_(02).jpg)
Před mimořádnou schůzí Sněmovny, na které mělo ve středu 14. října 2026 padnout rozhodnutí o přehlasování veta prezidenta Petra Pavla k zákonu o státních zaměstnancích, oznámili opoziční politici 13. října 2026 přípravu podání k Ústavnímu soudu. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů má v Poslanecké sněmovně většinu potřebnou k přehlasování veta.[1]
Podání k Ústavnímu soudu
Poslankyně a místopředsedkyně Pirátů Kateřina Stojanová novinářům řekla, že Piráti ústavní podání finalizují a že se k němu podle ní přidají zástupci TOP 09 a Starostů. Soudci mají posoudit změnu v ústavních mechanismech ochrany úředníků. Stojanová označila za záměr vlády oslabit nezávislost státní správy a zrušit mechanismy, které ji odpolitizovávaly.[1] Připojení k ústavní stížnosti zvažuje podle iDNES.cz také ODS, a to kvůli zásahu do pravomocí hlavy státu.[2]
Poslanec Starostů Karel Dvořák označil související novelu, podle níž by prezident ztratil pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací, za protiústavní. Pozměňovací návrh poslance Libora Vondráčka (SPD) převádí tuto pravomoc na ministra zahraničních věcí.[1][2]
Stanoviska opozice
Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel řekl, že strana nechce blokovat jednání Sněmovny, ale chce vyjádřit svůj postoj. Zákon o státní službě, který má být od listopadu nahrazen, podle něj brání tomu, aby byli úředníci pod politickým vlivem. Havel označil plán za „únos státu“ a vyjádřil obavu z personálních změn na úřadech, podobných změnám na Úřadu vlády. Počet míst na Úřadu vlády tam podle zářijového vyjádření jeho šéfky Tünde Bartha pro ČTK klesl ze 643 na 440.[1][2]
Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že vláda chce úředníky dostat pod přímou vůli politiků, a zmínil snahu premiéra Andreje Babiše snížit od ledna počty úředníků. Předseda ODS Martin Kupka označil nový zákon za promarněnou příležitost k reformě státní správy.[1][2]
Stanovisko koalice a prezidenta
Poslanec Libor Vondráček (SPD/Svobodní) uvedl, že státní správa je zkostnatělá a že si koalice od změny slibuje efektivnější chod státu a úspory.[1] Zákon má přiblížit zaměstnávání státních úředníků běžnému pracovnímu poměru, který se bude řídit především zákoníkem práce.[3] Prezident Petr Pavel při vetování uvedl, že zákon jde proti doporučení Evropské komise lépe chránit vedoucí úředníky před politickými zásahy, a že stát má mít profesionální a neutrální správu.[1]
Související hesla: Piráti, Starostové, TOP 09, Ústavní soud