Masarykovo nádraží je nejstarším pražským nádražím, vlaky zde jezdí od roku 1845. Je to jediné hlavové, tedy neprůjezdné osobní nádraží ve městě. V době vzniku patřilo mezi největší v Evropě a dnes slouží příměstské, regionální i meziregionální dopravě.[1] Leží v centru Prahy nedaleko náměstí Republiky.[1]
Vznik a architektura
Polohu nádraží a kolejiště navrhl roku 1842 Jan Perner, projektant a stavitel železnic. Budovy architektonicky ztvárnil během několika měsíců Jan Nevole a pozdější spojovací dostavbu řídil architekt Antonín Jüngling. Provoz byl slavnostně zahájen 20. srpna 1845.[1] Trať byla původně projektována jako spojnice s Olomoucí, ale po několika letech se ukázalo, že se bude rozvíjet. Od 50. let 19. století mohli cestující jet vlakem až do Drážďan.[1]
Nádraží stálo těsně u městských hradeb, do nichž bylo nutné prorazit šest otvorů pro koleje. Brány se na noc zamykaly a zbořeny byly až v roce 1874.[1] Dvoupatrová příjezdová budova Antonína Jünglinga směřuje do Havlíčkovy ulice. Původní arkádové křídlo se při dostavbě zbořilo, restaurační pavilon dostal dvě další patra a koridorem se spojil s odjezdovou budovou. Mezi objekty přibyla vysoká prosklená dvorana nesená štíhlými litinovými sloupy.[1] Odjezdovou budovu s dvěma čtyřbokými věžičkami a bicími hodinami umístil Nevole do Hybernské ulice.[1]
Z původního vybavení zůstal Masarykův salonek, dříve Císařský, s novorenesančním trámovým stropem a řezaným krbem, na němž stojí busta Jana Pernera. Naproti je socha T. G. Masaryka od Jana Štursy. Salonek má samostatný vchod k prvnímu nástupišti, odkud prezident nově vzniklé republiky vyjížděl salonním vozem.[1]
Názvy nádraží
Nádraží se jmenovalo v letech 1845 až 1862 Praha, 1862 až 1919 Praha státní nádraží, 1919 až 1940 Praha Masarykovo nádraží a 1940 až 1945 Praha Hybernské nádraží. V letech 1945 až 1952 neslo opět název Masarykovo nádraží, v letech 1953 až 1990 Praha střed a od března 1990 se opět jmenuje Praha Masarykovo nádraží.[1]
Modernizace
Podle Správy železnic zahrnuje modernizace a dostavba stanice celkovou rekonstrukci železničního svršku a spodku, nová bezbariérová nástupiště u všech devíti kolejí, nové zastřešení nástupišť, zastřešenou platformu, z níž se na nástupiště vstupuje mimo úroveň z Hybernské a ulice Na Florenci a nový orientační systém včetně hlasových majáčků a hmatových štítků. Počítá se také s rekonstrukcí trakčního vedení, s převodem jízdních kol přes kolejiště a s novou světelnou signalizací křižovatky Hybernská-Opletalova.[2] Celkové investiční náklady uvádí Správa železnic ve výši 3,5 miliardy korun, dokumentace je vedena v režimu BIM a zpracovatelem je SUDOP Praha. Smlouva o dílo byla podepsána v listopadu 2020 a stavba má podle předpokladu probíhat od ledna 2024 do prosince 2026.[2]
Praktické informace
Podle stránek Prague City Tourism jsou nádražní prostory pro cestující otevřeny denně od 3:25 do 23:40. Ve stanici jsou bezbariérové toalety, restaurace Masaryčka, bufet, bankomat a úschovna zavazadel i kol. Masarykův salónek je přístupný jen ve vyhlášených termínech.[1] Podle téže stránky staví před budovou tramvaje linek 3, 6, 14, 15, 24 a 26 a stanice metra náměstí Republiky na lince B je vzdálena asi tři minuty chůze. Údaje je třeba ověřit na uvedené stránce.[1]