Historické jádro Tábora leží na ostrožně nad řekou Lužnicí v jižních Čechách. Ostrožna má zhruba pětiboký tvar, je dlouhá přibližně 500 metrů a široká kolem 400 metrů, svažuje se k jihozápadu a strmě vystupuje do výšky 60 metrů nad údolí řeky. Z jihovýchodu a jihozápadu ji chrání hluboké údolí Lužnice, ze severu a západu stejně hluboké údolí Tismenického potoka. Díky této poloze šlo o přirozeně opevněné místo [1].
Nejstarší osídlení
Archeologické nálezy dokládají, že ostrožna byla osídlena již v pravěku, podrobnější poznání tohoto období však dosud chybí. Jisté je, že od 13. století zde existovalo středověké osídlení [1].
Vítkovci a Přemysl Otakar II.
Zájem o místo projevili nejprve Vítkovci, nejmocnější šlechtický rod v Čechách, a poté i král Přemysl Otakar II. Spor mezi panovníkem a Vítkovci vedl k tomu, že král Vítkovcům majetek zabral a mezi lety 1270 a 1272 zde založil královské město s hradem. Vítkovská fáze osídlení je doložena zmínkou bratří Konráda a Hněvka z Hradiště z roku 1267, kteří byli patrně many Oldřicha z Hradce. Nepřímo ji dokládá i predikát Vítka z Klokot z první poloviny 13. století [1].
Z přemyslovské fáze pochází většina dosud archeologicky zjištěných objektů a vrstev na ploše zhruba sedmnácti hektarů, kterou zabírá historické jádro Tábora. V té době byl postaven kamenný hrad, jehož stavební provedení se lišilo od převážně dřevěné městské zástavby. Město mělo pravděpodobně pravidelný šachovnicový půdorys, jehož stopy jsou částečně patrné v dnešní křivolaké uliční síti, přestože ji později proměnilo husitské osídlení. Tento plán souvisel s lokační politikou Přemysla Otakara II. a i když se nikdy zcela nenaplnil, ovlivnil další vývoj uspořádání města [1].
Zánik a opuštění města
Město bylo zničeno a opuštěno kolem roku 1276 při vzpouře Vítkovců. Po tomto zániku zůstala osídlena jen malá část ostrožny, jejíž dominantou nadále zůstával hrad. Hrad držely od poloviny 14. století patrně páni z Ústí, první písemná zmínka o něm pochází z roku 1370. Ve 14. století byl nedaleko hradu postaven také kostel sv. Filipa a Jakuba, poprvé zmiňovaný v písemných pramenech k roku 1388 [1].
Založení husitského Tábora
Plocha ostrožny s pozůstatky hradu a zaniklého města Hradiště zůstala pustá téměř 150 let. Strategická poloha nad Lužnicí však neupadla v zapomnění a v roce 1420 byla využita k založení mocenského střediska husitského hnutí, nazvaného Hradiště hory Tábor a později zkráceně Tábor. V únoru 1420 se v pozůstatcích původního osídlení usadili stoupenci kalicha, kteří přišli zejména ze Sezimova Ústí a z dalších míst a hledali tu útočiště [1].
Chronologie
- — Jihočeský kraj zahájil stavbu přeložky silnice II/137 mezi Táborem a Slapy, jejíž součástí bude nový most přes Lužnici a na kterou kraj vynaloží přes 853 milionů korun. → Deník: České Budějovice / Jižní Čechy Budějcká Drbna