Nejvyšší správní soud
Nejvyšší správní soud je vrcholný soudní orgán České republiky ve věcech správního soudnictví.[2] Ústava ho řadí do soustavy soudů vedle Nejvyššího soudu a vrchních, krajských a okresních soudů.[1] Sídlí v Brně.[3]*
Předchůdce v letech 1918–1952
Československá republika převzala instituci Nejvyššího správního soudu jedním ze svých prvních zákonů, č. 3/1918 Sb. z. a n. Prvním prezidentem soudu byl Ferdinand Pantůček, po jeho smrti v roce 1925 jím byl jmenován Emil Hácha.[3] Počet soudců vzrostl z původních 26 přibližně na padesát.[3] Zákonem č. 166/1949 Sb. bylo sídlo soudu přeneseno do Bratislavy. Soud tam působil do konce roku 1952 a správní soudnictví pak zrušil ústavní zákon č. 64/1952 Sb.[3]
Obnovení v roce 2003
Ústava z roku 1993 Nejvyšší správní soud obnovila článkem 91, skutečně zřízen však byl až o deset let později.[1][3] Ústavní soud nálezem z 27. června 2001 zrušil s účinností od 1. ledna 2003 pátou část občanského soudního řádu o správním soudnictví.[3] Soudní řád správní ze dne 21. března 2002 nabyl účinnosti 1. ledna 2003.[2] Sídlo soudu bylo odchylně od vládního návrhu umístěno do Brna.[3] Předsedou nově zřízeného soudu jmenoval v lednu 2003 prezident Václav Havel Josefa Baxu.[4] Soud začínal se 13 soudci, na konci roku 2003 jich měl 22.[3] Od 1. září 2006 sídlí v souboru tří původně samostatných domů na Moravském náměstí 6, kam se přestěhoval z pronajatých prostor na Masarykově ulici. Jádrem souboru je palácový dům postavený v letech 1869–1871 brněnským stavitelem Moritzem Kellnerem.[3]
Pravomoci a vedení
Správní soudy rozhodují mimo jiné o žalobách proti rozhodnutím orgánů veřejné správy, o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, o ochraně před jeho nezákonným zásahem a o kompetenčních žalobách.[2] Nejvyšší správní soud zajišťuje jednotu a zákonnost jejich rozhodování tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech, a sleduje a vyhodnocuje jejich pravomocná rozhodnutí.[2] Skládá se z předsedy, místopředsedy, předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců.[2] Od roku 2008 je kárným soudem ve věcech soudců a státních zástupců, od roku 2009 i exekutorů.[3] Josefa Baxu vystřídal v roce 2018 Michal Mazanec. Dne 2. února 2022 jmenoval prezident republiky předsedou soudu Karla Šimku.[3]
Září 2026
Dne 29. září 2026 soud vyhověl kasační stížnosti odvolaného děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Zákonností jeho odvolání se musí znovu zabývat Městský soud v Praze.[6] Následujícího dne zamítl kasační stížnost ruského Podniku pro správu majetku v zahraničí proti zmrazení 61 nemovitostí v Česku. Podle soudu stačí prokázat, že sankcionovaný subjekt má možnost majetek ovládat.[5]
Zdroje
- Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
- Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
- Historie a budova soudu (archivní kopie stránky nssoud.cz)
- Ministerský náměstek i respektovaný předseda soudu: Josef Baxa slaví šedesátiny
- NSS zamítl stížnost ruského podniku kvůli zmrazení desítek nemovitostí v ČR
- NSS vyhověl Brožovi, jeho odvoláním z funkce děkana se bude znovu zabývat soud
Chronologie
- — Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti Jaroslava Brože; o jeho odvolání z funkce děkana Katolické teologické fakulty UK musí znovu rozhodnout Městský soud v Praze.
Kategorie
* Zdroje sbírá a předběžný text tohoto hesla píše umělá inteligence na zadání redakce; heslo zatím neověřil redaktor — nahlásit chybu.