Stromovka, úředně Královská obora, je park v pražském katastrálním území Bubeneč. Patří k největším přírodně krajinářským parkům ve městě; tvoří ji lužní partie u Vltavy a zalesněné svahy s výhledy na Trojskou kotlinu.[1] Vlastníkem parku je hlavní město Praha, o zeleň pečuje odbor ochrany prostředí Magistrátu a údržbu zajišťují Lesy hl. m. Prahy.[1] Magistrát uvádí výměru 96,7 ha. Od roku 1988 je Královská obora chráněna jako přírodní památka.[1]*
Lovecká obora
Oboru pro lov založil patrně Přemysl Otakar II. v roce 1268. V dalších staletích ji několikrát vyplenila vojska a vždy byla znovu obnovena.[1] Zhruba od roku 1500 se obora o svátku svatého Gottharda otevírala veřejnosti.[1] Po roce 1547 v ní vznikl větší rybník a vysazovaly se stromy převezené ze Šárky. Roku 1559 ji zeď rozdělila na východní oboru s letohrádkem a západní bažantnici s myslivnou, později ovocnou štěpnici; toto dělení vydrželo až do 19. století.[1] Za Rudolfa II. byl rybník rozšířen a později v něm vznikl ostrov, dnešní dubový pahorek.[1]
Vodu do rybníka přiváděla z Vltavy Rudolfova štola vedená pod Letnou. Rudolf II. nařídil její stavbu roku 1583, ražba začala na jaře 1584 pod vedením Lazara Erckera ze Šreknfelzu a skončila v roce 1593.[2] Štola je dlouhá 1102 metrů, vysoká dva až tři metry a široká do jednoho metru. Její ústí v oboře zdobí kamenný portál s letopočtem 1593, císařskou korunou a Rudolfovým monogramem.[2] Stavbu dokumentuje plán dvorního koncipisty Isaaca Phendlera, uložený v Národním technickém muzeu.[2]
.jpg)
Veřejný park
Ve 40. letech 18. století oboru zničila válečná tažení. Roku 1804 byla zejména zásluhou hraběte Chotka zpřístupněna veřejnosti a začala se měnit v krajinářský park.[1] Rybník byl vypuštěn.[2] Pro zavlažování parku dostal vodárenský domek u ústí štoly v roce 1859 vodní kolo o průměru 4,8 metru, které čerpalo vodu do vodojemu u letohrádku; roku 1923 je nahradila turbína.[2] V roce 1861 vznikla mezi Královskou dvoranou a Místodržitelským letohrádkem kočárová Mesceryho silnice a v letech 1884–1885 rozárium.[1]
Spojení obory s řekou přerušila v letech 1840–1845 železnice z Prahy do Drážďan a jižní okraj zasáhla roku 1867 Buštěhradská dráha.[1] Krátce před připojením Holešovic k Praze vznikla koňka z Petrského náměstí do Stromovky, elektrifikovaná roku 1898.[3] Ve východní části parku se roku 1891 konala Zemská jubilejní výstava; tato část od té doby tvoří samostatný areál Výstaviště.[1]
Povodně a obnova
Povodně v letech 2002 a 2013 park vážně poškodily.[1][3] V letech 2015–2018 proběhla obnova dna bývalého rybníka. Opravila se původní vodní soustava, vyhlídky a mostky, v nejvíce podmáčených místech vznikly nové vodní plochy a dubový pahorek je znovu ostrovem. Přibyla mola, dětská hřiště a čítárna s knihovničkou a vysadily se nové stromy.[1]
Současnost
Středem parku je promenáda s květinovými záhony před Šlechtovou restaurací a prostor mezi hrázemi bývalého Rudolfova rybníka. Tamní soustavu rybníčků stále napájí Rudolfova štola a na hrázích se zachovaly oboustranné aleje.[1] V parku stojí Místodržitelský letohrádek a planetárium.[1] Autorem budovy planetária je Jaroslav Fragner.[3] U vody rostou například leknín bílý, kosatec žlutý a orobinec širokolistý; ze živočichů zde žijí mimo jiné ropucha zelená, kvakoš noční, strakapoud prostřední, deset druhů netopýrů a roháč obecný.[1] Podle sčítání z roku 2021 přišlo do parku za rok nejméně 3,2 milionu návštěvníků, z nichž 88 procent tvořili obyvatelé Prahy.[1]