Ladislav Šaloun je sochař, jehož dílem je část výzdoby hlavní budovy Muzea Prahy na Poříčí. Novorenesanční budova vznikla v letech 1896 až 1898 a veřejnosti se otevřela v roce 1900.[1] Muzeum vzniklo v roce 1883 a jeho sbírky byly nejprve umístěny v bývalém kavárenském pavilonu v parku na Poříčí. [1] Projekt novorenesanční budovy vypracoval architekt Antonín Balšánek, který navázal na dřívější zadání Antonínu Wiehlovi. [1]
Šaloun vytvořil reliéf v tympanonu uprostřed hlavního průčelí s tématem dějin, vědy, umění a řemesel jako slávy minulosti. Z roku 1896 pochází jeho alegorická postava Prahy na vrcholu tympanonu. Tato socha byla při květnovém povstání v roce 1945 sestřelena německým tankem. [1] Kopii podle modelu z Šalounovy pozůstalosti zhotovil v roce 1985 Miloslav Šonka.[1] Další sochařskou výzdobu budovy vytvořili například František Stránský, Vojtěch Šaff a František Hergesel. [1] Štukovou výzdobu interiéru budovy vytvořil Vilém Amort. [1]