Kraj Vysočina je vyšší územní samosprávný celek ve střední části České republiky.[1] Krajským městem je Jihlava, kde sídlí také krajský úřad.[2] Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) měl kraj k 31. 12. 2025 celkem 515 953 obyvatel.[9]*
Poloha a sousedé
Kraj sousedí s Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským krajem. Státní hranice se ho přímo nedotýká, jižní část kraje však leží v její blízkosti. Proto se Vysočina spolu s Jihočeským a Jihomoravským krajem zapojuje do přeshraniční spolupráce s Rakouskem.[1] S Jihomoravským krajem tvoří region soudržnosti NUTS 2.[1]
Příroda
Povrch kraje tvoří pahorkatiny Českomoravské vrchoviny. Od jihozápadu k severovýchodu jím prochází hlavní evropské rozvodí a zároveň historická zemská hranice mezi Čechami a Moravou.[1] Nejvyšším bodem je Javořice (837 m n. m.) v Javořické vrchovině na jihu okresu Jihlava. Nejníže leží místo, kde řeka Jihlava opouští kraj na jihovýchodě okresu Třebíč (239 m n. m.).[1] Chráněnými krajinnými oblastmi jsou Žďárské vrchy a Železné hory.[1] Největším rybníkem na Vysočině je Velké Dářko. Sypaná hráz vodní nádrže Dalešice na Jihlavě je vysoká 100 m a je nejvyšší svého druhu v Česku.[1]
Rozloha, obyvatelstvo a členění
Rozloha kraje činí téměř 6 800 km², větší jsou pouze čtyři kraje.[1] Kraj se dělí na pět okresů: Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Největší rozlohou i počtem obyvatel je okres Žďár nad Sázavou.[3] Na území kraje je 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 704 obcí, z toho 35 měst. Průměrná obec má 735 obyvatel, nejméně ze všech krajů.[1] K 1. 1. 2025 žilo v kraji téměř 518 tisíc lidí, třetí nejnižší počet mezi kraji.[1] Hustota zalidnění je druhá nejnižší v republice.[4]
Vznik a název
Kraj vznikl k 1. 1. 2000 na základě ústavního zákona č. 347/1997 Sb. ze dne 3. prosince 1997 a původně se podle svého sídla jmenoval Jihlavský kraj.[5] V návaznosti na ústavní zákon č. 176/2001 Sb. byl přejmenován na Vysočinu; v klasifikaci územních statistických jednotek CZ-NUTS platil nový název od 10. července 2001. Od 1. srpna 2011 nese po další novele ústavního zákona název Kraj Vysočina.[5] První krajské zastupitelstvo bylo zvoleno 12. listopadu 2000.[6] V roce 2005 přešlo na žádost obcí z Kraje Vysočina do Jihomoravského kraje 25 obcí s přibližně 7 tisíci obyvateli.[6]
Na ustavujícím zasedání 4. listopadu 2024 zvolili zastupitelé hejtmanem poslance Martina Kuklu z hnutí ANO. Vystřídal Vítězslava Schreka (ODS).[7]
Hospodářství a doprava
Z Vysočiny pochází více než třetina sklizně brambor v Česku. Intenzita chovu skotu na 100 ha zemědělské půdy byla v roce 2024 nejvyšší ze všech krajů.[1] V průmyslu mají největší význam strojírenství a kovodělná výroba, zpracování dřeva, potravinářství a energetika.[1] Krajem prochází dálnice D1. Jedinou vysokou školou v kraji je Vysoká škola polytechnická Jihlava.[1] Kraj od roku 2018 objednává pravidelné jízdy výletních vlaků na trati z Moravských Budějovic do Jemnice.[8]
Památky
Na Seznam světového dědictví UNESCO jsou zapsány tři památky z kraje: městská památková rezervace Telč, poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a židovská čtvrť s hřbitovem a bazilikou svatého Prokopa v Třebíči.[1] V kraji se konají mimo jiné Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě a Mezinárodní festival dokumentárního filmu v Jihlavě; v Novém Městě na Moravě se pořádají mezinárodní sportovní závody.[1]
Stránky, které sem odkazují
Zdroje
- Charakteristika kraje
- Kraj Vysočina: Titulní stránka (archivní kopie z 31. 8. 2026)
- Okresy
- Zajímavosti o kraji
- Proč se změnily názvy krajů
- Dvacet let od vzniku krajů
- Hejtmanem Vysočiny je poslanec Martin Kukla z ANO, hejtmana má ANO poprvé
- Součástí jemnického nádraží je od dneška malé muzeum železnice
- Počet obyvatel podle krajů k 31. 12. 2025