Holešovice jsou čtvrť na severu Prahy, která se rozkládá v meandru Vltavy a na svazích letenského návrší.[4] Spolu se sousední obcí Bubny daly základ dnešní městské části Praha 7.[1] Spojená obec Holešovice-Bubny byla připojena k Praze v roce 1884 a od správní reformy roku 1960 se celá čtvrť nazývá Holešovice.[3]*
Ves u královské obory
Osídlení na místě Holešovic doložené z 11. století je starší než první písemná zmínka o vsi. Ta pochází z roku 1228 a uvádí ves jako královský majetek.[1] Holešovice ležely na okraji lesa, z něhož Přemysl Otakar II. ve 13. století zřídil královskou oboru, dnešní Stromovku.[1] Václav III. daroval zdejší pole purkrabímu Hynkovi z Dubé, v 15. století ves patřila Starému Městu, později Bryknarům z Bryksteinu a před svou smrtí také Albrechtovi z Valdštejna. Ve druhé polovině 17. století se vrátila Starému Městu.[1] Válečné škody za třicetileté války a války o rakouské dědictví nezměnily její zemědělský ráz.[1]
Sousední Bubny stály nad severním břehem Vltavy u brodu, kterým procházeli obchodníci na staroměstská tržiště. Poprvé je jmenuje takzvané vyšehradské falzum k roku 1088, první dochovaná listina o obci je z roku 1234.[1] Švédská vojska Bubny vypálila roku 1634 a další zkázu jim přineslo obléhání Prahy v roce 1648.[1]
Průmyslová čtvrť
První továrnou v Holešovicích byla kartounka, kterou v roce 1823 založil Maxmilián Dormitzer. V roce 1837 žilo v Holešovicích asi 830 lidí v necelé stovce domů, v Bubnech necelé tři stovky.[1] Roku 1850 byly obě obce úředně spojeny v obec Holešovice-Bubny s katastrem o rozloze téměř 529 hektarů.[1] Průmysl se rozvinul po otevření trati Praha–Lovosice v roce 1850 a hlavně po dokončení Buštěhradské dráhy s nádražím Bubny roku 1868; ve stejném roce byl postaven most Františka Josefa I. Na počátku 80. let 19. století zde pracovalo přes třicet továren.[1]
Zákon o připojení Holešovic-Bubnů k Praze vstoupil v platnost 18. listopadu 1884.[2] Obec se stala sedmou částí města a toto číslo si podržela dodnes.[1] Město zde poté zřídilo několik podniků pro celou Prahu: roku 1888 obecní plynárnu, roku 1895 Ústřední jatky s dobytčím trhem a na počátku 20. století ústřední elektrárnu, v níž se vyráběl proud i pro tramvaje. Roku 1897 začal vařit První pražský měšťanský pivovar.[1] Jatky fungovaly do roku 1983, potom byl areál přestavěn na tržnici a od roku 1993 je památkově chráněn.[6] Na přelomu 19. a 20. století vybudovalo město ve dvou etapách říční přístav s překladištěm a železniční vlečkou.[1] Mezi lety 1880 a 1900 se počet obyvatel sedmé části zvýšil z necelých 11 tisíc na téměř 31 tisíc.[1] Venkovský vzhled si nejdéle udržely Zátory v okolí dnešního nádraží Holešovice; zanikly v 70. letech 20. století při stavbě panelárny, nádraží, autobusového terminálu a stanice metra.[1][3]
Ve 20. století
V meziválečném období se Letná změnila v obytnou čtvrť, kdežto v Holešovicích dál převažoval průmysl. Libeňský most nahradil provizorní dřevěné přemostění do Libně a v dolní části Letné vyrostl Veletržní palác.[1] Za okupace zabraly německé úřady Veletržní palác a obě nová muzea na Letné.[1] Mezi ulicemi Strojnická, Veletržní a Dukelských hrdinů zřídili nacisté v areálu zvaném Radiotrh shromaždiště pro Židy. Od podzimu 1941 do léta 1944 odjížděly z nádraží Bubny transporty do Lodže a do Terezína a táborem prošlo přes 50 000 lidí.[1] Za Pražského povstání v květnu 1945 se bojovalo u Trojského mostu, na Štvanici, u nádraží Bubny a na Letné.[1][4]
Na počátku 70. let proměnila okolí Hlávkova mostu stavba magistrály a v roce 1974 vyhořel Veletržní palác.[1] Dne 3. listopadu 1984 byl zahájen provoz metra v úseku linky C se stanicemi Vltavská a Fučíkova; ta se od roku 1990 jmenuje Nádraží Holešovice.[5]
Po roce 1989
V 90. letech výroba v Praze 7 dále slábla a řada domů se vrátila původním majitelům.[1] V srpnu 2002 zaplavila povodeň velkou část dolních Holešovic a poškodila asi dvě stě domů; pod vodou se ocitla i stanice metra Vltavská a škody v celé Praze 7 přesáhly miliardu korun.[1] Následně se urychlila přestavba starých průmyslových areálů, například bývalého měšťanského pivovaru a parních mlýnů, na byty a obchody.[1] Pivovar už nevaří a továrny i železniční opravny zanikly.[3] V říjnu 2008 vyhořelo levé křídlo Průmyslového paláce na Výstavišti.[1]
Stránky, které sem odkazují
- Hlavní město Praha
- Linka C pražského metra
- Přejmenování pražských ulic a náměstí
- Stromovka
- Veletržní palác