Pražské metro je podzemní dráha v Praze a páteř pražské městské hromadné dopravy. Provozuje ho Dopravní podnik hlavního města Prahy, akciová společnost, jejímž jediným vlastníkem je hlavní město Praha.[2] Síť tvoří tři linky A, B a C s 61 stanicemi o celkové délce 65,4 km.[2] Od roku 2022 se staví čtvrtá linka D.[3]*
Předchozí návrhy
První návrh podzemní dráhy předložil v roce 1898 Ladislav Rott. V roce 1926 vypracovali Vladimír List a Bohumil Belada studii rychlé městské dráhy „Metro“, první podrobně propracovaný návrh pro Prahu. V květnu 1941 byl předán prováděcí projekt trati A Dejvice–Pankrác, stavbě však zabránila válka. V roce 1949 bylo od projektu definitivně upuštěno.[1]
V lednu 1966 začala v Opletalově ulici stavba podpovrchové tramvaje a v březnu 1967 stavba první stanice Hlavní nádraží. Vláda ČSSR po sovětské expertize usnesením z 9. srpna 1967 rozhodla vynechat etapu podpovrchové tramvaje a stavět přímo metro.[1]
Linky A, B a C
Pravidelný provoz začal 9. května 1974 na první trati, dnešní lince C, v úseku Kačerov–Sokolovská s 9 stanicemi. Jezdily na ní vozy Ečs ze Sovětského svazu, z nichž prvních šest dorazilo do Prahy 16. října 1973.[1] Linka A byla otevřena 12. srpna 1978 v úseku Náměstí Míru–Leninova se 7 stanicemi a linka B 2. listopadu 1985 v úseku Smíchovské nádraží–Sokolovská.[1] Dne 22. února 1990 bylo přejmenováno 13 stanic, například Leninova na Dejvickou, Gottwaldova na Vyšehrad a Sokolovská na Florenc.[1]
Linka B byla prodloužena na Zličín v roce 1994 a na Černý Most v roce 1998. Linka C dosáhla Ládví v roce 2004 a Letňan v roce 2008. Na lince A byla v roce 2006 otevřena stanice Depo Hostivař a 6. dubna 2015 úsek z Dejvické do stanice Nemocnice Motol.[1] Při povodních v srpnu 2002 byly zaplaveny některé stanice a traťové úseky; od 15. srpna 2002 jezdilo metro omezeně jen v nezaplavených částech.[1]
Vozidla a stanice
Soupravy mají standardně pět vozů. Na lince C jezdí vozy typu M1 z depa Kačerov, na linkách A a B vozy 81-71M, které vznikly rekonstrukcí starších sovětských vozů 81-71. Metro má tři depa: Kačerov, Zličín a Hostivař.[2] Provoz vozů Ečs skončil 29. června 1997.[1] První výtahy pro cestující byly zprovozněny v roce 1992 ve stanici Hlavní nádraží; v roce 2024 bylo bezbariérově přístupných 47 stanic.[1]
Linka D
Stavba linky D začala 21. dubna 2022 prvním úsekem Pankrác–Olbrachtova s přestupní stanicí Pankrác. Předtím se stavba nové linky metra naposledy zahájila 1. října 1978. Dopravní podnik tehdy předpokládal dokončení na konci roku 2029.[3] Nejkratší samostatně provozovatelný úsek Pankrác–Nové Dvory má délku 4,6 km a pět stanic: Pankrác, Olbrachtova, Nádraží Krč, Nemocnice Krč a Nové Dvory. Celá trasa prvního provozního úseku má vést od Náměstí Míru do depa v Písnici.[5] Stavba úseku Olbrachtova–Nové Dvory byla zahájena 19. června 2026. Dopravní podnik nyní počítá se zprovozněním úseku Pankrác–Nové Dvory ve druhé polovině roku 2032. Linka D má jako první v Praze jezdit v plně automatickém provozu bez řidiče.[4]
Stránky, které sem odkazují
- Dopravní podnik hlavního města Prahy
- Holešovice
- Linka C pražského metra
- Metro D od plánů ke stavbě
- Přejmenování pražských ulic a náměstí
- Vltava
Chronologie
- — Na lince C pražského metra začala o prodlouženém víkendu výluka kvůli výměně pražců, soupravy nejezdí mezi stanicemi Pražského povstání a Chodov. → iROZHLAS Seznam Zprávy