Historické centrum Prahy je název, pod nímž byla Pražská památková rezervace zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. K zápisu došlo 14. prosince 1992 při zasedání Výboru světového dědictví ve městě Santa Fe v Novém Mexiku.[1]
Rozsah a hranice
Jde o urbanistický celek, k němuž patří Staré Město, Josefov, Nové Město, Malá Strana, Vyšehrad i Hradčany.[3] Pražská památková rezervace měří podle Národního památkového ústavu 894,94 hektaru. Ústav ji označuje za největší městskou rezervaci v zemi a jednu z největších na světě.[2] Statek světového dědictví se skládá ze dvou částí: z Historického centra Prahy v hranicích rezervace a z Průhonického parku, tedy zámku a parku v Průhonicích, které mají 211,42 hektaru.[2]
Hodnota a architektura
Zápis zdůvodňuje jedinečné panorama, bohatství historické architektury a dochovaný urbanismus.[1] Podle Národního památkového ústavu dokládá architektura jádra 1100 let vývoje města a jsou v ní zastoupeny všechny slohové epochy. Pražská architektura podle něj dosáhla vrcholů evropského vývoje v gotice, renesanci, baroku i v období před první světovou válkou a po ní. Zvláštní postavení má středověký urbanistický koncept Nového Města pražského.[2] Ústav uvádí jako dominanty například Pražský hrad, Karlův most, Národní divadlo a Rudolfinum, k nimž přistupují kubistické stavby, kostely a kláštery.[3]
Ochrana a ohrožení
Jako signatářka mezinárodní úmluvy o ochraně světového dědictví se Česká republika zavázala centrum chránit.[1] Na začátku 90. let 20. století bylo historické jádro podle Národního památkového ústavu poznamenáno čtyřicetiletým obdobím komunismu a jeho stavební fond byl ve stavu, který ohrožoval samotnou existenci hodnot. V následujících letech se podle ústavu podařilo jádro uchránit před většími demolicemi a zachovat jeho strukturu i značnou autenticitu staveb.[1]
Podle téhož textu z 9. ledna 2023 ohrožuje centrum narušení pohledových horizontů výškovými stavbami, předimenzované objekty a nástavby, zastavování vnitrobloků, zahušťování zástavby a narušení střešní krajiny. Jako příklady uvádí výškové budovy na Žižkově a na Pankráci a novostavby na Novém Městě, mezi nimi Quadria, dostavbu hotelu Evropa a Květinový dům u Václavského náměstí. Podle textu novostavby Florentina a Masaryk Centre 1 v okolí Masarykova nádraží porušily urbanistickou strukturu.[1]
Dalším rizikem je doprava. Její intenzita se po kulminaci na přelomu tisíciletí vrátila na hodnoty z počátku 90. let, ale regulace individuální automobilové dopravy v samotném centru se podle textu nezkoušela. UNESCO doporučilo v roce 2010 reaktivní monitorovací misí snížit požadavky na počet parkovacích stání ve stavebních předpisech, což se později stalo, přesto v centru za 30 let přibyly tisíce stání.[1]
Památkový fond Prahy
Úřad Národního památkového ústavu v Praze pečuje o památkový fond celého hlavního města. Kromě rezervace jsou v Praze dvě vesnické památkové rezervace (Stodůlky a Ruzyně), sedm vesnických památkových zón a jedenáct městských památkových zón. Chrání mimo jiné zástavbu Karlína, Vinohrad, Žižkova a Smíchova či zahradní čtvrť Ořechovku. Kolem chráněných území je vymezeno ochranné pásmo pražské památkové rezervace.[2] Podle ústavu fond zahrnuje 2120 nemovitých kulturních památek, mezi nimiž je 41 národních.[2]