
Národní divadlo je česká divadelní instituce se sídlem v Praze a zároveň její historická budova na nároží Národní třídy a Masarykova nábřeží.[3][4] Instituci tvoří čtyři umělecké soubory (Opera, Činohra, Balet a Laterna magika) a čtyři scény: Národní divadlo, Státní opera, Stavovské divadlo a Nová scéna.[2] V historické budově hrají soubory opery, činohry a baletu.[1] V Národním divadle mělo být 3. října 2026 předáno 20 ocenění Cen Thálie za mimořádné jevištní výkony v období od 1. července 2025 do 30. června 2026. [6]
Vznik a sbírky
O stavbě samostatného českého divadla se mezi pražskými vlastenci jednalo od podzimu 1844. Dne 29. ledna 1845 podal František Palacký stavovskému výboru českého sněmu žádost o privilegium na jeho zřízení a provoz, které bylo uděleno v dubnu 1845.[1] V dubnu 1851 vyzval Sbor pro zřízení českého národního divadla k veřejným sbírkám. Z prvních výnosů koupil o rok později pozemek bývalé solnice na vltavském břehu o rozloze necelých 28 arů, jehož lichoběžníkový tvar stavbu ztěžoval.[1]
První soutěž na projekt se konala v roce 1854 a zvítězil v ní vídeňský architekt Froehlich, ke stavbě však nedošlo.[4] Na jižní části pozemku byla postavena skromná budova Prozatímního divadla, otevřená 18. listopadu 1862.[1] Hrálo se v ní 21 let.[3] Z nové soutěže v roce 1866 vyšel vítězně architekt Josef Zítek.[3][4] Stavební práce začaly v roce 1867 a 16. května 1868 byly slavnostně položeny základní kameny; událost se stala celonárodní politickou manifestací. V roce 1877 bylo divadlo pod střechou.[1]
Na stavbu přispívaly sbírky z Čech, Moravy i zahraničí, šlechta, podnikatelé i obce. Císař František Josef I. věnoval nejprve 5 tisíc zlatých a později dalších 13 tisíc, národní loterie z roku 1877 vynesla přes 238 tisíc zlatých. Celkové příjmy od 21. srpna 1850 do 30. června 1884 činily 3 204 129 zlatých.[1]

Požár a znovuotevření
Poprvé bylo divadlo otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa. Po dalších 11 představeních se budova uzavřela kvůli dokončovacím pracím a 12. srpna 1881 v ní vypukl požár, který zničil měděnou kupoli, hlediště a jeviště. Na obnovu se během 47 dní vybral milion zlatých.[1] Jednání s Josefem Zítkem skončila nezdarem a obnovou byl pověřen jeho žák Josef Schulz. Ten do stavby začlenil budovu Prozatímního divadla i sousední nájemní dům a upravil hlediště kvůli lepší viditelnosti na jeviště. Divadlo bylo znovu otevřeno 18. listopadu 1883 Smetanovou operou Libuše.[1]
Budova
Památkový katalog Národního památkového ústavu uvádí, že se budova skládá ze tří částí různého stáří: severní Zítkovy stavby s hledištěm a jevištěm, střední části vzniklé z Prozatímního divadla a jižní přístavby. Nad hledištěm a jevištěm je čtyřboká kupole nesená ocelovou příhradovou konstrukcí. Pískovcové průčelí zdobí mimo jiné sochy Apollona a devíti Múz od Bohuslava Schnircha a alegorie Činohry a Zpěvohry od Josefa Václava Myslbeka.[4] Ve foyeru je triptych Františka Ženíška a cyklus lunet Vlast od Mikoláše Aleše, oponu namaloval Vojtěch Hynais.[4]
Bez větších přestaveb sloužila budova téměř sto let. Dne 1. dubna 1977 bylo divadlo po představení Jiráskovy Lucerny uzavřeno a začala generální rekonstrukce pod vedením architekta Zdeňka Vávry.[1] Její součástí byla dostavba Nové scény, provozních budov a podzemních garáží.[3] Historická budova byla veřejnosti znovu předána ke stému výročí otevření 18. listopadu 1983, opět představením Libuše.[1]
Soubory
Prvním baletním mistrem divadla byl v letech 1882–1884 Václav Reisinger; po něm soubor řídil Augustin Berger, který při divadle vedl také baletní školu.[5] Opera, činohra a balet uvádějí klasický repertoár i domácí a světovou soudobou tvorbu, na Nové scéně hraje převážně Laterna magika.[2] Dne 20. října 2026 se v Národním divadle uskuteční rozloučení s hercem Jiřím Štěpničkou; veřejnost může přijít od 10:30 s květinami k rakvi a samotný obřad je plánován od 11:00 na jevišti. [7] Na rozloučení promluvili ředitel Jan Burian a členové Činohry Taťjana Medvecká a Vladislav Beneš a zahráli Emil Viklický a Igor Orozovič. [11] Podle mluvčího Národního divadla Tomáše Staňka měl obřad trvat asi hodinu a doprovodit ho měly fotografie z divadelního i rodinného archivu a záznam hlasu herce z Českého rozhlasu; zakončit ho mělo vynesení rakve z historické budovy za zvuku trubek. [12] Jiří Štěpnička zemřel 11. října 2026 ve věku 79 let; v Národním divadle působil od roku 1975 a vytvořil zde téměř stovku rolí klasického i současného repertoáru. [8] Mezi jeho role na scéně Národního divadla patřili Petruccio ve Zkrocení zlé ženy, Švanda ve Strakonickém dudákovi a vévoda z Cornwallu v Králi Learovi. [9] Matka Jiřího Štěpničky, herečka Jiřina Štěpničková, hrála v Národním divadle v letech 1930 až 1936 a první roli zde dostala v osmnácti letech. [13]
Za roli v inscenaci Blackbird získal Štěpnička v roce 2011 divadelní cenu Thálie. [8]
Štěpnička se věnoval také dabingu, v roce 2002 získal Cenu Františka Filipovského za dabování Mela Gibsona ve filmu Po čem ženy touží a v roce 2023 ocenění za celoživotní mistrovství v dabingu. [10] V dabingu byl spojován zejména s hlasem Harrisona Forda, namluvil také Michaela Douglase, Stevena Seagala a Jeffa Bridgese. [14]
Chronologie
- — Natálie Tichánková z Moravského divadla Olomouc převzala v Národním divadle Cenu Thálie za roli Evy Perónové v muzikálu Evita. → Hanácká Drbna iDNES.cz
- — Rozloučení s hercem Jiřím Štěpničkou se uskuteční 20. října 2026 v Národním divadle v Praze. → ČTK / České noviny Novinky.cz
- — Divadla sdružená v Asociaci profesionálních divadel a Asociaci nezávislých divadel se připojila k podpoře České televize a Českého rozhlasu proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasový poplatek. → ČTK / České noviny Seznam Zprávy
- — Soubor činohry Národního divadla moravskoslezského přednesl 24. října 2026 po premiéře inscenace Zkouška orchestru prohlášení na podporu České televize a Českého rozhlasu proti vládnímu návrhu, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. → Deník: Moravskoslezský kraj Novinky.cz
- — Odbory činohry Národního divadla 27. října 2026 vyhlásily stávkovou pohotovost kvůli plánované změně financování veřejnoprávních médií. → ČTK / České noviny ČT24
- — Divadlo Na zábradlí podpořilo stávku České televize a Českého rozhlasu a Divadlo pod Palmovkou vstoupilo do stávkové pohotovosti; na shromáždění na Václavském náměstí 3. listopadu 2026 mají za divadla vystoupit Táňa Medvecká a Igor Orozovič z Činohry Národního divadla. → iDNES.cz Pražský deník
- — Herci Národního divadla na demonstraci v Praze vyzvali ministra kultury Oto Klempíře k odstoupení. → ČTK / České noviny iDNES.cz
- — Na domě bytového divadla v Praze odhalili zástupci města a Národního divadla pamětní desku herečky Vlasty Chramostové a jejího manžela, kameramana Stanislava Miloty, u příležitosti 100. výročí jejího narození. → ČTK / České noviny Pražský deník
Zdroje
- Scény > Národní divadlo > Historie
- O divadle
- Národní divadlo - Praha noční
- Národní divadlo – Památkový katalog
- Soubory > Balet > O nás > Historie
- V Národním divadle předají ocenění 20 laureátům Cen Thálie
- S Jiřím Štěpničkou se lidé budou moci rozloučit 20. října v Národním divadle
- Zemřel herec Jiří Štěpnička
- Zemřel herec a dabér Jiří Štěpnička
- Poslední rozloučení s Jiřím Štěpničkou proběhne v Národním divadle
- Lidé při posledním rozloučení s Jiřím Štěpničkou zaplnili ND
- V ND v Praze se dnes lidé rozloučí se zesnulým Jiřím Štěpničkou
- Rodina, přátelé a veřejnost se loučí s Jiřím Štěpničkou
- Poslední rozloučení s Jiřím Štěpničkou hostí jeho domovské Národní divadlo