Václavské náměstí je ústřední náměstí Nového Města pražského. Vede od Můstku k budově Národního muzea.[1] Je dlouhé asi 750 m a široké 60 m a obklopuje ho 58 domů.[2] Na náměstí ústí řada obchodních pasáží, často navzájem propojených.[1]*
Koňský trh
Náměstí vzniklo při založení Nového Města v roce 1348 a stalo se jeho hlavním prostranstvím.[1] Sahalo od hradeb Starého Města k hradbám Nového Města; dole stála Svatohavelská brána, nahoře Koňská brána. Podle trhu s koňmi se jmenovalo Koňský trh. Výroční trhy se tu konaly od roku 1362 a kromě koní se prodávaly i zbraně, látky a do roku 1877 obilí.[2] Název Václavské náměstí navrhl 16. března 1848 Karel Havlíček Borovský.[2][1] Od roku 1680 stála na křižovatce s Vodičkovou a Jindřišskou ulicí jezdecká socha svatého Václava od Jana Jiřího Bendla, která byla v roce 1879 přenesena na Vyšehrad. Dlažbu dostalo náměstí koncem 18. století, kolem roku 1875 bylo osázeno lipami.[2]
Národní muzeum a pomník svatého Václava
Horní část náměstí uzavírá novorenesanční budova Národního muzea čp. 1700, postavená v letech 1885–1890 podle projektu Josefa Schulze a otevřená 18. května 1891. Její průčelí je dlouhé 104 m.[3] Stojí v místech bývalé Koňské brány.[2]
Jezdecký pomník svatého Václava vytvořil Josef Václav Myslbek. Hlavní sochu doplňují postavy svaté Ludmily, svatého Vojtěcha, svatého Prokopa a svaté Anežky České; na architektonické úpravě pracoval Alois Dryák, na ornamentech Celda Klouček. Pomník byl osazen v roce 1912 a o rok později odhalen bez soch Anežky a Vojtěcha, které přibyly až v roce 1924.[3] Před sochou přečetl 28. října 1918 Alois Jirásek prohlášení o samostatnosti Československa.[2] Letopočet 28. 10. 1918 zasazený do dlažby před pomníkem byl odhalen 27. října 1935.[3]
Události 20. století
Dne 16. ledna 1969 se před budovou Národního muzea polil benzínem a zapálil student Jan Palach. Na místě je od 16. ledna 2000 pomník od výtvarnice Barbory Veselé a architektů Čestmíra Housky a Jiřího Veselého, tvořený bronzovým křížem mezi dvěma nízkými mohylami v dlažbě, se jmény Jana Palacha a Jana Zajíce. Pod pomníkem svatého Václava vzniklo po listopadu 1989 pietní místo obětem komunismu.[4]
Dne 21. listopadu 1989 promluvil Václav Havel poprvé k demonstrantům z balkonu nakladatelství Melantrich a představil Občanské fórum; jako prvního řečníka ho uvedl Václav Malý a Marta Kubišová zazpívala Modlitbu pro Martu.[5] Podle radnice Prahy 1 tehdy na náměstí stálo asi 200 000 lidí. Tento první projev připomíná od prosince 2021 pamětní deska na budově Melantrichu.[6]
Doprava a přestavba
Pod středem náměstí je velký halový podchod, otevřený 2. prosince 1968. Do metra vedou tři vstupy: v horní části do stanic linek A a C, ve střední a dolní části do stanic linek A a B.[1] Tramvaje jezdily po náměstí od roku 1884. Zůstaly v provozu i po otevření linky A metra pod náměstím v roce 1978 a byly zrušeny v roce 1980.[7]
Přestavba náměstí vychází z návrhu studia Jakub Cigler architekti, který zvítězil v soutěži v roce 2005. Dolní část byla přestavěna jako první. Dopravní podnik hlavního města Prahy zahájil 26. června 2024 stavbu asi 550 m dlouhé tramvajové trati v horní části náměstí, s níž je spojena úprava povrchů, retenční nádrž na dešťovou vodu a výsadba 67 stromů; stavební náklady byly odhadnuty na 1,239 miliardy korun.[7] Podle stavu z května 2026 se má stavba dokončit v červnu 2027, kdy tramvaje pojedou z náměstí do Vinohradské a Škrétovy ulice.[8]
Stránky, které sem odkazují
Zdroje
- Václavské náměstí - Pražská náměstí
- Uličník
- Václavské náměstí - horní část - Praha noční
- Jan Palach - místa paměti: Národní muzeum (snímek z 23. 4. 2025)
- „Mám starost, že nám někdo vypne elektrický proud." Před 30 lety Havel promluvil z balkonu Melantrichu
- Havlův první projev připomíná nová pamětní deska na Melantrichu
- Začíná stavba nové tramvajové tratě Václavské náměstí a revitalizace horní poloviny náměstí
- Přestavba Václaváku míří do poslední třetiny: Co je dokončeno, kde se pracuje a co se chystá