. Teritoriální členění (Lexikon)
- Premiér Fiala zahájil provoz na klíčovém úseku dálnice D4