
Ústí nad Labem je statutární město na severu Čech a sídlo Ústeckého kraje.[2] Leží v údolí Labe v Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Na území města se do Labe vlévá Bílina.[2] Od Prahy je vzdáleno necelých 90 km a od Drážďan 66 km.[2] K 1. 1. 2026 mělo Ústí nad Labem podle Českého statistického úřadu 90 035 obyvatel.[3]*
Počátky
Lidé žili v údolí Bíliny již před více než 20 000 lety. Na svahu vrchu Rovného u Stadic bylo roku 1987 objeveno sídliště lovců mamutů.[1] Přibližně v polovině 1. tisíciletí se v severozápadních Čechách usadili Slované. Ze Stadic podle pověsti zapsané v Kosmově kronice pocházel Přemysl Oráč.[1] První písemná zmínka o Ústí je v zakládací listině kapituly u kostela svatého Štěpána v Litoměřicích z roku 1056 nebo 1057. Jako královské město se Ústí poprvé uvádí na počátku roku 1249 za vlády Václava I.[1] Ve 13. století bylo obehnáno hradbami a vedle staršího kostela svatého Vojtěcha vznikl kostel Nanebevzetí Panny Marie. Strážní funkci na Labi převzal hrad Střekov, založený za krále Jana Lucemburského.[1]

Dějiny
Za husitských válek zůstalo město věrné králi Zikmundovi. Dne 16. června 1426 porazila u Ústí husitská vojska vedená Prokopem Holým saské vojsko, které mělo obležené město vysvobodit. Husité pak město zničili a tři roky zůstalo pusté.[1] Nový rozvoj přišel za Jagellonců spolu s dolováním a zpracováním stříbra a cínu v severozápadních Čechách.[1] Ve 30. letech 19. století byly zbořeny hradby a brány. Od roku 1856 působí ve městě chemická továrna, dnešní Spolek pro chemickou a hutní výrobu.[1] Paroplavba na Labi začala roku 1841 a roku 1851 byla zprovozněna železnice z Prahy přes Ústí do Drážďan. Na přelomu 19. a 20. století bylo Ústí největším přístavem Rakouska-Uherska.[1] Počet obyvatel vzrostl z 1 759 v roce 1830 na více než 29 000 v roce 1900. Téhož roku byla připojena předměstí Krásné Březno a Klíše a počet obyvatel přesáhl 37 000.[1] Tramvaje vyjely poprvé roku 1899 a roku 1909 bylo postaveno městské divadlo podle návrhu Alexandra Graffa.[1]
Obyvatelstvo bylo převážně německé, podle sčítání z roku 1930 tvořili Češi necelých 20 %. Kontrolu nad městem převzalo československé vojsko 12. prosince 1918.[1] V letech 1923 až 1935 vzniklo pod Střekovem zdymadlo T. G. Masaryka a roku 1936 most Edvarda Beneše.[1] Od 9. října 1938 bylo Ústí na základě Mnichovské dohody součástí Německa. Nálety 17. a 19. dubna 1945 zničily čtvrť Ostrov a stovky domů v centru a věž kostela Nanebevzetí Panny Marie se vychýlila o více než 2 m. Podle nejnižších odhadů zahynulo přes čtyři sta lidí.[1] Roku 1991 byla založena Univerzita Jana Evangelisty Purkyně a roku 1998 byl dokončen Mariánský most přes Labe.[1]
Památky a kultura
Mezi kulturně historické cíle patří hrad Střekov, výletní zámeček Větruše, palácové vily, Divadlo města Ústí nad Labem a Činoherní studio. Ze sakrálních staveb jsou to kostel Nanebevzetí Panny Marie, chrám apoštola Pavla a kostel svatého Vojtěcha.[2] K technickým památkám patří Masarykovo zdymadlo, most Dr. E. Beneše, Mariánský most a parní vodárna na Střekově. Ve městě sídlí Oblastní muzeum v Ústí nad Labem.[2]