.JPG)
Národní památník na Vítkově stojí na vrcholu stejnojmenného vrchu v pražské čtvrti Žižkov. Budova byla postavena na počest československých legionářů a vzniku Československé republiky [1][2].
Historie místa a stavby
Název vrchu souvisí s bitvou, která se zde odehrála 14. července 1420, kdy husitské vojsko vedené Janem Žižkou zvítězilo nad křižáckým vojskem; na památku této bitvy byl vrch později nazván Žižkov [2].
Projekt stavby vypracoval architekt Jan Zázvorka. Základní kámen symbolicky položil 8. listopadu 1928 prezident Tomáš Garrigue Masaryk, stavební práce začaly v roce 1929 [2]. Budova obložená masivními granitovými bloky byla dokončena v roce 1932, práce na vnitřní výzdobě pokračovaly až do roku 1938 [2]. Dokončování interiéru přerušila německá okupace, za druhé světové války sloužily prostory jako skladiště wehrmachtu a byly při tom značně poškozeny [2].
Hrob neznámého vojína
14. července 1949 byly do sarkofágu před budovou uloženy ostatky neznámého vojína, který padl v bitvě u Dukly [2]. Hrob je zakryt granitovou deskou se státním znakem a nápisem věnovaným hrdinům, kteří zemřeli za vlast [2]. Původní znak z období první republiky, vytvořený sochařem Otakarem Španielem, byl v roce 1962 nahrazen socialistickým znakem od Jiřího Pradlera; v srpnu 1997 byla na jeho místo vrácena kopie Španielova znaku, kterou zhotovili sochaři Vladimír Oppl a Martin Ceplecha [2].
Mauzoleum Klementa Gottwalda
22. června 1954 bylo v budově zřízeno mauzoleum Klementa Gottwalda, které bylo zrušeno 30. března 1962. O nabalzamované tělo tehdy každou noc pečovalo sedmdesát lékařů a kosmetiků, operační sál se nacházel v suterénu [2]. Gottwaldův sarkofág stál uprostřed centrální síně pod obřadní síní, podél stěn síně bylo umístěno dalších deset sarkofágů a řada uren [2]. O umístění ostatků v památníku rozhodoval ústřední výbor KSČ, celkem šlo o téměř padesát uren, včetně ostatků prezidentů Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého a Ludvíka Svobody [2]. Po roce 1990 byly některé ostatky vráceny rodinám, zbylé, o něž pozůstalí nejevili zájem, převzala KSČ a uložila je do společného hrobu na Olšanských hřbitovech [2].
Architektura a vybavení
Stavba je pojata konstruktivisticky, má délku 142 metrů, šířku 27,6 metru a výška hlavní budovy dosahuje 31,5 metru [2]. Bronzové vstupní dveře zhotovil sochař Josef Malejovský, jsou zdobeny reliéfy, z nichž šest se váže k husitské éře [2]. Za vstupem se nachází obřadní síň s horním osvětlením, největšími varhanami v České republice a mramorovou dlažbou, z níž vedou vstupy do dalších salonků [2]. Na vrcholu stavby se nachází Hrob neznámého vojína, monumentální jezdecká socha Jana Žižky a kavárna s výhledem na Prahu [1]. V budově je umístěna expozice s názvem Křižovatky české a československé státnosti, která zachycuje okamžiky z dějin Československa ve 20. století [1].
Praktické informace
Podle stránek Prague City Tourism je památník otevřen od úterý do neděle, od 10:00 do 18:00, poslední vstup je možný v 17:30. Kavárna Vítkov je otevřena ve stejnou dobu jako památník [1].