Podnik pro správu majetku v zahraničí je organizace ve vlastnictví Ruské federace, která v Česku vlastní desítky nemovitostí v Praze, Brně, Karlových Varech, Vlkančicích a Jevanech u Prahy. Jeho majetek v Česku byl zmrazen v rámci sankcí zavedených po ruské invazi na Ukrajinu.[1]*
Zařazení na sankční seznam
Vláda tehdejšího premiéra Petra Fialy (ODS) zařadila podnik na sankční seznam v listopadu 2023 z obavy, že materiálně a finančně podporuje ruskou vládu. Rozhodnutí vedlo k zablokování bankovních účtů podniku i jeho majetku zapsaného v katastru nemovitostí. Krok následně potvrdily Nejvyšší správní soud i Ústavní soud.[1][3]
Spory o zmrazené nemovitosti
Finanční analytický úřad považoval nemovitosti za hospodářský zdroj ovládaný podnikem, což potvrdil Městský soud v Praze. Podnik v kasační stížnosti namítal, že některé z nemovitostí nespravuje a že se úřad opíral jen o domněnku.[1][2]
V červenci 2026 podnik neuspěl se stížnostmi proti zablokování bankovního účtu v Česku a jedné nemovitosti v Praze-Bubenči.[1]
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z 30. září 2026
Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost podniku týkající se zmrazení 61 nemovitostí ve vlastnictví Ruské federace. Soud uvedl, že k prokázání sankce stačí bez důvodných pochybností doložit, že sankcionovaná osoba má právní nebo faktickou možnost ovlivňovat využívání majetku, a že požadavek na prokázání vztahu ke každé jednotlivé nemovitosti do posledního detailu by podle soudu znemožňoval praktické uplatňování sankcí.[1][2][3]
V rozsudku soud napsal: „Sankční mechanismy představují legitimní nástroj k reakci na závažná porušení mezinárodního práva, ohrožení bezpečnosti či jiné destabilizační aktivity. Účinné provádění sankcí současně podporuje důvěryhodnost právního státu.“[1][2][3]
Podnik vede kvůli jednotlivým zmrazeným nemovitostem více soudních sporů, podle dostupných informací zatím bez úspěchu. Zmrazení se nevztahuje na diplomatické mise, například velvyslanectví nebo rezidenci velvyslance.[1][2]