Nejvyšší soud České republiky sídlí v Brně a je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení, pokud jde o mimořádné opravné prostředky. Výjimkou jsou záležitosti, o kterých rozhoduje Ústavní soud a Nejvyšší správní soud[1].
Působnost
Mezi mimořádné opravné prostředky, o nichž soud rozhoduje, patří dovolání proti rozhodnutím soudů druhého stupně a stížnosti pro porušení zákona[1]. Soud dále rozhoduje o určení místní příslušnosti v soudnictví, o uznávání cizozemských rozhodnutí, o povolení průvozu osoby na základě evropského zatýkacího rozkazu, o přezkumu příkazů k odposlechu a v pochybnostech o vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení[1].
Od 21. prosince 2024 je Nejvyšší soud na základě novely zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, odvolacím kárným soudem pro řízení o odvolání v kárných věcech soudců[1].
Soud dále sjednocuje rozhodovací činnost soudů, a to jak přezkumem v dovolacích řízeních, tak rozhodováním velkého senátu a zaujímáním stanovisek kolegiem[1]. Nejdůležitější rozhodnutí a stanoviska se zveřejňují ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu spolu s právní větou schválenou kolegiem; od 1. ledna 2022 vychází sbírka výhradně v elektronické podobě[1].
Nejvyšší soud shromažďuje a kontroluje oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích všech soudců České republiky; tato oznámení jsou neveřejná[1].
Organizace a vedení
Soud se skládá z předsedy, místopředsedy, předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců. Předsedu a místopředsedu jmenuje prezident republiky[2]. Soudci rozhodují podle vlastního svědomí a jsou vázáni jedině zákonem[2].
Soud rozhoduje zpravidla v senátech složených z předsedy senátu a dvou soudců, nebo ve velkých senátech kolegií[2]. Velké senáty kolegií vznikly na základě zákona č. 30/2000 Sb., kterým byl s účinností od 1. ledna 2001 novelizován zákon o soudech a soudcích; skládají se nejméně z devíti soudců příslušného kolegia[2]. Velký senát kolegia rozhoduje v případě, že mu věc postoupil některý ze senátů, protože dospěl k právnímu názoru odlišnému od názoru již vyjádřeného v dřívějším rozhodnutí soudu[2].
Tříčlenné senáty rozhodují zejména o dovoláních, v trestních věcech i o stížnostech pro porušení zákona, a dále o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů na území České republiky, pokud to vyžaduje zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva[2]. V čele každého senátu stojí předseda senátu, který organizuje jeho práci a přiděluje věci jednotlivým členům[2].
Soudci jsou podle úseku činnosti rozděleni do kolegií. Soud má v současné době dvě kolegia, občanskoprávní a obchodní a trestní, v jejichž čele stojí předsedové řídící a organizující jejich činnost[2]. Kolegia sledují a vyhodnocují pravomocná rozhodnutí soudů, zobecňují poznatky, předkládají předsedovi soudu podněty k zaujetí stanovisek plénem, zaujímají stanoviska na návrh předsedy soudu, předsedy kolegia nebo velkého senátu, a vybírají rozhodnutí k zařazení do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Jednání kolegií jsou neveřejná[2].
Plénum je složeno z předsedy a místopředsedy soudu, předsedů kolegií, předsedů senátů a ostatních soudců. Zasedání pléna jsou neveřejná. Plénum projednává zejména Jednací řád Nejvyššího soudu a zaujímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů v otázkách týkajících se obou kolegií nebo sporných mezi kolegii[2].
Předseda soudu vykonává soudnictví náležející Nejvyššímu soudu, plní správní a řídící funkce, vydává po projednání se soudcovskou radou rozvrh práce na kalendářní rok, vydává po projednání v plénu Jednací řád a Organizační a kancelářský řád, předsedá Shromáždění soudců, může se účastnit jednání kterékoli kolegia, předsedá nebo zasedá v senátě podle rozvrhu práce, svolává zasedání pléna, určuje jeho program a řídí jeho jednání[2]. Dále na základě pravomocných rozhodnutí soudů navrhuje kolegiím nebo plénu zaujetí stanoviska k rozhodovací činnosti soudů, dbá o důstojnost jednání a dodržování soudcovské etiky, dohlíží na plynulost soudního řízení a vyřizuje stížnosti na průtahy v řízení či na nevhodné chování soudců a dalších zaměstnanců působících u Nejvyššího soudu nebo předsedy vrchního soudu[2].