Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl 26. října 2026 výzvu ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala, aby s ním veřejně jednal o záměru koalice zrušit koncesionářské poplatky. Babiš to řekl novinářům na tiskové konferenci během pracovní návštěvy Alžírska. Zavorala označil za „aktivistického ředitele“ a uvedl, že pokud chce být aktivistou, má rezignovat. Podle něj diskuse proběhla a bude pokračovat s opozicí v Poslanecké sněmovně. S Zavoralem je podle Babiše ochoten jednat, ale ne veřejně.[1][2]
Zavoralova výzva
Zavoral stejného dne vyzval k veřejné debatě, například ve Sněmovně nebo na odborných fórech. Uvedl, že ho Babiš na žádnou schůzku nepozval a že poslední jednání o rozhlasových poplatcích mělo podle něj charakter diktátu ze strany představitelů koalice, nikoli věcné diskuse. Proti slovům o aktivismu se ohradil s tím, že hájí instituci, kterou vede, a vládu znovu vyzval, aby návrh stáhla.[1][2] Dříve podle serveru Echo24 uvedl, že rozhlas je ochoten přistoupit na snížení příjmů zhruba o 400 milionů korun výměnou za zachování systému poplatků.[2]
Babišova reakce
Babiš k možnosti jednání ve Sněmovně řekl, že Zavoral není poslanec a že bude diskutovat s opozicí. Podle premiéra je ochoten jednat ředitel České televize Hynek Chudárek. Připomněl také, že o změně financování médií proběhne druhé a třetí čtení, v nichž lze podávat pozměňovací návrhy.[1][2]
Legislativní stav
Sněmovna zařadila návrh novely nečekaně na program v pátek 23. října 2026 a po vyhroceném jednání poslala hlasy vládních poslanců návrh v sobotu 24. října ve 4.36 do druhého čtení. Opozice neprosadila jeho zamítnutí ani vrácení vládě k přepracování a chce proti němu bojovat v dalším legislativním procesu.[1]
Rozhodnutí o termínu hlasování 24. října 2026
V pátek 23. října 2026 večer rozhodla Sněmovna hlasy koalice podle návrhu předsedy Tomia Okamury, že první kolo hlasování o zrušení poplatků pro ČT a ČRo proběhne ve 4:36 v sobotu 24. října. Rozprava, do níž bylo přihlášeno víc než šedesát poslanců, byla zkrácena na devět hodin. Nejdelší povolená délka projevu byla 20 minut pro řadové poslance a 30 minut pro první vystoupení zpravodaje, poslance s přednostním právem či řečníka klubu. Okamura zvolil čas 4:36 proto, že právě tehdy uplyne devět hodin od konce jeho vlastního vystoupení k novele.[3][4]
Opozice nedosáhla pozdějšího termínu ani delších projevů. Marek Benda (ODS) chtěl hlasovat o přikázání novely výboru až po skončení rozpravy, nejpozději 6. listopadu v poledne. Olga Richterová (Piráti) navrhovala nejpozději 18. listopadu v poledne, tedy až po státním svátku 17. listopadu. Petr Hladík (KDU-ČSL) navrhl odklad na 3. května 2029, kdy připadá Světový den svobody tisku.[3][4]
Martin Kupka (ODS) podle Forum 24 nazval koalici zloději svobody a nezávislosti médií. Michal Kučera (TOP 09) řekl, že Okamurovo vedení schůze, které označil za nezákonné, pomohlo sjednotit opozici. Lukáš Vlček (STAN), bývalý ministr, o ministru kultury Otovi Klempířovi (Motoristé) uvedl, že hájí cizí návrh, který před volbami odmítal. Zdeněk Hřib Klempířovi připomněl volební program Motoristů, který počítal s tím, že financování z rozpočtu by veřejnoprávní média učinilo vládními.[4]
Vystoupení Tomia Okamury k České televizi 23. října 2026
Tomio Okamura, předseda Sněmovny a SPD, 23. října 2026 večer při rozpravě o vládním návrhu řekl, že Česká televize podle něj pracuje proti divákům, kteří ji nesledují, i proti zájmům země a národa, a proto by jí poplatky neměly být placeny. Za „neuvěřitelně sprosté a nemorální“ označil povinnost platit za službu, kterou nevyužívá a která podle něj jedná proti jeho zájmům. Zrušení poplatků zařadil mezi hlavní body programu SPD.[3][4]
Podle Okamury nejsou ČT ani ČRo skutečně nezávislé či objektivní, stranicky se přiklánějí k liberální ideologii a odlišné názory a informace cenzurují, překrucují či dehonestují. V České televizi se podle něj manipuluje. Zároveň prohlásil, že zákon nemíří proti veřejnoprávním médiím ani jejich nezávislosti a že zrušením poplatků obě média nezaniknou.[3][4]
Okamura uvedl, že se mezi lety 2023 a 2025 zvýšil počet exekucí vůči domácnostem a firmám o 198,1 procenta a že ČT v posledních třech letech poslala do exekuce více než 41 000 domácností a firem, od nichž vymáhá částky několikanásobně převyšující dluh. Označil to za „zlodějnu“, kterou rozumný člověk hájit nemůže.[3][4]
První čtení návrhu a reakce z 23. a 24. října 2026
První čtení ve Sněmovně
Poslanecká sněmovna 24. října 2026 po nočním jednání v prvním čtení nezamítla vládní návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Pro zamítnutí hlasovalo 81 ze 177 přítomných poslanců a stejný počet pro vrácení návrhu vládě k přepracování. Podle MediaGuru podpořili oba návrhy výhradně poslanci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Návrh postoupil výboru pro média a kulturu a schůze byla přerušena do 3. listopadu.[5] Koalice v pátek 23. října prosadila pevný čas hlasování a omezila řečnickou dobu, takže úvodní rozprava trvala zhruba devět hodin a k řečništi se nedostalo 65 poslanců.[5]
Podle návrhu má Česká televize v následujícím roce dostat ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun a Český rozhlas 2,065 miliardy. Objem prostředků se má vrátit na úroveň roku 2024.[5] Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) označil změnu za běžné evropské řešení.[5]
Premiér
Andrej Babiš (ANO) se 24. října 2026 ve videu na sociálních sítích obrátil na opozici s výzvou, aby přestala vyvolávat nepokoje a rozdělovat společnost. Odmítl, že by změna ohrožovala nezávislost obou médií nebo vedla k jejich zestátnění. Financování má být podle něj mandatorním výdajem stanoveným zákonem a hospodaření obou institucí má nově kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad.[6][7] K pátečnímu protestu před Sněmovnou řekl, že šlo o událost podobnou útoku na Kapitol.[7] Tvrdil také, že obdobné řešení má sedmnáct členských států EU. Podle analýzy Demagog.cz, na kterou odkazuje Deník.cz, funguje některá forma poplatku v deseti z 27 států unie.[7]
Prezident
Prezident Petr Pavel napsal 24. října 2026 na síti X, že neočekávané zařazení bodu a noční víkendové hlasování vedou k vážným pochybnostem o záměrech předkladatelů. Vyzval politiky, aby utišili emoce, dodržovali sněmovní pravidla a vrátili se k věcné debatě. Dodal, že zrušení poplatků by měla předcházet široká odborná i veřejná diskuse.[8][9]
Česká biskupská konference
Stálá rada České biskupské konference 23. října 2026 vyzvala zákonodárce k zachování financování České televize a Českého rozhlasu z poplatků. Podle jejího prohlášení zrušení poplatků může oslabit ekonomickou stabilitu obou médií a zvýšit jejich závislost na politickém rozhodování.[10][11] Pražský arcibiskup Stanislav Přibyl se již dříve vyjádřil, že nepovažuje za moudré způsob financování měnit.[10][11]
Národní divadlo moravskoslezské
Činoherní soubor Národního divadla moravskoslezského přednesl 24. října 2026 po premiéře inscenace Zkouška orchestru v Divadle Jiřího Myrona v Ostravě prohlášení na podporu České televize a Českého rozhlasu. Herci uvedli, že média financují občané a nemají být placena vládou, a publikum prohlášení odměnilo potleskem vestoje.[12][13]
Další údaje a vyjádření z 23. a 24. října 2026
Podle serveru MediaGuru opozice při prvním čtení neprosadila ani posouzení návrhu dalšími čtrnácti sněmovními výbory. Opozice od pátku neřídila jednání, které se podle serveru neslo v napjaté atmosféře a s osobními útoky. Jednací den s přestávkami trval zhruba 20 hodin. Opoziční poslanci uvedli, že vynechání 65 přihlášených řečníků nemůže u Ústavního soudu obstát. Server uvedl, že Česká televize a Český rozhlas mají 3. listopadu 2026 vstoupit do jednodenní stávky.[5]
Česká televize má podle návrhu získat o zhruba miliardu korun méně, než na rok 2026 plánovala vybrat z poplatků, Český rozhlas o zhruba 400 milionů méně. Objem prostředků se má vrátit na úroveň před loňským zvýšením poplatků a rozšířením okruhu poplatníků, které prosadila vláda Petra Fialy.[5]
Premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu z 24. října 2026 uvedl, že zrušení poplatků chtěla podle něj v roce 2009 ODS a že ministr kultury za ODS Martin Baxa tvrdil v roce 2022, že poplatky nezvýší. Piráti podle něj dříve usilovali o nahrazení poplatků pevným podílem z DPH. Uvedl, že veřejnoprávní média hospodaří zhruba s deseti miliardami korun ročně a že kontrola Nejvyšším kontrolním úřadem by vyžadovala hlasy opoziční strany. Podle Babiše to Piráti slíbili a nesplnili. Řekl také, že poplatky platí i lidé, kteří média nesledují, a firmy.[6][7]
Policejní mluvčí Eva Kropáčová sdělila ČTK, že při pátečním protestu 23. října nikdo nebyl zadržen ani omezen na osobní svobodě. Podle České televize došlo při protestu ke konfliktu mezi několika demonstranty a poslancem SPD Jaroslavem Foldynou. Ten ve Sněmovně uvedl, že na něj lidé křičeli, plivali a polévali ho.[7]
Prezident Petr Pavel k tomu napsal, že nelze „unáhleně dělat kroky, které nepůjde navrátit“, a že média musí mít jasné záruky obsahové i finanční nezávislosti. Označil Česko za jednu z mála zemí střední a východní Evropy s dobře fungujícím systémem veřejné služby i soukromých médií.[8][9] Organizace Milion chvilek pro demokracii svolala na neděli 25. října 2026 demonstraci na Staroměstské náměstí a protesty se připravovaly i v dalších městech.[9]
Stálá rada České biskupské konference ve svém prohlášení uvedla, že význam nezávislého zpravodajství roste v době dezinformací a mezinárodního napětí. Informace označila za veřejný statek a zmínila také práci regionálních studií obou médií.[10][11]
V prohlášení po premiéře inscenace Zkouška orchestru 24. října 2026 vystoupili jménem souboru činohry Národního divadla moravskoslezského herci Jan Fišar a Tomáš Jirman. Nabídli srovnání s dalšími veřejnými službami: zdraví lidé podle nich přispívají na nemocnice a lidé bez auta na silnice. Fišar citoval větu z volebního programu Motoristů o tom, že financování médií přímo ze státního rozpočtu by je učinilo vládními. Divadlo Jiřího Myrona sídlí v budově bývalého Národního domu, kde byla 28. října 1918 při divadelním představení oznámena podle Deníku zpráva o vzniku Československa.[12][13]
Kritika zrychleného projednání ze strany evropských organizací 23. října 2026
Evropská federace novinářů (EFJ) 23. října 2026 vystoupila proti postupu české vládní koalice, která téhož dne v Poslanecké sněmovně prosadila přednostní projednání vládního návrhu na zrušení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu. Předřazení návrhu navrhl předseda klubu SPD Radim Fiala.[14][15][16]
EFJ se připojila ke stanovisku svého člena, Syndikátu novinářů ČR. Podle její ředitelky Renate Schroederové návrh ohrožuje nezávislost veřejnoprávních médií a je podle ní v rozporu s Evropským aktem o svobodě médií (EMFA). Ten vyžaduje, aby členské státy zajistily veřejnoprávním médiím přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování; volba modelu financování zůstává na jednotlivých státech, reforma však musí akt respektovat.[14][15][16]
Znepokojení vyjádřila také Evropská vysílací unie (EBU). K jejímu prohlášení se připojila desítka dalších evropských a mezinárodních organizací, mimo jiné Reportéři bez hranic, Mezinárodní tiskový institut a veřejnoprávní média ze Slovinska, Bulharska a Lotyšska. Podle EBU vyvolává zrychlené projednávání otázku, zda zbývá dost času na řádnou parlamentní diskusi a veřejnou debatu. Unie i EFJ vyzvaly poslance k důkladnému posouzení, otevřené debatě a konzultacím s oběma institucemi, zástupci médií, odborníky a veřejností.[14][15][16]
Vláda návrh schválila 15. června 2026. Nový model má platit od ledna 2027. ČT a ČRo mají ze státního rozpočtu dostat dohromady 7,8 miliardy korun, zhruba o 1,4 miliardy méně, než nyní činí příjem z poplatků.[14][15][16]
Další podrobnosti k rozpravě z 23. října 2026
Do rozpravy o novele bylo před rozhodnutím o času hlasování přihlášeno 65 řadových poslanců a nezjištěný počet poslanců s přednostním právem. Opozice připomínala, že Tomio Okamura prosadil omezení rozpravy, ačkoli sám vystoupil jako první řečník. Zhruba deset poslanců reagovalo na jeho vystoupení dvouminutovými faktickými poznámkami.[17][18]
Zdeněk Hřib (Piráti) označil postup koalice za „komoušské“ znárodnění a zestátnění veřejnoprávních médií. Michal Kučera (TOP 09) řekl, že letošní 17. listopad bude největší od roku 1989.[18]
Vystoupení Heleny Třeštíkové na festivalu Ji.hlava 23. října 2026
Dokumentaristka Helena Třeštíková převzala 23. října 2026 při zahájení 30. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava Cenu za přínos světové kinematografii. V proslovu se vyjádřila k protestům proti vládnímu záměru převést financování České televize a Českého rozhlasu na stát. Zrušení poplatků označila za ohrožení celé audiovizuální tvorby. Podle jejích slov se „hraje o naši budoucnost, o budoucnost audiovize“ a o jistoty, které filmaři potřebují pro svou práci.[19][20]
Podpora veřejnoprávním médiím zazněla také při předávání Ceny Respektu pro autory audiovizuálních reportáží, kterou získala reportáž Ty, které přežily, natočená pro Českou televizi.[19][20] Festival potrvá do 1. listopadu a v soutěžních i nesoutěžních sekcích nabídne více než 350 filmů.[19]
Podpora veřejnoprávních médií ze strany divadel 23. října 2026
Divadla sdružená v Asociaci profesionálních divadel a Asociaci nezávislých divadel se 23. října 2026 večer připojila k podpoře České televize a Českého rozhlasu kvůli vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasový poplatek a převést financování veřejnoprávních médií na stát. Informoval o tom mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.[21][22]
Kritika návrhu zazněla například při večerní děkovačce po představení Večer tříkrálový ve Stavovském divadle, kde promluvil David Prachař, a v historické budově Národního divadla po představení Farářův konec, kde prohlášení přečetli Martina Preissová a Igor Orozovič. V prohlášení zaznělo, že o finanční situaci obou médií by každý rok rozhodovali politici, nikoli občané, a že změna financování může ohrozit jejich nezávislost a svobodu slova.[21][22]
K iniciativě se připojily Národní divadlo, Západočeské divadlo v Chebu, Divadlo pod Palmovkou, Švandovo divadlo, Divadlo Na zábradlí, Divadlo Na Fidlovačce, Venuše ve Švehlovce, brněnské Divadlo Polárka, Divadlo X10, V.O.S.A., Cirk La Putyka a Činoherní studio v Ústí nad Labem. Divadla, která 23. října nehrála, se podle Staňka měla připojit v dalších dnech.[21]
Stanoviska ředitelů ČT a ČRo k vládnímu návrhu
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek přišel 29. října 2026 na večerní schůzku s premiérem Andrejem Babišem s požadavkem zachovat výši financování ČT, upravit její valorizaci a zakotvit opatření garantující nezávislost televize. Generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala premiér na schůzku nepozval.[23][24]
Podle návrhu novely má ČT v příštím roce získat ze státního rozpočtu v měsíčních platbách 5,74 miliardy korun, zhruba o miliardu méně, než letos plánuje vybrat na poplatcích. Při inflaci v součtu deset procent má částka od státu vzrůst o deset procent, současný zákon valorizuje při šestiprocentní inflaci. Český rozhlas má dostat 2,065 miliardy korun, přibližně o 400 milionů méně. Objem peněz se má vrátit na úroveň roku 2024, tedy před zvýšením poplatků a rozšířením okruhu poplatníků.[23]
Před poslanci sněmovního výboru Chudárek řekl, že s částkou o asi miliardu nižší nemůže ČT fungovat, jak má, ani plnit memoranda a odvádět peníze do Státního fondu kultury. Výběr poplatků podle něj funguje dobře a za rok 2026 očekává vyšší než plánovaný výběr. Radě ČT bude předkládat rozpočet s příjmy z poplatků podle dosavadního systému.[24]
Zavoral vyzval ke stažení vládního návrhu. Uvedl, že nezná racionální důvod měnit dlouho prověřený systém v zemi s vysokou platební morálkou, a připomněl, že poplatky fungují v deseti zemích EU. Rozhlas podle něj vybere na poplatcích 2,4 miliardy korun, náklady na výběr činí 120 milionů a více než 80 milionů z toho dostane Česká pošta. Od května do konce roku 2025 přibylo rozhlasu 175 000 nových poplatníků. Místopředseda výboru Ondřej Babka (ANO) označil výběr poplatků za neefektivní, další zastánci z koalice poukazují na to, že by odpadly náklady na správu poplatku.[24]
Jednání sněmovního výboru 29. října 2026
Sněmovní výbor pro média a kulturu po několikahodinové rozpravě 29. října 2026 přerušil projednávání vládního návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků. K předloze se vrátí 10. prosince a do té doby mohou členové výboru podávat pozměňovací návrhy. Na konec listopadu výbor plánuje veřejné slyšení o změně financování médií veřejné služby.[25][26]
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) návrh hájil s tím, že se mění pouze způsob financování a že televize a rozhlas ušetří náklady na výběr a vymáhání poplatků. Koaliční poslanci včetně Ondřeje Babky (ANO) a Gabriely Sedláčkové (Motoristé) označili současný systém za neefektivní a financování ze státního rozpočtu za spravedlivější.[25] Generální ředitelé České televize Hynek Chudárek a Českého rozhlasu René Zavoral před změnou varovali a Zavoral vyzval ke stažení návrhu.[25][26]
Podle návrhu má Česká televize v příštím roce dostat ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun, zhruba o miliardu méně, než letos plánuje vybrat na poplatcích. Český rozhlas má dostat 2,065 miliardy korun, asi o 400 milionů méně.[25] Výbor nepřijal protinávrh poslankyně Ester Weimerové (STAN), který označoval současný model za optimální pro střední Evropu a vyzýval ministra ke stažení návrhu. Poslanec Matěj Hlavatý (STAN) kritizoval, že hlasování proběhlo v noci ve 4:36. Piráti oznámili, že chtějí debatu rozšířit o způsob volby členů mediálních rad.[25]
Stávka v Českém rozhlase a České televizi 3. listopadu 2026
Do jednodenní stávky v úterý 3. listopadu 2026 se v Českém rozhlase zapojí podle jeho tiskového oddělení 1340 zaměstnanců a externistů. Rozhlas zaměstnává okolo 1380 pracovníků a několik tisíc externistů, jejich přesný počet neuvedl. Seznam přihlášených předala vedení rozhlasu iniciativa Veřejnoprávně, která stávku pořádá v rozhlase i v České televizi s podporou odborů.[27]
Dopad stávky na vysílání jednotlivých stanic oznámí rozhlas v tiskové zprávě v pondělí 2. listopadu. Česká televize počet stávkujících zatím neoznámila a podrobnosti chce zveřejnit v pondělí. Podle moderátora ČT a zástupce iniciativy Daniela Stacha se stávka projeví na všech kanálech televize.[27][28]
Podle návrhu novely by Česká televize dostala v roce 2027 ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun, o miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků, a Český rozhlas 2,065 miliardy korun, zhruba o 400 milionů méně. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek po čtvrtečním jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) uvedl, že premiér připustil i jiný model financování mimo státní rozpočet.[27][28]
Protesty v Brně, Liberci a Českých Budějovicích (24. října 2026)
V sobotu 24. října 2026 se v několika městech konaly protesty proti zrušení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Přišly po tom, co koaliční poslanci kolem půl páté ráno poslali návrh na zrušení do druhého čtení.[29][30]
Na brněnské náměstí Svobody přišly podle Novinek tisíce lidí. Demonstraci pořádal spolek Milion chvilek pro demokracii a skončila bez konfliktů. Za organizátory Roman Zmrzlý uvedl, že veřejnoprávní média nepatří vládě, ale všem. Protest podpořil také rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš, podle jehož prohlášení mohou média veřejné služby plnit svou úlohu jen bez politických a ekonomických tlaků.[29]
V Liberci promluvil mimo jiné poslanec Jan Sviták (STAN) a hejtman Martin Půta (Starostové pro LK). Půta označil průběh jednání Sněmovny za útok na parlamentní demokracii a uvedl, že byla pošlapána práva opozice.[29] V Českých Budějovicích se u Samsonovy kašny sešlo přes sto lidí; akci svolali bez větší propagace.[29][30]
Milion chvilek pro demokracii na neděli 25. října 2026 oznámil další demonstrace na Staroměstském náměstí v Praze a v Písku před Domem U Slona.[30]
Zdroje
- Babiš odmítl výzvu ředitele ČRo k veřejnému jednání o poplatcích
- „Ať si připne odznak Milionu chvilek a rezignuje.“ Babiš se ostře pustil do ředitele ČRo Zavorala
- Česká televize pracuje podle předsedy SPD Okamury proti zájmům země a národa
- Okamura: Česká televize pracuje proti mým zájmům a zájmům země a národa
- Vládní koalice protlačila ve Sněmovně v prvním čtení zrušení poplatků pro ČT a ČRo
- Přestaňte vyvolávat nepokoje, přestaňte rozeštvávat společnost, důrazně žádá premiér Babiš opozici
- Přestaňte s tím, vzkázal Babiš opozici. Protest přirovnal ke Kapitolu
- Způsob jednání o poplatcích podle Pavla budí pochyby o záměrech předkladatelů
- Novinky.cz
- Biskupové vyzvali k zachování poplatků pro ČT a ČRo, zaručují jejich nezávislost
- FORUM 24
- Deník: Moravskoslezský kraj
- Novinky.cz
- Evropské odborné organizace kritizují rychlé jednání financování o ČT a ČRo
- Evropské odborné organizace kritizují rychlé jednání o financování ČT a ČRo
- „Držet veřejnoprávní média na krátkém vodítku.“ Desítky evropských organizací kritizují koaliční postup
- Sněmovna bude o poplatcích za ČT a ČRo hlasovat v noci na sobotu již ve 4:36
- Okamura úřaduje. O zrušení poplatků pro ČT a ČRo se bude hlasovat v sobotu ve 4:36 ráno
- Cenu za přínos světové kinematografii na festivalu Ji.hlava převzala Třeštíková
- Cenu za přínos světové kinematografii na festivalu Ji.hlava převzala Třeštíková
- Divadla napříč Českou republikou podpořila nezávislost médií veřejné služby
- Divadla napříč Českou republikou podpořila nezávislost médií veřejné služby
- Chudárek: S navrhovanou částkou nemůže ČT fungovat tak, jak má
- S navrhovanou částkou nebude ČT schopná fungovat tak, jak má, uvedl její ředitel Chudárek
- Sněmovní výbor do prosince přerušil debatu o rušení poplatků pro ČT a ČRo
- Sněmovní výbor do prosince přerušil debatu o rušení poplatků pro ČT a ČRo
- Do úterní stávky se zapojí 1340 zaměstnanců a externistů ČRo
- Do úterní stávky se zapojí 1340 zaměstnanců i externistů z Českého rozhlasu
- V Liberci a Českých Budějovicích proběhly protesty na podporu ČT a ČRo
- Jihočeši protestují za nezávislá média. Začali v Budějcích, v plánu je Písek