Ústavní soud v Brně zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení vládního nařízení o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací [1]. Hlukové limity platné v Česku tak zůstávají beze změn [1].
Návrh senátorů
Skupina senátorů, mezi nimiž byli Jitka Seitlová, Jaromíra Vítková (obě KDU-ČSL) a David Smoljak (STAN), navrhovala zrušit nařízení vlády o hluku jako celek, případně alespoň část přílohy obsahující korekce pro stanovení hlukových limitů [3][4]. Argumentovali tím, že se povolené limity hlukové zátěže v průběhu let postupně zvyšovaly, zejména v dopravě, zatímco míra ochrany před jejich negativními účinky klesala [1][4]. Podle senátorů stát od roku 2011 opakovaně uvolňoval limity hluku novelami z let 2016, 2018 a 2022, místo aby investoval do protihlukových opatření [4]. Ministerstvo zdravotnictví tento postup v minulosti zdůvodňovalo snahou urychlit projektovou přípravu dopravních staveb, jak uvedlo v důvodové zprávě novely z roku 2022 [4]. Senátoři v návrhu popsali stav nařízení tak, že „zbourání staré stavby a postavení nového domu se jeví jako ekonomičtější postup než oprava mnoha nedostatků“ [1].
Rozhodnutí soudu
Ústavní soud ve svém nálezu konstatoval, že hlukové nařízení je v souladu s ústavním pořádkem i se zákonem [1][2]. Soudci přitom nedali za pravdu argumentaci senátorů, že stát v posledních letech systematicky rezignoval na ochranu veřejného zdraví [3]. Zároveň ale soud upozornil, že opakované rozvolňování limitů vytváří riziko postupného oslabování ochrany před nepříznivými účinky hluku [1][2]. Při každé další změně limitů bude podle soudu nutné důsledně poměřovat zájem na rozvoji infrastruktury s právem na ochranu příznivého životního prostředí [1][2]. Podobný návrh na zrušení nařízení Ústavní soud odmítl už dříve, tehdy však z převážně formálních důvodů [3].
Obsah nařízení
Nařízení stanovuje různé hlukové limity podle druhu chráněného prostoru a podle denní a noční doby, přičemž rozlišuje také dopravní stavby umístěné a povolené před 1. lednem 2001 a po tomto datu [3]. Od 1. července 2023 se limity v některých kategoriích zvýšily o pět až 13 decibelů [3]. U dálnic, silnic a dalších pozemních komunikací umístěných a povolených před rokem 2001 se denní hygienický limit zvýšil z 60 na 68 decibelů [3]. Nejvýrazněji se zvýšení limitů projevilo u silnic III. třídy, kde vláda v roce 2022 zvýšila hygienický limit o 13 decibelů, což podle senátorů odpovídá téměř dvacetinásobnému nárůstu hlukové energie [4]. Podle senátorů by k reálnému překročení takto vysokého limitu musela doprava na okresních cestách stoupnout dvacetinásobně, což je podle nich fyzicky nemožné [4].
Kritika a spory o hluk
Novelu nařízení platnou od července 2023 kritizoval už v roce 2022 tehdejší veřejný ochránce práv Stanislav Křeček, podle kterého návrh představoval spíše postupnou rezignaci na přiblížení se hodnotám hluku doporučeným Světovou zdravotnickou organizací než zachování ochrany veřejného zdraví [4]. Novelu negativně hodnotily i některé obce v otevřeném dopisu tehdejšímu předsedovi vlády Petru Fialovi, v němž uvedly, že od 1. července 2023 nebude nic nutit investory k realizaci protihlukových opatření tam, kde to dříve mohly požadovat obce [4]. Spory o hlukové limity se v posledních letech týkaly i konkrétních míst, například okolí dálnice D1 u Dluhonic u Přerova nebo u Bosonoh, a výstavby Pražského okruhu u Běchovic a Březiněvsi [4].
Související hesla: Ústavní soud