Budova Nejvyššího správního soudu na Moravském náměstí v Brně, 2015
Budova Nejvyššího správního soudu na Moravském náměstí v Brně, 2015Foto: VitVit, 2015 · CC BY-SA 4.0 · Wikimedia Commons

Nejvyšší správní soud je vrcholný soudní orgán České republiky ve věcech správního soudnictví.[2] Ústava ho řadí do soustavy soudů vedle Nejvyššího soudu a vrchních, krajských a okresních soudů.[1] Sídlí v Brně.[3]

Předchůdce v letech 1918–1952

Československá republika převzala instituci Nejvyššího správního soudu jedním ze svých prvních zákonů, č. 3/1918 Sb. z. a n. Prvním prezidentem soudu byl Ferdinand Pantůček, po jeho smrti v roce 1925 jím byl jmenován Emil Hácha.[3] Počet soudců vzrostl z původních 26 přibližně na padesát.[3] Zákonem č. 166/1949 Sb. bylo sídlo soudu přeneseno do Bratislavy. Soud tam působil do konce roku 1952 a správní soudnictví pak zrušil ústavní zákon č. 64/1952 Sb.[3]

Obnovení v roce 2003

Ústava z roku 1993 Nejvyšší správní soud obnovila článkem 91, skutečně zřízen však byl až o deset let později.[1][3] Ústavní soud nálezem z 27. června 2001 zrušil s účinností od 1. ledna 2003 pátou část občanského soudního řádu o správním soudnictví.[3] Soudní řád správní ze dne 21. března 2002 nabyl účinnosti 1. ledna 2003.[2] Sídlo soudu bylo odchylně od vládního návrhu umístěno do Brna.[3] Předsedou nově zřízeného soudu jmenoval v lednu 2003 prezident Václav Havel Josefa Baxu.[4] Soud začínal se 13 soudci, na konci roku 2003 jich měl 22.[3] Od 1. září 2006 sídlí v souboru tří původně samostatných domů na Moravském náměstí 6, kam se přestěhoval z pronajatých prostor na Masarykově ulici. Jádrem souboru je palácový dům postavený v letech 1869–1871 brněnským stavitelem Moritzem Kellnerem.[3]

Pravomoci a vedení

Správní soudy rozhodují mimo jiné o žalobách proti rozhodnutím orgánů veřejné správy, o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, o ochraně před jeho nezákonným zásahem a o kompetenčních žalobách.[2] Nejvyšší správní soud zajišťuje jednotu a zákonnost jejich rozhodování tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech, a sleduje a vyhodnocuje jejich pravomocná rozhodnutí.[2] Skládá se z předsedy, místopředsedy, předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců.[2] Od roku 2008 je kárným soudem ve věcech soudců a státních zástupců, od roku 2009 i exekutorů.[3] Josefa Baxu vystřídal v roce 2018 Michal Mazanec. Dne 2. února 2022 jmenoval prezident republiky předsedou soudu Karla Šimku.[3]

Září 2026

Koncem září 2026 zveřejnil soud rozsudek, kterým vyhověl kasační stížnosti odvolaného děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Zákonností jeho odvolání se musí znovu zabývat Městský soud v Praze.[6] Soud také zveřejnil rozsudek, kterým zamítl kasační stížnost ruského Podniku pro správu majetku v zahraničí proti zmrazení 61 nemovitostí v Česku. V červenci 2026 podnik neuspěl u soudu ani se stížnostmi proti zablokování českého bankovního účtu a jedné nemovitosti v Praze-Bubenči. [7] Podnik byl na sankční seznam zapsán rozhodnutím vlády tehdejšího premiéra Petra Fialy v listopadu 2023 a opatření se nevztahuje na diplomatické mise, například na velvyslanectví nebo rezidenci velvyslance. [7] Zmrazené nemovitosti ve vlastnictví Ruské federace leží v Praze, Brně, Karlových Varech, Vlkančicích a Jevanech. [7] Podle soudu stačí prokázat, že sankcionovaný subjekt má možnost majetek ovládat.[5] Podle Deníku soud také definitivně potvrdil, že Ministerstvo dopravy v roce 2022 pochybilo, když z odvolacího řízení o úseku D1106 dálnice D11 vyloučilo spolek Děti Země. [8]

Soud zamítl kasační stížnost obce Temelín proti vymezení průzkumného území Janoch, jedné ze čtyř lokalit posuzovaných pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva, a potvrdil tak zamítavý rozsudek Městského soudu v Praze. [9]

Podle soudu vymezení průzkumného území dovoluje jen geologický průzkum a nerozhoduje o tom, kde úložiště vznikne ani zda bude povoleno. [9]

Obdobně soud zamítl stížnost obce Chanovice proti průzkumnému území Březový potok a v červenci 2026 stížnost obce Dolní Cerekev proti průzkumnému území Hrádek. [9]

V srpnu 2026 soud rozhodl, že příjmy z dobrovolně vykonávané prostituce podléhají dani jako jiná samostatná výdělečná činnost; Ústavní soud odmítl ústavní stížnosti ženy, jíž úřady zpětně vyměřily daň za roky 2013 a 2014 přesahující u každého z těchto let 900 tisíc korun, a tento právní názor potvrdil. [10] Žena namítala, že by se zdaněním stát sám stal kuplířem, a odvolávala se na legitimní očekávání vzniklé z vyjádření politiků; Ústavní soud konstatoval, že žádný důkaz takového očekávání nepředložila. [11] Žena rovněž poukazovala na to, že úřady dosud podobné příjmy nezdaňovaly, případně to nedokázaly doložit. [15] Nejvyšší správní soud podle citovaného usnesení vysvětlil, že samotná okolnost, že správní orgán řeší věc poprvé, neznamená protiústavnost jeho postupu. [12] Spor vznikl poté, co si daňové úřady všimly, že žena pravidelně směňovala vyšší částky v eurech za koruny a ukládala je na bankovní účty, aniž podávala daňová přiznání. [14] Žena sama uvedla, že šlo o příjmy z prostituce, které podle ní zdanění nepodléhaly. [15] Ústavní soud v odůvodnění uvedl, že zdanění není morálním schválením dané činnosti a že stát jím nesleduje obohacování se na cizí práci, nýbrž spravedlivé rozdělení daňového břemene. [11] Obě stížnosti Ústavní soud odmítl dvěma usneseními, jejichž zpravodaji byli soudci Jiří Přibáň a Veronika Křesťanová. [15] Jedna ústavní stížnost směřovala proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, druhá proti srpnovému rozsudku Nejvyššího správního soudu; první rozsudek tohoto soudu o zdanění příjmů z prostituce padl už v roce 2025. [11] V tomto rozsudku soud dospěl k závěru, že zdanění příjmů z dobrovolné prostituce nebrání ani mezinárodní úmluvy proti obchodu s lidmi, ani trestní postižitelnost kuplířství. [13] Podle Ústavního soudu zdanění příjmů z dobrovolného podnikání v sexbyznysu, které jsou považovány za legitimní, z dlouhodobého hlediska posiluje společenské postavení těchto osob. [12]

Chronologie

  • — Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti Jaroslava Brože; o jeho odvolání z funkce děkana Katolické teologické fakulty UK musí znovu rozhodnout Městský soud v Praze. → ČTK / České noviny iROZHLAS
  • — Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost obce Temelín v Jihočeském kraji proti vymezení průzkumného území Janoch, jedné ze čtyř lokalit posuzovaných pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva, a potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze. → Ekolist.cz Deník: České Budějovice / Jižní Čechy
  • — Ústavní soud odmítl stížnosti ženy proti dani z příjmů z dobrovolné prostituce vyměřené za roky 2013 a 2014 a potvrdil tak názor Nejvyššího správního soudu, že tyto příjmy podléhají zdanění. → ČTK / České noviny iDNES.cz
  • — Nejvyšší správní soud obdržel 16 stížností a návrhů na volby do Senátu, mezi nimi podání Radka Černého (ODS), kterému ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou unikl postup do druhého kola o jediný hlas; volební senát soudu musí rozhodnout do 19. listopadu. → ČTK / České noviny Novinky.cz
  • — Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo výroční statistickou zprávu o českém soudnictví za rok 2025, podle níž se loni zkrátila délka soudních řízení a justice podle ministra Jeronýma Tejce netrpí nedostatkem soudců. → ČTK / České noviny iDNES.cz
  • — Nejvyšší správní soud vyhověl návrhu Radka Černého (ODS) a rozhodl, že se senátní volby na Žďársku zopakují od prvního kola, protože při přepočtu hlasů zjistil pochybení okrskových komisí; Černému chyběl k postupu do druhého kola jediný hlas. ČTK / České noviny Novinky.cz

Zdroje

  1. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky · Zákony pro lidi
  2. Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní · Zákony pro lidi
  3. Historie a budova soudu (archivní kopie stránky nssoud.cz) · Nejvyšší správní soud
  4. Ministerský náměstek i respektovaný předseda soudu: Josef Baxa slaví šedesátiny · Česká justice · 2019-12
  5. NSS zamítl stížnost ruského podniku kvůli zmrazení desítek nemovitostí v ČR · ČTK / České noviny · 30. září 2026
  6. NSS vyhověl Brožovi, jeho odvoláním z funkce děkana se bude znovu zabývat soud · ČTK / České noviny · 29. září 2026
  7. Ruské nemovitosti v Česku zůstanou zmrazené. Kasační stížnost u soudu neprošla · Seznam Zprávy · 30. září 2026
  8. Exministr Kupka prohrál s Dětmi Země spor o D11. Výhra je jen na papíře · Deník: Královéhradecký kraj · 30. září 2026
  9. Nejvyšší správní soud zamítl stížnost obce Temelín, zpochybňovala průzkumné území pro úložiště · Ekolist.cz · 20. října 2026
  10. Příjmy z dobrovolné prostituce podléhají zdanění, potvrdil ÚS · ČTK / České noviny · 20. října 2026
  11. Ústavní soud potvrdil přelomový verdikt. Příjmy z prostituce se musí danit · Seznam Zprávy · 20. října 2026
  12. Příjmy z prostituce se musí danit. Ústavní soud odmítl stížnost ženy · Deník.cz · 20. října 2026
  13. Příjmy z dobrovolné prostituce podléhají zdanění, potvrdil Ústavní soud · Echo24 · 20. října 2026
  14. Příjmy z dobrovolné prostituce se musí danit, rozhodl Ústavní soud · Deník.cz · 20. října 2026
  15. Příjmy z prostituce podléhají zdanění, potvrdil Ústavní soud. Stížnost ženy odmítl · iDNES.cz · 20. října 2026