Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, zkráceně MŠMT, je ústřední orgán státní správy České republiky. Podle svých stránek odpovídá za státní politiku ve vzdělávání dětí a mládeže, za předškolní a školská zařízení, základních, středních a vysokých škol, dalšího vzdělávání, vědní politiky, výzkumu a vývoje včetně mezinárodní spolupráce, vědeckých hodností a státní péče o děti, mládež a tělesnou výchovu.[1]
Působnost
Jeho působnost upravuje takzvaný kompetenční zákon, tedy zákon č. 2/1969 Sb. Ministerstvu je podřízena Česká školní inspekce.[1] Ministerstvo také koordinuje práci ostatních ministerstev, ústředních orgánů a profesních komor při uznávání odborné kvalifikace a při získávání kvalifikací v dalším vzdělávání. Opírá se přitom o zákon o uznávání odborné kvalifikace a zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.[1]
V Operačním programu Jan Amos Komenský (OP JAK) má MŠMT dvojí roli. Je jeho řídicím orgánem, který vytváří pravidla výzev, a zároveň příjemcem prostředků, který realizuje projekty.[1]
Budova ministerstva
Stránky ministerstva věnují samostatnou část historii budovy a seznamu ministrů a ministryň školství od roku 1848.[2] Na místě dnešního paláce stály původně tři domy, které kolem roku 1571 stavebně spojil Bonifác Wohlmut, architekt, stavitel a kameník. V jednom z nich býval v letech 1700–1713 divadelní sál, kde se hrála německá opera. V 90. letech 18. století domy získali Černínové z Chudenic, kteří je v roce 1796 podle architekta Josefa Zobela přestavěli a sjednotili. Už jako jeden palác ho v roce 1800 zdědila kněžna Marie Pavlína z Hohenzollern-Hechingen.[2]
Vlastnil ho také Petr Biron, vévoda kuronský a zaháňský. V letech 1792–1800 byl majitelem náchodského panství, které vylíčil Alois Jirásek v románu Na dvoře vévodském. Po jeho smrti užívaly palác jeho dcery, mezi nimi Kateřina Vilemína Zaháňská, známá jako paní kněžna z Babičky Boženy Němcové. V roce 1806 jej od rodiny vykoupila její sestra Marie Luisa Paulina, později patřil také hesenskému kurfiřtovi.[2] V roce 1816 palác získal vévoda Charles Alain Rohan z rodu Bouillon a Montbazon. Za něj dostal palác po přestavbě v letech 1838–1841 dnešní pozdně klasicistní podobu. Rohanům patřil od roku 1816 do roku 1945.[2]
Budova má dvě patra a jejími křídly jsou uzavřeny dva dvory. Atikový štít nese erb Rohanů. Vzácností je okno se syrským obloukem. Ve středním křídle jsou v koutech niky s vázami zdobenými lvími hlavami a stojí tam bronzová socha Jana Amose Komenského, kterou roku 1924 vytvořil Jan Štursa. Nejzajímavější místností je Velký zrcadlový sál v prvním patře, původně taneční, s dvojicí korintských sloupů, kazetovými stropy a intarzovanými podlahami v klasicistním slohu.[2]