Vltava v Praze s řadou mostů
Vltava v Praze s řadou mostůFoto: Dmitry A. Mottl, 2017 · CC BY-SA 4.0 · Wikimedia Commons

Vltava je nejdelší řeka v Česku. Od pramene pod Černou horou na Šumavě měří 430 kilometrů a u Mělníka se vlévá do Labe; mezi pramenem a ústím překonává výškový rozdíl přes 1011 metrů.[1] Správcem Vltavy a dalších významných toků v jejím povodí je státní podnik Povodí Vltavy (PVL).[2] Řeka protéká mimo jiné Českými Budějovicemi a Prahou; spád mezi oběma městy činí 190 metrů.[3]*

Tok

Hloubku a šířku řeky trvale změnila stavba přehrad v úseku od Lipna po Prahu. Nejširší je Vltava u Černé v Pošumaví, kde jsou břehy lipenské nádrže od sebe vzdáleny 5 km, nejhlubší místo leží na dně orlické nádrže v hloubce 74 metrů.[1] Jméno řeky nesou v názvu desítky obcí, například Kralupy nad Vltavou, Kamýk nad Vltavou nebo Hluboká nad Vltavou.[1] Až k Týnu nad Vltavou sahá vzdutí přehrady Orlík.[3]

Vltava a Hradčany, kolorovaný lept Karla Postla, kolem 1818
Vltava a Hradčany, kolorovaný lept Karla Postla, kolem 1818Rytina: Karel Postl (1769–1818), kolem 1818 · volné dílo · Wikimedia Commons

Plavba

Po Vltavě se odedávna plavily vory a menší lodě, které vozily hlavně sůl, kámen a dřevo. Karel IV. uvažoval o spojení Vltavy s Dunajem.[3] Za Marie Terezie byl v roce 1777 vydán český navigační zákon.[5] První ucelený projekt splavnění Vltavy z Českých Budějovic do Mělníka vypracovala roku 1894 firma Lanna a Vering.[3] Komise pro kanalisování Vltavy a Labe v Čechách, ustavená v roce 1896, prosadila stavbu jedenácti zdymadel mezi Prahou a tehdejší říšskou hranicí. Ta zajišťovala plavební hloubku 2,10 m a umožnila plavbu lodí o nosnosti 1000 tun.[5]

Vltavská kaskáda

Vltavskou kaskádu tvoří devět vodních děl: Lipno I, Lipno II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice a Vrané.[3] Po první světové válce se v plánech na úpravu střední Vltavy střetávaly zájmy plavby a výroby elektřiny. Stavba přehrady u Štěchovic začala v roce 1938 a byla dokončena v roce 1945.[3] Po válce převážil záměr budovat co největší přehrady, které by zadržely velké zásoby vody; tak vznikly Slapy ve Svatojánských proudech, dokončené roku 1955, a Orlík s Kamýkem.[3] Orlík je nejvyšším stupněm kaskády se spádem až 70,5 metru.[3] Před zatopením orlické nádrže byly zajištěny hrady Orlík a Zvíkov a některé menší stavby, například kostelík v Červené z 12. století, byly přeneseny nad hladinu. Elektrárna přehrady má výkon 364 MW.[4] Při povodni v srpnu 2002 snížila nádrž přítok 3900 m³/s na odtok 3100 m³/s.[4]

Vltava v Praze

Předchůdcem dnešního Karlova mostu byl kamenný Juditin most, který kolem roku 1170 postavil Vladislav I.; po poškození povodní byl roku 1342 odstraněn. Základní kámen Karlova mostu byl položen v roce 1357.[6] Při povodni v srpnu 2002 dosáhla Vltava ve Velké Chuchli 14. srpna ve 12 hodin průtoku 5160 m³/s při výšce hladiny 782 cm a zaplavila mimo jiné Karlín.[7] Pod vodou se ocitla řada stanic a úseků metra; poslední z nich byly znovu otevřeny 22. března 2003.[8] Rozsah škod vedl město k rychlejšímu dokončení protipovodňové ochrany, jejíž mobilní hrazení se použilo při povodních v letech 2006 a 2013.[9]

V kultuře

Řeku zachytila řada malířů, Bedřich Smetana jí věnoval stejnojmennou symfonickou báseň a Český rozhlas po ní pojmenoval jednu ze svých celoplošných stanic.[1]

Stránky, které sem odkazují

Zdroje

  1. Nejdelší řekou u nás je Vltava. Výškový rozdíl jejího začátku a konce je přes 1011 metrů · Český rozhlas Zlín
  2. Toky ve správě Povodí Vltavy, státní podnik · Povodí Vltavy, státní podnik
  3. Vltavská kaskáda · Povodí Vltavy, státní podnik
  4. Vodní dílo Orlík · Povodí Vltavy, státní podnik
  5. Vltavská vodní cesta · Povodí Vltavy, státní podnik
  6. Karlův most · Magistrát hl. m. Prahy (Praha virtuální)
  7. Z archivu Deníku: 14. srpna 2002 bylo zatopeno deset pražských čtvrtí · Pražský deník
  8. Historie pražského metra v datech · Dopravní podnik hl. m. Prahy
  9. Historie Prahy 7 · Městská část Praha 7