Veřejný ochránce práv je instituce zřízená zákonem č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv. Návrh zákona schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky 4. listopadu 1999 a Senát jej schválil 8. listopadu 1999 [1].
Historie a rozvoj působnosti
Prvním českým ombudsmanem se v roce 2000 stal JUDr. Otakar Motejl, zástupkyní ombudsmana byla Mgr. Anna Šabatová [1]. Od roku 2001 ombudsman chrání osoby před nezákonným či jinak nesprávným jednáním nebo nečinností správních úřadů a dalších institucí [1]. V roce 2006 došlo k prvnímu rozšíření agendy o dohled nad omezováním osobní svobody. Od téhož roku je ombudsman národním preventivním mechanismem, který chrání osoby omezené na svobodě před špatným zacházením [1]. V roce 2009 byl ombudsman pověřen rolí národního orgánu pro rovné zacházení a ochranu před diskriminací [1]. Od roku 2011 sleduje v rámci prevence špatného zacházení zajištění cizinců a výkon správního vyhoštění [1].
V letech 2010 až 2013 zastával úřad JUDr. Pavel Varvařovský, zástupkyní byla RNDr. Jitka Seitlová. Od roku 2014 vedla instituci Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., jejím zástupcem byl JUDr. Stanislav Křeček [1]. Od ledna 2018 plní ombudsman také funkci monitorovacího orgánu pro naplňování práv podle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a pomáhá cizincům, občanům Evropské unie, kteří žijí nebo pracují v České republice [1]. Od roku 2020 byl ombudsmanem JUDr. Stanislav Křeček, zástupkyní Mgr. Monika Šimůnková, od roku 2022 pak zastával funkci zástupce ombudsmana JUDr. Vít Alexander Schorm [1].
Vznik dětského ombudsmana a Národní lidskoprávní instituce
Zákonem č. 77/2025 Sb. byla zřízena funkce dětského ombudsmana. Prvním zástupcem dětského ombudsmana se stal JUDr. Vít Alexander Schorm. Současně vznikla Národní lidskoprávní instituce, jejíž hlavní činností je ochrana a nezávislé prosazování lidských práv [1]. Dne 6. března 2026 zvolili poslanci historicky prvního dětského ombudsmana, Mgr. Martina Beneše. Dne 31. března 2026 se po složení slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny ujal funkce ochránce práv dětí [1].
Obsazení funkce a volba
Ombudsmana i dětského ombudsmana volí Poslanecká sněmovna České republiky z návrhů prezidenta republiky, Senátu a České konference rektorů. Funkční období trvá šest let a ani ombudsmana, ani dětského ombudsmana nelze odvolat. Oba mají jednoho společného zástupce, kterého rovněž volí Poslanecká sněmovna. Ombudsman může na svého zástupce přenést část své působnosti [2]. Podle internetových stránek instituce zastává funkci veřejné ochránkyně práv JUDr. Eva Kostolanská, zástupcem veřejné ochránkyně práv a ochráncem práv dětí je JUDr. Vít Alexander Schorm [2].
Mezinárodní kontext instituce
Funkci prvního „skutečného“ ombudsmana zřídil v 18. století švédský král Karel XII. Od roku 1713 měl tento úředník dbát především na správné chování královských úředníků. Od roku 1809 byla instituce ombudsmana pevně zakotvena ve švédské ústavě jako orgán parlamentu, který dohlíží na to, jak soudci, vládní a ostatní úředníci dodržují zákony a další právní předpisy. Největšího rozšíření dosáhla instituce ombudsmana ve 20. století, zejména po druhé světové válce, kdy v různých podobách vznikla téměř ve stovce států světa [1].