Československo, přesněji Československá republika, vzniklo podle Českého rozhlasu 28. října 1918 v důsledku rozpadu Rakouska-Uherska.[1] Žili v něm společně Slováci, Češi, Židé, Němci, Maďaři, Poláci, Rusíni, Moravané a Slezané.[1]
První republika
Léta 1918 až 1938 nesou označení první republika.[1] Rozhlasový pořad o něm uvádí rozvinutý průmysl, obchod a kulturu. Za obory, které byly na vysoké úrovni, jmenuje výrobu strojů, lokomotiv, automobilů a zbraní, sklářství, výrobu porcelánu, chemický průmysl, cukrovarnictví a pivovarnictví.[1]
Podle téhož pořadu zaujímalo mezi lety 1920 a 1935 deváté místo mezi nejbohatšími zeměmi světa a desáté místo v průmyslovém rozvoji, přestože zasáhla hospodářská krize třicátých let.[1] Za symbol první republiky pořad označuje prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Pořad zmiňuje také spisovatele Karla Čapka, novináře Ferdinanda Peroutku, archeologa Karla Absolona a tehdejší filmový průmysl.[1]
Němci ve státě
Česká televize uvádí, že němečtí obyvatelé Československa čelili omezením, typicky v oblasti jazyka. Mezi státy střední a východní Evropy měli Němci v Československu relativně nejlepší postavení, snad kromě Estonska.[2] Jednou z příčin radikalizace sudetských Němců bývá uváděna jejich nespokojenost s tímto postavením.[2]
Adolf Hitler hovořil sedmnáct dnů před uzavřením mnichovské dohody na sjezdu NSDAP o utrpení sudetských Němců. Nacistická propaganda přitom šířila přehnané či vymyšlené informace o násilí Čechů vůči Němcům.[2]
Zánik první republiky
Éru první republiky ukončila takzvaná mnichovská zrada a následný vznik Protektorátu Čechy a Morava. Tím podle Českého rozhlasu skončilo i období státu, v němž společně žily všechny výše jmenované národy a skupiny.[1]