Nejvyšší státní zastupitelství je orgánem soustavy státního zastupitelství České republiky, sídlícím v Brně. Jeho působnost je v souladu s působností Nejvyššího soudu.[1]
Dohled a trestní agenda
Nejvyšší státní zastupitelství vykonává dohled nad činností vrchních státních zastupitelství. Je činné při vyřizování podnětů ke stížnostem pro porušení zákona v trestních věcech a při jejich přezkoumávání z vlastní iniciativy.[1]
Výkladová stanoviska a sjednocování praxe
Nejvyšší státní zastupitelství vydává výkladová stanoviska ve formě doporučení, která řeší konkrétní aplikační problémy vznikající v praxi státních zastupitelství, a to jak v trestní, tak v netrestní oblasti.[1]
Nejvyšší státní zástupce může vydávat stanoviska ke sjednocení výkladu zákonů a dalších právních předpisů, pokud jde o sjednocení praxe při uplatňování norem trestního práva hmotného i procesního, případně i norem z netrestní působnosti. Tato stanoviska, podobně jako judikatura soudů, nejsou závazná.[1]
Nejvyšší státní zastupitelství se dále podílí na vydávání rozhodnutí a stanovisek k výkladu zákonů a jiných právních předpisů, která jsou zveřejňována ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. Týká se to situací, kdy je potřeba sjednotit výklad právní otázky nebo kdy v ní došlo k rozdílným rozhodnutím soudů nižších stupňů, včetně otázek sporných mezi kolegii Nejvyššího soudu. Působí rovněž v řízení o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů na území České republiky, vyžaduje-li to zákon nebo mezinárodní smlouva.[1]
Pokyny obecné povahy
Nejvyšší státní zástupce vydává pokyny obecné povahy, které slouží ke sjednocení a usměrnění postupu státních zástupců při výkonu působnosti státního zastupitelství, případně k zajištění jednotné vnitřní organizace a jednotného výkonu spisové služby. Tyto pokyny se vztahují na více věcí určitého druhu, nikoli na konkrétní projednávanou věc, a jsou závazné pro státní zástupce, případně i pro další zaměstnance státního zastupitelství, pokud to nejvyšší státní zástupce stanoví. Pokyny obecné povahy jsou uveřejňovány ve Sbírce instrukcí Ministerstva spravedlnosti, v elektronickém systému ASPI a na internetových stránkách Nejvyššího státního zastupitelství.[1]
Kontrola skončených věcí a další oprávnění
Nejvyšší státní zástupce může nařídit, aby Nejvyšší státní zastupitelství nebo jím pověřené státní zastupitelství provedlo kontrolu skončených věcí, ve kterých bylo příslušné státní zastupitelství činné, a v případě zjištěného pochybení uplatnilo opatření k nápravě. Za skončenou věc se považuje ta, u níž již nelze podat řádný opravný prostředek nebo která byla předána k rozhodnutí jinému orgánu, tedy věc, v níž již státní zastupitelství není činné.[1]
Zjištění z kontroly skončených věcí může být podnětem pro nejvyššího státního zástupce k uplatnění dalších oprávnění podle § 12 zákona o státním zastupitelství, zejména podle odstavců 1 a 4. V úvahu přichází také postup podle jiných ustanovení zákona o státním zastupitelství, například návrh na zahájení kárného řízení podle § 8 odst. 5 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.[1]
Mezinárodní spolupráce
Nejvyšší státní zastupitelství je zastoupeno v Eurojustu a je členem Sítě generálních prokurátorů států Evropské unie.[1]