
Nejvyšší správní soud (NSS) v Brně zamítl kasační stížnost ruského Podniku pro správu majetku v zahraničí, který se bránil proti zmrazení více než šedesáti nemovitostí v Česku. Podnik s nemovitostmi nesmí nakládat, protože je zařazen na sankční seznam po ruské invazi na Ukrajinu. Informaci zveřejnila 30. září 2026 úřední deska soudu, zjistila ji z ní ČTK [1].
Rozsah rozhodnutí
Rozhodnutí se týká 61 nemovitostí ve vlastnictví Ruské federace v Praze, Brně, Karlových Varech, Vlkančicích a Jevanech u Prahy [1][2]. V červenci 2026 podnik neuspěl se stížnostmi proti zablokování svého bankovního účtu v Česku a jedné nemovitosti v Praze-Bubenči [1][2].
„Sankční mechanismy představují legitimní nástroj k reakci na závažná porušení mezinárodního práva, ohrožení bezpečnosti či jiné destabilizační aktivity. Účinné provádění sankcí současně podporuje důvěryhodnost právního státu.“
Důvody rozhodnutí
Finanční analytický úřad považoval nemovitosti za hospodářský zdroj ovládaný podnikem. Tento postup potvrdil Městský soud v Praze [1][3]. Podnik v kasační stížnosti tvrdil, že některé nemovitosti nespravuje a že šlo jen o hypotézu úřadu [1][3].
Podle NSS stačí bez důvodných pochybností prokázat, že sankcionovaná osoba má možnost ovládat sporný majetek, respektive právní nebo faktickou možnost ovlivňovat jeho využívání [1][3]. Soud uvedl, že požadavek na detailní prokazování vztahu subjektu ke každé jednotlivé nemovitosti by popíral smysl zákona a komplikoval naplňování sankcí [1][2][3].
V rozsudku se píše: „Sankční mechanismy představují legitimní nástroj k reakci na závažná porušení mezinárodního práva, ohrožení bezpečnosti či jiné destabilizační aktivity. Účinné provádění sankcí současně podporuje důvěryhodnost právního státu.“ [1][2][3]
Souvislosti
O zařazení podniku na sankční seznam rozhodla vláda tehdejšího premiéra Petra Fialy (ODS) v listopadu 2023, a to z obavy, že podnik materiálně a finančně podporuje ruskou vládu [1][2]. Toto rozhodnutí již dříve potvrdily NSS i Ústavní soud, což vedlo k zablokování bankovních účtů i majetku v katastru nemovitostí [1][2]. Podnik vede kvůli jednotlivým zmrazeným nemovitostem více soudních sporů, v nichž byl podle ČTK zatím neúspěšný [1][2][3]. Opatření se nevztahuje na diplomatické mise, například na velvyslanectví nebo rezidenci velvyslance [1][2][3].