
Praha hlavní nádraží je z osobních nádraží v zemi největší a v Praze nejvýznamnější. Stojí poblíž Václavského náměstí, kde se stýkají Nové Město, Vinohrady a Žižkov.[1] Jeho historická budova s halou nad kolejištěm se řadí k největším secesním památkám v zemi.[1]
Historie
První nádražní stanice nesla jméno císaře Františka Josefa. Roku 1871 ji v novorenesančním slohu postavili Vojtěch Ignác Ullmann a Antonín Barvitius. Budova se dvěma věžemi s hodinami měřila na délku 150 metrů. Pro svůj vzhled dostala brzy označení zámecké nádraží, ale kapacitně přestala stačit, a proto se na přelomu století vypsala veřejná soutěž na přestavbu.[1]
Soutěž vyhrál architekt Josef Fanta. Stavba vznikala v letech 1901 až 1909 a nádraží se přitom přestavovalo za plného provozu.[1][2] V letech 1972 až 1977 proběhla rozsáhlá modernizace spojená s přístavbou nové odbavovací haly. Ta navazuje na historickou budovu, kolejiště, střešní parkoviště a stanici metra Hlavní nádraží na lince C.[1] Cestující se v historické budově odbavovali do července 1977, kdy se otevřela nová podzemní hala.[2]
Další celková rekonstrukce trvala v letech 2006 až 2017 a vedla ji italská firma Grandi Stazioni. Zahrnovala podzemní odbavovací halu, střední část secesní budovy a nové zasklení historické haly nad nástupišti. Podzemní hala má od té doby dvě patra, kde jsou obchody, restaurace, pokladny a čekárny.[1]
Podoba budovy
Fanta navrhl soustřeďovací halu podle zásad secese jako ústřední pavilon s půlkruhovým uzavřeným prostorem, v němž byly pokladny a vstupy na nástupiště. V tomto prostoru je dnes kavárna. Vstupní průčelí tvoří velké okno ve tvaru oblouku a od středu se rozbíhají dvě křídla zakončená třípatrovými budovami.[1]
Celek doplňují čtyři věže. Dvě vymezují hrany centrálního vestibulu a jejich vrcholy mají podobu skleněných zeměkoulí. Další dvě stojí na křídlech, nesou hodiny a jižní z nich je zdobena okřídleným kolem, symbolem železnice. Kopuli nad hlavní částí zdobí secesní motivy a sochy znázorňující česká města, jejichž autory jsou Stanislav Sucharda a Ladislav Šaloun.[1]
Fantova budova dnes
Výpravní budova Josefa Fanty je dominantou nádraží. Od roku 2012 v ní probíhá postupná rekonstrukce, která má budově vrátit původní vzhled a přidat jí nové funkce.[2] V roce 2021 začala celková obnova vnitřních prostor památkově chráněného objektu, která navázala na opravu fasády a střechy. Podle plánů má být budova napojena na novou odbavovací halu a podchody novými eskalátory a schodišti. Veřejné prostory se mají opravovat ve spolupráci s orgány památkové péče tak, aby se co nejvíce přiblížily původní podobě.[2]
Rekonstrukce interiérů probíhá ve dvou etapách. První etapa zahrnovala kulturní sály v severní části a navazující prostory v prvním patře a mezaninu, druhá se věnuje vyšším patrům a jižní části. Opravené reprezentativní prostory severní části jsou od začátku roku 2024 přístupné při komentovaných prohlídkách a kulturních akcích a je možné je pronajmout.[2]
Praktické informace
Podle stránek Prague City Tourism jsou prostory pro cestující v provozu denně od 3:30 do 1:15 a čekárna od 6:00 do 22:30. Nádraží je bezbariérové, včetně toalet. Ve stanici jsou restaurace, bufet, rychlé občerstvení, směnárna, bankomat a úložní boxy na konci vstupní haly.[1] Tatáž stránka uvádí tramvajové linky 5, 9, 15 a 26 a metro linky C. Autobusy Airport Express staví před budovou a na Letiště Václava Havla jedou přibližně 30 minut.[1] Údaje jsou stavem podle uvedené stránky a je třeba je ověřit tam.