Liberec je statutární město na severu Čech a správní, vzdělávací, kulturní a hospodářské centrum Libereckého kraje.[1] Leží v kotlině mezi Jizerskými horami a Ještědským hřbetem, kterou protéká řeka Nisa. Rozloha města činí 106 km².[1] K 1. 1. 2026 měl Liberec podle Českého statistického úřadu 108 214 obyvatel.[4]*
Dějiny
První zmínka o osadě u zemské stezky z Čech do Lužice pochází z roku 1352. Osada nesla německé jméno Reichenberg, z něhož se pravděpodobně o několik století později vyvinulo české jméno Liberec.[1] Od poloviny 16. století patřilo liberecké i frýdlantské panství rodu Redernů. Město tehdy získalo právo vařit pivo a pořádat trhy a roku 1577 mu císař Rudolf II. udělil znak, který se užívá dodnes.[1] Za Redernů zde začalo soukenictví a plátenictví. Na ně navázal Albrecht z Valdštejna, který dal založit Nové Město s dnešním Sokolovským náměstím. Po jeho smrti získali panství Gallasové, později Clam-Gallasové.[1] Ve druhé polovině 18. století vznikaly velké textilní manufaktury a 19. století bylo dobou továren. Johann Liebieg zde vybudoval jeden z největších podniků tehdejšího Rakouska-Uherska.[1] Na přelomu 19. a 20. století byl Liberec druhým nejlidnatějším městem Čech a přezdívalo se mu „český Manchester“ nebo „Vídeň severu“.[1] Počátkem 20. století bylo centrum přestavěno a vznikla řada veřejných staveb. Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo přesídleno do Německa. Po roce 1990 bylo historické centrum rychle zrekonstruováno a byly obnoveny tramvajové tratě.[1]
Památky
Podobu centra určuje přestavba z konce 19. století, kdy na místě starší, zčásti dřevěné zástavby vznikly novorenesanční veřejné budovy, mimo jiné radnice, spořitelna, pošta, muzeum a lázně.[1] Ze starší architektury se dochovaly hrázděné Valdštejnské domky ze 17. století a zámek s klasicistní přestavbou.[1] Symbolem města je hora Ještěd (1012 m).[1] Na jejím vrcholu stojí horský hotel s televizním vysílačem ve tvaru rotačního hyperboloidu. Byl postaven v letech 1966 až 1973 podle návrhu architekta Karla Hubáčka, který za něj získal Perretovu cenu. Stavba je vysoká téměř 100 m a od 1. ledna 2006 je národní kulturní památkou.[3]
Vysoké školství
První vysoká škola v dějinách Liberce, Vysoká škola strojní, zahájila výuku 1. října 1953 v budově v Hálkově ulici, kde dnes stojí budova A univerzity.[2] Roku 1960 se změnila na Vysokou školu strojní a textilní a roku 1995 na Technickou univerzitu v Liberci.[2]
Chronologie
- — V libereckém Dolním Hanychově hořel v noci rodinný dům, hasiči vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu; jeden člověk se nadýchal zplodin a hasiči z domu vynesli psa. → iDNES.cz: Liberec Liberecká Drbna
Stránky, které sem odkazují
- Královéhradecký kraj
- Liberecký kraj
- Milan Baroš
- Nehoda na motoristickém srazu v Hrádku nad Nisou
- Požár rodinného domu v Dolním Hanychově
- Václav Havel
- Zavedení cenového stropu na pohonné hmoty (2026)