Mikulov se zámkem nad historickým centrem
Mikulov se zámkem nad historickým centremFoto: RomanM82, 2009 · CC BY-SA 3.0 · Wikimedia Commons

Jihomoravský kraj je vyšší územní samosprávný celek na jihovýchodě České republiky. Sídlem kraje je Brno na soutoku Svratky a Svitavy, druhé největší město republiky.[1] Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) měl kraj k 31. 12. 2025 celkem 1 230 516 obyvatel.[5]*

Poloha a sousedé

Na východě hraničí kraj se Slovenskem a na jihu s Rakouskem. Z českých krajů s ním od západu k severovýchodu sousedí Jihočeský kraj, Kraj Vysočina, Pardubický, Olomoucký a Zlínský kraj.[1]

Zřícenina Sirotčí hrádek a Pavlovské vrchy
Zřícenina Sirotčí hrádek a Pavlovské vrchyFoto: Bronislav Bažant, 2022 · CC BY-SA 4.0 · Wikimedia Commons

Příroda

Na severu kraje leží Moravský kras s rozsáhlými jeskynními systémy a propastí Macochou hlubokou 138,5 m. Jižní část kraje je převážně rovinatá, s poli, loukami, vinicemi a zbytky lužních lesů podél Dyje.[1] V jihozápadním cípu se nachází Národní park Podyjí. K jižní Moravě patří také Pálava, Lednicko-valtický areál a vodní dílo Nové Mlýny. Na východě se za řekou Moravou krajina zvedá do Bílých Karpat.[1] Bílé Karpaty a Dolní Morava jsou biosférickými rezervacemi UNESCO.[1]

Rozloha kraje je 7 188 km², čtvrtá největší mezi kraji. Nejvyšší místo leží v okrese Hodonín u kóty Durda (842 m n. m.) na trojmezí se Zlínským krajem a Slovenskem. Nejnižším bodem je soutok Moravy a Dyje u Lanžhota (150 m n. m.); Lanžhot je zároveň nejjižnější obcí Moravy.[1]

Členění

Kraj tvoří sedm okresů: Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Jeho 673 obcí je rozděleno do 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.[1] Podle zákona č. 387/2004 Sb. přešlo k 1. 1. 2005 z Kraje Vysočina do okresu Brno-venkov 25 obcí a území kraje se zvětšilo téměř o 13 tisíc hektarů. Od 1. 1. 2016 se naopak kraj zmenšil o 722 ha, které se zmenšením vojenského újezdu Březina připadly Olomouckému kraji.[1] K 1. 1. 2007 změnilo okres 26 obcí, aby se hranice okresů shodovaly se správními obvody obcí s rozšířenou působností.[1]

Vznik a název

Kraj vznikl k 1. 1. 2000 na základě ústavního zákona č. 347/1997 Sb. pod názvem Brněnský kraj, odvozeným od sídla krajského úřadu.[2] V návaznosti na ústavní zákon č. 176/2001 Sb. byl přejmenován na Jihomoravský kraj; v klasifikaci CZ-NUTS platil nový název od 10. července 2001.[3] První krajské zastupitelstvo bylo zvoleno 12. listopadu 2000.[2] V listopadu 2024 obhájil funkci hejtmana Jan Grolich (Spolu).[4]

Hospodářství a doprava

Kraj vytváří zhruba desetinu hrubého domácího produktu Česka. Převažují služby, významné postavení má zpracovatelský průmysl Brna a okolí.[1] Zemědělská půda tvoří téměř 60 % rozlohy kraje. Leží zde více než 90 % plochy vinic v Česku, téměř polovina z nich v okrese Břeclav.[1] Hlavními silničními tahy jsou dálnice D1, D2, D46 a D52. U Brna je mezinárodní letiště Brno-Tuřany a krajem procházejí dva hlavní železniční koridory.[1] Brno je sídlem řady celostátních institucí, především soudních, a centrem vysokého školství a výstav a veletrhů.[1]

Památky

Na Seznamu světového dědictví UNESCO jsou z kraje zapsány Lednicko-valtický areál a vila Tugendhat v Brně.[1] U Slavkova se odehrála bitva tří císařů, lidovou architekturu představuje skanzen ve Strážnici. V Příměticích je jeden z největších křížových sklepů na světě.[1] Na Masarykově okruhu se konají motoristické závody.[1]

Stránky, které sem odkazují

Zdroje

  1. Charakteristika Jihomoravského kraje · Český statistický úřad, Krajská správa v Brně
  2. Dvacet let od vzniku krajů · Český statistický úřad (Statistika&My)
  3. Proč se změnily názvy krajů · Český statistický úřad (Statistika&My 10/2011) · 1. října 2011
  4. Nově zvolení hejtmani se poprvé po volbách sejdou na konci listopadu · Aktuálně.cz (ČTK) · 19. listopadu 2024
  5. Počet obyvatel podle krajů k 31. 12. 2025 · Český statistický úřad