Národní knihovna ČR sídlí v pražském Klementinu a je státní příspěvkovou organizací. Jejím zřizovatelem je Ministerstvo kultury ČR a svou činností vychází z kulturní politiky státu [1].
Postavení a úkoly
Podle knihovního zákona (257/2001 Sb.) jde o knihovnu s univerzálním fondem, k němuž přistupují fondy specializované, a o instituci, jež dlouhodobě uchovává konzervační a historický fond. Je středisem systému knihoven a plní úkoly poradenské, metodické, standardizační, výzkumné, analytické, vzdělávací, informační, odborné i koordinační [1]. Knihovna se řídí zřizovací listinou a organizačním řádem [1].
Národní knihovna spravuje Souborný katalog ČR, v němž jsou údaje o fondech většiny českých knihoven [1].
Fondy
Podle stránek knihovny mají fondy přes 7,5 milionu dokumentů a ročně přibývá téměř 90 000 nových. Autonomní součástí je Slovanská knihovna s odbornou slavistickou literaturou a vybranou původní tvorbou slovanských národů [1].
Ve sbírkách je přes 21 500 rukopisů, na čtyři tisíce inkunábulí (tisků z doby od objevu knihtisku po rok 1500) a víc než 200 000 starých tisků z let 1501–1800. Nejstarší rukopisy jsou ze 3. století z helénského Egypta, evropské od konce 8. století a nejmladší z první poloviny 20. století. Těžiště historických fondů leží ve středověkých latinských rukopisech, doplňují je perské a arabské rukopisy a sanskrtské texty psané na palmových listech. Za nejcennější rukopis knihovna pokládá Vyšehradský kodex, který souvisí s korunovací Vratislava, prvního českého krále, roku 1085 [1].
Novodobé fondy, tištěné po roce 1800, tvoří knihy, noviny, časopisy, mapy, plakáty a další dokumenty vydané na českém území, a jsou podle knihovny nejúplnější sbírkou české produkce od tohoto roku. Významné jsou také fondy Hudebního oddělení [1].
Informace o dokumentech jsou dostupné elektronicky podle mezinárodních standardů. Rukopisy a staré tisky zpřístupňuje digitální brána Manuscriptorium, novodobé fondy Národní digitální knihovna (ndk.cz), kde o dostupnosti titulů rozhoduje autorský zákon a licenční smlouvy [1].
Klementinum a jeho dějiny
Klementinum, národní kulturní památka, je sídlem knihovny. Jeho budování začalo roku 1556 příchodem jezuitů, kteří na pozemku po dominikánském klášteře postupně postavili rozsáhlou kolej, jeden z největších barokních stavebních komplexů v Evropě. Hlavní stavební období trvalo v letech 1578–1726 [2].
V 11. století je doložena kaple svatého Klimenta a roku 1232 byl založen dominikánský klášter. V klášterní latinské škole vzniklo ve 14. století studium generale, které splynulo s univerzitou založenou Karlem IV.; ten jí roku 1366 věnoval soubor kodexů [2]. Po roce 1622 přešla Karlova univerzita pod správu jezuitů a její knihovny se přestěhovaly do Klementina. Roku 1654 se univerzita sloučila s jezuitskou pod jménem Karlo-Ferdinandova univerzita a sídlila v Klementinu [2]. V 17. a 18. století tu působila jezuitská tiskárna, roku 1722 vzniklo Matematické muzeum a byla dokončena Astronomická věž. Observatoř zahájila činnost roku 1748 a od roku 1775 se tu systematicky měří počasí [2].
Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 zůstaly univerzita i knihovna v Klementinu. Roku 1777 prohlásila Marie Terezie knihovní sbírky za veřejnou c. k. univerzitní bibliotéku. V roce 1781 zakládá K. R. Ungar Národní knihovnu (Bibliotheca nationalis) a klementinská knihovna měla jako první v habsburské říši nárok na bezplatný povinný výtisk od pražských tiskařů a vydavatelů; roku 1807 se tato povinnost vztáhla na všechny tiskárny a nakladatele království [2].
Z rukopisů a tisků vznikl roku 1837 Mozartův památník, první muzeum věnované W. A. Mozartovi; dnes je součástí Hudebního oddělení. Roku 1887 se název změnil na c. k. Veřejnou a universitní knihovnu a v roce 1918 ji převzala Československá republika [2]. Roku 1919 byl založen Československý ústav bibliografický a od roku 1922 se soustavně vydává Česká národní bibliografie. Stát areál Klementina vykoupil roku 1924; začaly adaptace budov pro knihovny a vznikla Slovanská knihovna, která se roku 1929 přestěhovala do Klementina [2]. Od roku 1935 nesla knihovna název Národní a univerzitní knihovna a rozšířilo se právo na povinné výtisky [2]. Architekt Ladislav Machoň vedl od roku 1924 přestavbu, jež měla vyhovět národní, univerzitní i technické knihovně a po etapách trvala do 50. let 20. století [2].
Návštěvníci a prohlídky
Studovny jsou podle stránek knihovny přístupné čtenářům s platným průkazem po registraci i držitelům denní vstupenky během prohlídky Klementina. Podrobnosti uvádí knihovna na webu nkp.cz a v Hale služeb [1]. Knihovnu fyzicky navštíví zhruba půl milionu uživatelů ročně a weby provozované knihovnou využívají další přes dva miliony zájemců [1].
Součástí prohlídky je Barokní knihovní sál, Astronomická věž a Zrcadlová kaple. Soubor slunečních hodin na nádvořích Klementina je podle knihovny nejpočetnější v republice [2].