
Ústavní soud odmítl dvě stížnosti ženy, které finanční úřady zpětně vyměřily daň z příjmů z dobrovolné prostituce za roky 2013 a 2014. V obou případech činila daň podle ČTK více než 900 000 korun. Tím potvrdil právní názor Nejvyššího správního soudu, že takové příjmy podléhají zdanění jako jiné formy samostatné výdělečné činnosti. O usneseních informovala 20. října 2026 ČTK podle soudní databáze.
První stížnost mířila proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, druhá proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze srpna 2026. Průlomový rozsudek Nejvyššího správního soudu v obdobné věci padl podle iDNES.cz v roce 2025. Daňové úřady si podle zpráv všimly, že žena pravidelně směňovala vyšší částky v eurech za koruny a ukládala peníze na bankovní účty, aniž podávala daňová přiznání; sama uvedla, že šlo o příjmy z prostituce.
V prvním usnesení, které připravil soudce zpravodaj Jiří Přibáň, soud uvedl, že se zdaňuje reálný ekonomický výnos, nikoli právní či morální čistota jeho původu, a že zdanění neznamená morální schválení činnosti. Stát podle soudu zdaněním nesleduje obohacování se na cizí práci, ale spravedlivé rozdělení daňového břemene a regulaci trhu.
Druhé usnesení, k němuž byla zpravodajkou soudkyně Veronika Křesťanová, se týkalo legitimního očekávání. Žena odkazovala na vyjádření politiků, podle nichž prostituce zdanění nepodléhá, a na to, že úřady podobné příjmy dosud nedanily. Soud uvedl, že neprokázala žádný důkaz, z něhož by takové očekávání plynulo, a že skutečnost, že správní orgán řeší věc poprvé, nevede k protiústavnosti jeho postupu.