_(02).jpg)
Ústavní soud je orgán, který v českém právním systému rozhoduje o ústavních stížnostech podaných proti rozhodnutím obecných soudů. Stížnost ženy ve sporu o vzorky měsíčního prachu odmítl jako zjevně neopodstatněnou, čímž potvrdil, že vzorky patří Akademii věd ČR; rozhodnutí zveřejnil 1. října 2026 [1][2][3][4].*
Spor o měsíční prach
Předmětem řízení byly drobné úlomky hornin, minerálů a skla získané sovětskými sondami Luna 16, Luna 20 a Luna 24 v letech 1970 až 1976, uložené v 15 skleněných ampulích a jedné plastové vzorkovnici [1][2]. Materiál převzala pro vědecký výzkum od sovětské strany někdejší Československá akademie věd, avšak po desetiletích se objevil v držení dcery vědkyně, která s ním dříve pracovala [3]. Akademie věd se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení a podala žalobu na vydání věci [3]. Žena tvrdila, že její matka vzorky získala přímo od sovětských kolegů a rodina je od té doby držela jako vlastní majetek, aniž by je akademie postrádala [1][3].
Rozhodnutí obecných soudů
Obvodní soud pro Prahu 6 i po něm Městský soud v Praze rozhodly, že rodina musí vzorky akademii vydat [1][2]. Verdikt následně potvrdil i Nejvyšší soud [1][2]. Podle mluvčí Nejvyššího soudu Gabriely Tomíčkové soudy na základě archivních dokumentů a svědeckých výpovědí dospěly k závěru, že vzorky byly vždy předávány Československé akademii věd, nikoli konkrétním osobám, přičemž zdůraznily i výjimečnost případného darování tak vzácného materiálu soukromé osobě [1][2][4].
Rozhodnutí Ústavního soudu
Žena ve své ústavní stížnosti namítala, že skutkové a právní závěry obecných soudů jsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy, a tvrdila, že její matka vzorky po celá desetiletí držela s přesvědčením, že jsou jejím vlastnictvím [1][2][4]. Senát Ústavního soudu se zpravodajem Martinem Smolkem však uvedl, že žena přehlíží ucelený argumentační řetězec obecných soudů, který vycházel zejména z dobových listin nazvaných „Akt o předání vzorků měsíčního prachu“ z let 1971, 1973 a 1977, v nichž byly přebírající osoby, včetně matky stěžovatelky, označeny jako pověřenci Československé akademie věd [3]. Soud uvedl, že jde patrně i ve světovém měřítku o unikátní předmět soudního řízení, který však z hlediska práva nevyžaduje zvláštní námahu soudů, a stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou [1][2][4].
Chronologie
- — Ústavní soud rozhodl, že vzorky měsíčního prachu z 70. let zůstávají majetkem Akademie věd ČR. → iDNES.cz Pražský deník
Stránky, které sem odkazují
- Akademie věd České republiky
- Brno
- Nejvyšší správní soud
- Rozhodnutí Ústavního soudu o měsíčním prachu
- Senát Parlamentu České republiky