
Výroční statistickou zprávu o českém soudnictví za rok 2025 představil 18. listopadu 2026 v Praze ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (ANO) na tiskové konferenci s místopředsedou Nejvyššího soudu Petrem Šukem a předsedou Nejvyššího správního soudu Karlem Šimkou.[1]
Délka řízení
Okresní soudy vyřizovaly civilní věci v roce 2025 v průměru za 233 dní, o dva týdny rychleji než o rok dříve; průměrná délka civilního řízení u nich klesá od roku 2020. Nejrychleji rozhodovaly soudy v obvodu Krajského soudu v Plzni (180 dní), nejpomaleji soudy v obvodu brněnského krajského soudu (280 dní).[1][2]
Trestní věc trvala u okresních soudů v průměru 147 dní, o dva dny méně než v roce 2024; průměr se snižuje od roku 2021. Nejkratší byla v obvodu krajského soudu v Hradci Králové (105 dní), nejdelší v Ústeckém a Moravskoslezském kraji (181 dní). Trestním příkazem bez hlavního líčení soudy pravomocně skončily 47,52 procenta případů. Opatrovnická agenda trvala v průměru 111 dní, o tři dny méně než o rok dříve.[1][2]
U krajských soudů trvalo civilní řízení v prvním stupni průměrně 689 dní (o 54 méně), odvolací civilní řízení 107 dní (o týden méně) a trestní řízení v prvním stupni 386 dní (o 88 méně). Odvolací trestní řízení se o den prodloužilo na 54 dní. Správní řízení se zkrátilo o 73 dní na 263 dní.[2][3]
Počet soudců
Plánovaný počet soudců je dlouhodobě 3063. V roce 2025 působilo u okresních soudů 1638 soudců, u krajských 897, u vrchních 152, u Nejvyššího soudu 69 a u Nejvyššího správního soudu 38. Tejc prohlásil, že česká justice nemá nedostatek soudců a není přetížená, a uvedl, že délky řízení se v řadě oblastí pohybují na historických minimech. Na prosinec 2026 přislíbil další jmenovací etapu 15 až 16 soudců, pokud k tomu bude mít kapacitu Pražský hrad.[1][2]