
Ústavní soud 12. listopadu 2026 zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, který odmítl přiznat třem dětem náhradu škody v trestním řízení. Plzeňský krajský soud musí o věci rozhodnout znovu. Ústavní soud konstatoval, že děti „propadly sítem“ zákonné úpravy a že výsledek byl pro ně mimořádně nespravedlivý; soudy měly omezit formalismus a mezeru v zákoně překlenout.[1][3]
Předmět sporu
Příbuzná dětí zemřela při vlakové nehodě a České dráhy poslaly dětem odškodné na účet. Peníze bez povolení soudu vybral a utratil jejich zákonný zástupce. Nárok dětí nebyl včas přihlášen v insolvenčním řízení zástupce a ustanovený opatrovník už lhůtu nestihl, protože uplynula o tři měsíce dříve.[1][2] V trestním řízení okresní soud děti odkázal na řízení občanskoprávní. Krajský soud náhradu nepřiznal s odůvodněním, že kvůli insolvenci o ní trestní soud rozhodovat nemůže.[1][2]
Závěr Ústavního soudu
Ústavní soud uvedl, že povinností soudce je hledat skutečně spravedlivé řešení. Soudkyně zpravodajka Lucie Dolanská Bányaiová v nálezu uvedla, že výklad krajského soudu je sice formálně správný, tomuto požadavku ale nedostojí.[1] Krajský soud má s ohledem na mimořádné okolnosti přiznat náhradu přímo v trestním řízení. Nárok sice nepůjde uplatnit v insolvenci, ale poslouží jako exekuční titul, takže ho děti budou moci po skončení insolvence vymáhat přes exekutora bez nového soudního sporu.[1][2] Anonymizovaný nález je dostupný na webu Ústavního soudu.[1]