
Ústavní soud je orgán, který v českém právním systému rozhoduje o ústavních stížnostech podaných proti rozhodnutím obecných soudů. Stížnost ženy ve sporu o vzorky měsíčního prachu odmítl jako zjevně neopodstatněnou, čímž potvrdil, že vzorky patří Akademii věd ČR; rozhodnutí zveřejnil 1. října 2026 [1][2][3][4].
Spor o měsíční prach
Předmětem řízení byly drobné úlomky hornin, minerálů a skla získané sovětskými sondami Luna 16, Luna 20 a Luna 24 v letech 1970 až 1976, uložené v 15 skleněných ampulích a jedné plastové vzorkovnici [1][2]. Materiál převzala pro vědecký výzkum od sovětské strany někdejší Československá akademie věd, avšak po desetiletích se objevil v držení dcery vědkyně, která s ním dříve pracovala [3]. Akademie věd se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení a podala žalobu na vydání věci [3]. Žena tvrdila, že její matka vzorky získala přímo od sovětských kolegů a rodina je od té doby držela jako vlastní majetek, aniž by je akademie postrádala [1][3].
Rozhodnutí obecných soudů
Obvodní soud pro Prahu 6 i po něm Městský soud v Praze rozhodly, že rodina musí vzorky akademii vydat [1][2]. Verdikt následně potvrdil i Nejvyšší soud [1][2]. Podle mluvčí Nejvyššího soudu Gabriely Tomíčkové soudy na základě archivních dokumentů a svědeckých výpovědí dospěly k závěru, že vzorky byly vždy předávány Československé akademii věd, nikoli konkrétním osobám, přičemž zdůraznily i výjimečnost případného darování tak vzácného materiálu soukromé osobě [1][2][4].
Rozhodnutí Ústavního soudu
Žena ve své ústavní stížnosti namítala, že skutkové a právní závěry obecných soudů jsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy, a tvrdila, že její matka vzorky po celá desetiletí držela s přesvědčením, že jsou jejím vlastnictvím [1][2][4]. Senát Ústavního soudu se zpravodajem Martinem Smolkem však uvedl, že žena přehlíží ucelený argumentační řetězec obecných soudů, který vycházel zejména z dobových listin nazvaných „Akt o předání vzorků měsíčního prachu“ z let 1971, 1973 a 1977, v nichž byly přebírající osoby, včetně matky stěžovatelky, označeny jako pověřenci Československé akademie věd [3]. Soud uvedl, že jde patrně i ve světovém měřítku o unikátní předmět soudního řízení, který však z hlediska práva nevyžaduje zvláštní námahu soudů, a stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou [1][2][4]. Senát se zpravodajem Tomášem Langáškem uvedl, že svobodu pohybu lze na vymezeném území omezit i kvůli ochraně přírody a že veřejný zájem na ní v tomto případě převážil nad zájmem stěžovatele. [7] Ústavní soud také odmítl jako zjevně neopodstatněnou stížnost muže z Prahy, který zpochybňoval zákaz vstupu mimo vyznačené trasy v částech národního parku Šumava, zavedený na ochranu tetřeva hlušce. [7] Podobný návrh senátorů Ústavní soud odmítl již dříve, tehdy z převážně formálních důvodů. [6] Od 1. července 2023 se hlukové limity v některých kategoriích zvýšily o pět až 13 decibelů, například denní hygienický limit u dálnic a silnic povolených před rokem 2001 vzrostl ze 60 na 68 decibelů. [6] Soud zároveň upozornil, že opakované uvolňování limitů zvyšuje riziko postupného oslabení ochrany a že při každé další změně bude nutné pečlivě poměřovat rozvoj infrastruktury s právem na příznivé životní prostředí. [5] Dne 7. října 2026 Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení vládního nařízení o ochraně zdraví před hlukem a vibracemi a konstatoval, že nařízení je v souladu s ústavním pořádkem i se zákonem. [5] Zpravodajem je soudce Jiří Přibáň a o nálezu bude hlasovat plénum všech 15 soudců. [10] Zákon umožňuje vládě stanovit nejvyšší ceny pohonných hmot nejvýše na jeden rok a při trvání zákonných důvodů regulaci opakovat. [14] Senátoři upozorňují, že cenovou regulaci vydanou nařízením vlády nelze přímo napadnout u správního soudu. [12] Senátoři se odvolávají na dřívější judikaturu Ústavního soudu, podle níž cenová regulace nesmí zasáhnout podstatu svobody podnikání a má umožnit pokrýt náklady i dosáhnout zisku. [14] Senátoři v návrhu namítají, že zákon svěřuje vládě příliš široké pravomoci a nechrání menší prodejce před dlouhodobou ztrátou, a požádali o přednostní projednání. [10] Ministerstvo financí s návrhem nesouhlasí a uvedlo, že je připraveno zákon před Ústavním soudem obhajovat. [14] Skupina senátorů, za kterou jednal Tomáš Goláň (ODS), podala Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona, který umožňuje vládě regulovat ceny pohonných hmot nařízením; soud návrh obdržel 5. října 2026 a zveřejnil jej 14. října 2026. [10] Vláda začala ceny pohonných hmot v říjnu 2026 znovu regulovat v reakci na jejich růst na světových trzích, k podobné regulaci přistoupila již na jaře. [15] Druhé z usnesení o zdanění prostituce, jehož zpravodajkou byla soudkyně Veronika Křesťanová, se zabývalo legitimním očekáváním a uvedlo, že stěžovatelka nepředložila důkaz, z něhož by takové očekávání plynulo. [21] Stěžovatelka se dovolávala opakovaných vyjádření politiků, že prostituce zdanění nepodléhá, a poukazovala také na to, že úřady dosud podobné příjmy nezdaňovaly. [26] Podle usnesení, které jako soudce zpravodaj připravil Jiří Přibáň, se daň vztahuje na skutečný ekonomický výnos bez ohledu na to, zda je činnost mravně přijatelná, a zdanění proto neznamená její schválení ze strany státu. [22] Stěžovatelka namítala, že by se stát zdaněním prostituce sám stal kuplířem, což soud odmítl s odůvodněním, že stát nesleduje obohacení na cizí práci, nýbrž spravedlivé rozdělení daňového břemene. [25] Nejvyšší správní soud v rozsudku z roku 2025 uzavřel, že příjmy z dobrovolné prostituce podléhají dani z příjmu a že zdanění nebrání ani mezinárodní úmluvy proti obchodování s lidmi, ani trestnost kuplířství. [26] Podle usnesení Ústavního soudu patří výdělky z prostituce mezi příjmy z nezávislého povolání, stejně jako příjmy umělců, trenérů, sportovců nebo modelek. [23] Podle nálezu se měly orgány činné v trestním řízení i krajský soud důkladněji zabývat tím, jak zablokování peněz ovlivní materiální zabezpečení dětí. [9] Ústavní soud se zastal ženy, které byl místo dlužného výživného převeden automobil zajištěný v trestním řízení a později prodaný za 573 tisíc korun, a věc vrátil k novému rozhodnutí Krajskému soudu v Českých Budějovicích. [9] Pro město Kladno šlo v tomto čtyři roky trvajícím sporu o čtvrtou prohru. [8] Radní Středočeského kraje pro dopravu Petr Borecký označil rozhodnutí soudu za potvrzení, že kraj postupoval v mezích zákona. [13] Ústavní soud odmítl jako zjevně neopodstatněnou ústavní stížnost města Kladna proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který potvrdil postup Středočeského kraje při požadavku na finanční spoluúčast měst na regionální dopravě; usnesení soud zveřejnil 15. října 2026. [8] Kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) uvedl, že účast obcí na spolufinancování dopravy je podle dřívějšího rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dobrovolná a kraj ji nesmí vynucovat jako povinnost. [11] Středočeský kraj zavedl v roce 2022 standardy dopravní obslužnosti; Kladno jako jediné město do systému nevstoupilo, načež kraj omezil některé spoje Pražské integrované dopravy a kladenskou městskou dopravu z ní vyřadil. [13] Předseda Senátu Miloš Vystrčil 18. října 2026 uvedl, že počítá s tím, že senátoři podají Ústavnímu soudu návrh na zrušení některých částí služebního zákona, který Poslanecká sněmovna schválila přehlasováním prezidentova veta. [18] Předseda Ústavního soudu Josef Baxa uvedl, že by uvítal rozhodnutí kompetenčního sporu ještě v roce 2026, dodržení tohoto termínu však zaručit nemůže. [17] Plénum Ústavního soudu začátkem září 2026 odmítlo námitku podjatosti zpravodaje Pavla Šámala, kterou v tomto sporu vznesla vláda. [17] Prezident Petr Pavel podal v červnu 2026 kompetenční žalobu poté, co vláda oznámila, že s jeho účastí na červencovém summitu NATO v Ankaře nepočítá, a Ústavní soud 24. června vydal předběžné opatření, kterým vládě uložil jeho účast zajistit. [17]
Ústavní soud odmítl dvě stížnosti obviněného v takzvané bitcoinové kauze, z nichž jedna se týkala přibrání soudního znalce policií a druhá odepření nahlédnutí do části spisu. [16]
Podle Ústavního soudu nelze postup policie při přibrání znalce označit za svévolný a případnými vadami posudku se může zabývat krajský soud při projednávání věci. [16]
Podle Seznam Zpráv, které vycházely ze soudní databáze, Ústavní soud odmítl dvě stížnosti ženy, jíž úřady zpětně vyměřily daň z příjmů z dobrovolné prostituce za roky 2013 a 2014, v obou případech přes 900 tisíc korun. [19]
Tím soud potvrdil právní názor Nejvyššího správního soudu, že příjmy z dobrovolné prostituce podléhají dani jako jiné formy samostatné výdělečné činnosti. [19]
Soudce zpravodaj Jiří Přibáň v prvním usnesení uvedl, že zdanění neznamená morální schválení dané činnosti, a soud odmítl námitku, že by se stát zdaněním stal kuplířem, protože podle něj sleduje spravedlivé rozdělení daňového břemene a regulaci trhu. [19]
Druhé usnesení se týkalo legitimního očekávání, které podle soudu žena nedoložila žádným důkazem, ačkoli odkazovala na vyjádření politiků o nezdanitelnosti prostituce. [19]
Ústavní soud odmítl dvě ústavní stížnosti ženy, které úřady vyměřily daň z příjmů z dobrovolné prostituce; jedna směřovala proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, druhá proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze srpna 2026. [20]
Senát Ústavního soudu se soudcem zpravodajem Janem Svatoněm vyhověl stížnosti cizinky v azylovém řízení, protože se ministerstvo ani soudy nezabývaly tím, zda jde o zvlášť zranitelnou osobu. [24]
Podáním návrhu chce Vystrčil pověřit senátora Tomáše Goláně, přičemž Poslanecká sněmovna předtím přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k tomuto zákonu. [27]
Chronologie
- — Ústavní soud rozhodl, že vzorky měsíčního prachu z 70. let zůstávají majetkem Akademie věd ČR. → iDNES.cz Pražský deník
- — Skupina senátorů podala 5. října Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona, podle něhož může vláda nařízením stanovit nejvyšší ceny benzinu a nafty, a soud návrh zveřejnil 14. října. ČTK / České noviny Novinky.cz
- — Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení vládního nařízení o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, hlukové limity v Česku tak zůstávají beze změn. → ČTK / České noviny ČTK / České noviny
- — Opoziční strany oznámily, že se kvůli zákonu o státních zaměstnancích chtějí obrátit na Ústavní soud; podle poslankyně Pirátů Kateřiny Stojanové Piráti podání připravují a přidat se mají TOP 09 a Starostové. → ČTK / České noviny iDNES.cz
- — Ústavní soud odmítl stížnosti ženy proti dani z příjmů z dobrovolné prostituce vyměřené za roky 2013 a 2014 a potvrdil tak názor Nejvyššího správního soudu, že tyto příjmy podléhají zdanění. → ČTK / České noviny iDNES.cz
- — Opoziční poslanci a senátoři oznámili, že napadnou u Ústavního soudu zrušení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací, a požádají i o předběžné opatření; návrh byl podle ČT24 podán v pátek 23. října 2026. → ČT24 FORUM 24
- — Ústavní soud zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Plzni a dal třem dětem novou šanci získat odškodné za smrt babičky při vlakové nehodě, které bez svolení soudu utratila jejich matka. → ČTK / České noviny iDNES.cz
Zdroje
- Ústavní soud rozetnul neobvyklý spor. Měsíční prach patří Akademii věd, rozhodl
- Vzorky měsíčního prachu získané v 70. letech zůstávají majetkem Akademie věd ČR
- Měsíční prach nepatří dceři vědkyně, která ho zkoumala, potvrdil Ústavní soud
- Neobvyklý spor o měsíční prach řešil Ústavní soud: Rodina vědkyně jej musí předat Akademii věd
- ÚS vyhlásí, jak rozhodl o ochraně před nepříznivými účinky hluku
- Hlukové limity se měnit nebudou, senátoři neuspěli u Ústavního soudu
- Ústavní soud odmítl stížnost kvůli omezení pohybu v části NP Šumava
- Kladno 0 – Středočeský kraj 4. Město definitivně prohrálo spor o placení za veřejnou dopravu
- Místo výživného dostala luxusní auto, které sebrala policie. Zastání našla v Brně
- Senátoři navrhli soudu, aby zrušil zákon umožňující regulaci cen paliv
- Kraj mohl v Kladně omezit spoje, když město odmítlo nový systém, potvrdil ÚS
- Senátoři napadli u Ústavního soudu zákon umožňující regulaci cen pohonných hmot
- Ústavní soud rozhodl ve sporu Kladna se Středočeským krajem o veřejné dopravě
- Benzin a nafta pod palbou! Senátoři chtějí zrušit zákon, který umožňuje hlídat ceny paliv
- Zákon k regulaci cen paliv posoudí Ústavní soud
- ÚS odmítl dvě stížnosti Jiřikovského, tři další čekají na rozhodnutí
- Kompetenční žalobu prezidenta bych rád dořešil ještě letos, říká šéf Ústavního soudu
- Senátoři připraví podle Vystrčila stížnost k ÚS na služební zákon
- Ústavní soud potvrdil přelomový verdikt. Příjmy z prostituce se musí danit
- Příjmy z prostituce se musí danit. Ústavní soud odmítl stížnost ženy
- Příjmy z dobrovolné prostituce se musí danit, rozhodl Ústavní soud
- Příjmy z dobrovolné prostituce podléhají zdanění, potvrdil Ústavní soud
- Příjmy z dobrovolné prostituce podléhají zdanění, rozhodl Ústavní soud
- Ženu z Ugandy měli unést a znásilnit. V Česku marně žádala o azyl, zastal se jí Ústavní soud
- Příjmy z prostituce podléhají zdanění, potvrdil Ústavní soud. Stížnost ženy odmítl
- Příjmy z prostituce podléhají zdanění, potvrdil Ústavní soud. Stížnost ženy odmítl
- Senát pošle služební zákon k Ústavnímu soudu, řekl Vystrčil