.jpg)
Akademie věd České republiky (AV ČR) je veřejná instituce sdružující vědecké ústavy zabývající se základním výzkumem. Navazuje na Československou akademii věd, která od sovětské strany převzala vzorky měsíčního materiálu, o něž se o desítky let později vedl soudní spor s dcerou vědkyně, jež se vzorky zabývala. Spor nakonec potvrdil, že vzorky zůstávají majetkem akademie, a dostal se až k Ústavnímu soudu.*
Spor o vzorky měsíčního prachu
Drobné úlomky hornin, minerálů a skla, které sovětské sondy Luna 16, Luna 20 a Luna 24 přivezly z Měsíce v letech 1970 až 1976, převzala tehdejší Československá akademie věd od sovětské strany pro vědecký výzkum [3]. Materiál je uložen v 15 skleněných ampulích a jedné plastové vzorkovnici [1][4]. Po desetiletích se vzorky objevily v držení dcery vědkyně, která s nimi pracovala; podle dcery je rodina držela jako vlastní majetek [1][3]. Akademie se o této skutečnosti dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení a podala žalobu na vydání neoprávněně držené věci [3].
Rozhodnutí soudů
Obvodní soud pro Prahu 6 i po něm Městský soud v Praze rozhodly, že rodina musí vzorky akademii vydat [1][2][4]. Verdikt následně potvrdil Nejvyšší soud [1][2][4]. Mluvčí Nejvyššího soudu Gabriela Tomíčková uvedla, že soudy na základě archivních dokumentů a svědeckých výpovědí dospěly k závěru, že vzorky byly vždy předávány Československé akademii věd, nikoli konkrétním osobám, a že šlo o mimořádně vzácný materiál určený k vědeckému výzkumu, jehož darování soukromé osobě by bylo zcela výjimečné [1][2][4].
Rozhodnutí Ústavního soudu
Dcera vědkyně se poté obrátila na Ústavní soud se stížností, v níž tvrdila, že skutkové a právní závěry obecných soudů jsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy, a navrhovala odklad vykonatelnosti soudních rozhodnutí [1][2][4]. Ústavní soud v senátu se zpravodajem Martinem Smolkem stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou [1][2][3][4]. Za stěžejní důkazy označil listiny nazvané „Akt o předání vzorků měsíčního prachu“ z 30. dubna 1971, 14. června 1973 a 10. června 1977, v nichž jsou všichni, kdo vzorky přebírali, včetně matky stěžovatelky, uvedeni jako pověřenci jednající za Československou akademii věd [3]. Soud konstatoval, že ačkoliv vzorky měsíčního prachu nepatří mezi věci, o něž se vedou časté soudní spory, a i ve světě jde patrně o ojedinělý předmět sporu, případ není právně nijak zvlášť složitý [1][2][4].
Chronologie
- — Ústavní soud rozhodl, že vzorky měsíčního prachu z 70. let zůstávají majetkem Akademie věd ČR. → iDNES.cz Pražský deník