Plzeňský kraj je kraj na jihozápadě České republiky.[1] Krajským městem je Plzeň, která leží uprostřed kraje.[4] Rozlohou je kraj třetím největším v Česku, počtem obyvatel se řadí na osmé místo.[1]*
Poloha a území
Na jihozápadě a západě tvoří hranici kraje státní hranice s Německem (Bavorskem), která je jeho nejdelší hranicí.[1][2] Na severozápadě sousedí s Karlovarským, na severu s Ústeckým, na severovýchodě se Středočeským a na východě s Jihočeským krajem.[2] Rozloha kraje je 7 649 km².[1] Na jihozápadě se táhnou pohraniční pohoří Šumava a Český les, na severovýchodě leží Plzeňská kotlina; zbytek území tvoří Plzeňská pahorkatina a část Brdské vrchoviny.[2] Největší část kraje patří k povodí Berounky, Sušicko a část Klatovska k povodí horní Otavy.[2] Plzeň, původně Nová Plzeň, byla založena v roce 1295 na soutoku Radbuzy, Mže, Úhlavy a Úslavy.[2] Lesy pokrývají 40,5 % a zemědělská půda 49,2 % rozlohy kraje.[1]
Obyvatelstvo a okresy
K 31. prosinci 2025 žilo v kraji 614 683 obyvatel.[3] Kraj má sedm okresů: Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov.[1] Pro kraj je typický velký počet malých sídel a nedostatek měst střední velikosti; v 57 městech žije 66,8 % obyvatel.[1] Kromě Plzně plní funkci center Klatovy, Domažlice, Tachov a Rokycany.[2] Od roku 2003 se kraj člení na 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností: Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice a Tachov.[1]
Vznik a samospráva
Kraj vznikl 1. ledna 2000 na základě ústavního zákona č. 347/1997 Sb. jako jeden ze 14 vyšších územních samosprávných celků; jeho název se odvodil od sídla.[5] V roce 2016 se po zrušení vojenského újezdu Brdy změnila hranice mezi Plzeňským a Středočeským krajem.[5] Nejvyšším orgánem kraje je podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, zastupitelstvo, které má 45 členů a ze svého středu volí hejtmana a devítičlennou radu.[2] V evropské statistické klasifikaci tvoří kraj spolu s Jihočeským krajem region soudržnosti Jihozápad.[6]
Hospodářství
K hlavním průmyslovým odvětvím patří strojírenství, potravinářství, výroba stavebních hmot a keramiky, energetika a hutnictví.[2] Město Plzeň podle odhadů vytváří téměř dvě třetiny hrubého domácího produktu kraje.[2] Vysokoškolské vzdělání poskytuje Západočeská univerzita v Plzni s devíti fakultami.[1] Dálnice měřily v kraji k 1. lednu 2026 celkem 109,3 km, nejvíce v okrese Tachov.[1]
Památky a příroda
V kraji je 202 zvláště chráněných území, mezi nimi národní park Šumava a pět chráněných krajinných oblastí: Šumava, Český les, Slavkovský les, Brdy a Křivoklátsko.[1] Ke kulturním památkám patří klášterní konvent v Plasích, klášter v Kladrubech, zámek Manětín, vodní hrad Švihov, hrad Kašperk, zámek Kozel a renesanční zámek Horšovský Týn.[1] Historické podzemí Plzně je dlouhé téměř 20 km.[1] V září 2026 kraj sledoval situaci v okolí zaniklé obce Zhůří na Klatovsku, kde se v bývalém chemickém cvičišti armády našly toxické látky a území bylo vedeno jako kontaminované.[7]