Jihočeský kraj vyhlásil 6. října 2026 pro celé své území stav sucha. Kraj trápí sucho několik týdnů a kvůli dlouhodobému nedostatku srážek chybí v nádržích, rybnících a řekách miliony metrů krychlových vody.[2] Vyhlášení umožňuje mimo jiné rychlejší manipulaci s odtokem z nádrží: za běžného stavu by se k ní musely vyjadřovat různé instituce, například rybářský svaz, a řízení by trvalo několik dní, zatímco při stavu sucha může Povodí ve spolupráci s krajem postupovat okamžitě.[1][2]
Husinecká přehrada
Husinecká nádrž na řece Blanici se podle ředitele závodu Horní Vltava Povodí Vltavy Jiřího Balouna stala první českou přehradou, která téměř vyschla. V zásobním prostoru zbývalo 30 000 metrů krychlových vody, tedy 1,3 procenta běžného objemu, a hladina klesla proti normálu o sedm metrů.[1] Povodí Vltavy proto začne vypouštět jen přítok a přestane vodou zlepšovat průtok Blanice. K tomu dojde po dosažení minimální provozní úrovně 515,33 metru nad mořem, což Baloun odhadl zhruba na dva dny. Podle jeho slov se to za dobu jeho působení ještě nestalo.[1]
Vodní dílo Husinec vzniklo v letech 1934 až 1939 přibližně tři kilometry nad městem Husinec. Původně sloužilo k ochraně před povodněmi a zadržování vody v obdobích sucha. Od roku 1962 je vodárenskou nádrží pro město Prachatice. Zděná hráz je dlouhá 197 metrů a nádrž zaplavuje 61 hektarů.[1]
Nádrž Římov
Povodí Vltavy preventivně snižuje odtok z nádrže Římov na Českobudějovicku z asi 500 na 400 litrů za vteřinu; přítok činí přibližně 200 litrů za vteřinu. Nádrž zadržuje přes 16 milionů metrů krychlových vody, tedy 55 procent kapacity, a zásobuje pitnou vodou více než 360 000 obyvatel kraje.[2] Hejtman Martin Kuba (Naše Česko) po zasedání krizového štábu uvedl, že menší objem vody ztěžuje její úpravu, protože se v nádrži více množí sinice. Jihočeský vodárenský svaz proto znovu zprovoznil úpravnu vody z Otavy v Písku, která letos kvůli nízkému stavu řeky přerušila provoz. Hejtman také požádal obyvatele, aby vodou neplýtvali.[2]