Ostrava je statutární město na severovýchodě České republiky. Od roku 2000 je sídlem kraje, který nejprve nesl jméno Ostravský a dnes se nazývá Moravskoslezský kraj.[1] Počtem obyvatel i rozlohou je třetím největším městem Česka a člení se na 23 městských obvodů.[2] K 1. lednu 2025 měla podle Českého statistického úřadu 283 187 obyvatel.[3]*
Poloha
Město dostalo jméno podle řeky Ostravice, která ho dělí na moravskou a slezskou část.[1] Ostrava leží v Ostravské pánvi, jen její západní část na levém břehu Odry přechází do Vítkovické vrchoviny. Kromě Ostravice a Odry, které tvoří hranici mezi Moravou a Slezskem, městem protékají také Opava a Lučina. Nadmořská výška se pohybuje od 208 do 336 m a státní hranice s Polskem probíhá asi 10 km severně od centra.[2]
Historie
Na vrchu Landek měli asi před 25 tisíci lety tábořiště lovci mamutů. V roce 1953 zde byla nalezena 48 mm vysoká soška ženy z krevele, zvaná Petřkovická venuše. Pravěcí lovci zde pálili černé uhlí z povrchových slojí, což je jeho první doložené využití na světě.[1]
Slezská (dříve Polská) Ostrava se připomíná v listině papeže Řehoře IX. z roku 1229 a Slezskoostravský hrad nad soutokem Lučiny s Ostravicí v listině z roku 1297. Moravská Ostrava je poprvé zmíněna v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku z roku 1267 a městem byla nejpozději v roce 1279. Karel IV. jí v roce 1362 udělil právo šestnáctidenního výročního trhu a v letech 1371–1376 vznikly hradby. Od roku 1437 patřila k hukvaldskému panství. Za třicetileté války ji okupovali Dánové a od roku 1642 Švédové.[1]
Uhlí bylo objeveno v roce 1763 v údolí Burňa v Polské Ostravě, pravidelná těžba začala v roce 1787. Olomoucký arcibiskup Rudolf Habsburský založil v roce 1828 železárny ve Vítkovicích a v roce 1847 se Ostrava napojila na Severní dráhu Ferdinandovu. Zatímco v roce 1830 žily v Moravské Ostravě necelé dva tisíce lidí, o padesát let později jich bylo přes 13 tisíc.[1] K 1. lednu 1924 vznikla sloučením sedmi moravských obcí Velká Ostrava. Německá vojska vstoupila do Moravské Ostravy 14. března 1939, den před okupací zbytku republiky. V srpnu 1944 město poškodily nálety a 30. dubna 1945 bylo osvobozeno.[1]
Po roce 1945 se Ostrava stala centrem československého těžkého průmyslu, přezdívaným „ocelové srdce republiky“. Od roku 1949 se v Kunčicích stavěla Nová huť a vyrostla sídliště v Porubě, Zábřehu, Hrabůvce a dalších čtvrtích. V roce 1945 sem byla z Příbrami přeložena Vysoká škola báňská, v roce 1991 vznikla Ostravská univerzita.[1] Poslední vozík uhlí vyjel 30. června 1994 z jámy Odra v Přívoze a vítkovické vysoké pece vyhasly v roce 1998. V roce 1996 se Ostrava stala sídlem ostravsko-opavské diecéze a bazilika Božského Spasitele, dokončená v roce 1889, byla povýšena na katedrálu. V červenci 1997 zasáhla město povodeň se škodami přes čtyři miliardy korun.[1]
Památky
Nová radnice byla otevřena 28. října 1930 a má věž vysokou 75 m.[1] Památkový katalog Národního památkového ústavu ji popisuje jako soubor čtyř budov podle projektu Vladimíra Fischera, Jana Rubého a Karla Kotase z let 1923–1930; národní kulturní památkou je od 1. července 2024.[4] Koksovna ve Vítkovicích je doložena od roku 1831 a vysoké pece pracovaly v letech 1835–1998. Spolu s dolem Hlubina tvoří národní kulturní památku, prohlášenou v roce 2002, a jsou součástí souboru Industriální soubory v Ostravě, navrženého k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO.[5]
Kultura a instituce
Ve městě hrají Divadlo Antonína Dvořáka, Divadlo Jiřího Myrona, Divadlo Petra Bezruče, Komorní scéna Aréna a Divadlo loutek; Janáčkova filharmonie Ostrava koncertuje od roku 1954.[1] Pravidelné rozhlasové vysílání pro Ostravu začalo 1. července 1929; dnešní Český rozhlas Ostrava v srpnu 1968 vysílal od 21. do 28. srpna necenzurované zprávy o okupaci.[6] V areálu v Porubě sídlí Fakultní nemocnice Ostrava (FNO), která spolupracuje s Lékařskou fakultou Ostravské univerzity.[7]
Chronologie
- — Ve věku 99 let zemřela ostravská herečka Štěpánka Ranošová, spoluzakladatelka Divadla Petra Bezruče a držitelka Ceny Thálie za celoživotní mistrovství. → Ostravan.cz Novinky.cz
Stránky, které sem odkazují
- Blesk Ordinace v Ostravě 2026
- Fakultní nemocnice Ostrava
- Milan Baroš
- Moravskoslezský kraj
- Nalezení těla pohřešované ženy ve Frýdeckém lese u Frýdku-Místku
- Český rozhlas Ostrava