Sametová revoluce je označení pro události, které v Československu odstartoval zásah bezpečnostních složek proti studentské demonstraci 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze. Podle Vojenského historického ústavu Praha tento zásah spustil konec čtyřicetiletého panování komunistické strany v tehdejším Československu, přičemž samotná demonstrace byla jen dalším důsledkem již doutnající nespokojenosti obyvatel se stavem země na konci 80. let [1].
Spojitost s rokem 1939
Datum 17. listopadu bylo zvoleno jako připomínka událostí z roku 1939. Tehdy nacistický protektor Konstantin von Neurath vydal vyhlášku, kterou byly na tři roky uzavřeny české vysoké školy. Záminkou byla série podzimních studentských demonstrací proti okupaci, naposledy při pohřbu studenta medicíny Jana Opletala [1]. Opletal byl postřelen na demonstraci konané 28. října 1939 u příležitosti výročí vzniku samostatného Československa a na následky zranění zemřel 11. listopadu 1939. Při téže demonstraci byl nacisty zastřelen i dělník Václav Sedláček [1]. Opletalův pohřeb se konal 15. listopadu 1939 na pražském Albertově a vyvolal další masové protesty. Krátce před půlnocí 16. listopadu nacisté obsadili vysokoškolské koleje, zatkli studenty i pedagogy a v ruzyňských kasárnách zastřelili devět představitelů studentských spolků. Do koncentračního tábora Sachsenhausen bylo následně transportováno 1 200 studentů, o možnost studovat přišlo přes 15 000 studentů a bez práce se ocitlo více než 1 300 pedagogů. Dva roky poté, 17. listopadu 1941, byl v Londýně vyhlášen Mezinárodní den studentstva [1].
Průběh v roce 1989
Demonstrace 17. listopadu 1989 byla zahájena v odpoledních hodinách na pražském Albertově a jejím účelem bylo připomenout právě události z roku 1939. Průvod se k večeru dostal až na Národní třídu, kde došlo k mocenskému potlačení shromáždění bezpečnostními složkami [1]. Podle Vojenského historického ústavu Praha brutální zásah, doprovázený zprávami o údajně mrtvém studentovi, zaktivizoval českou společnost a nesouhlas s postupem bezpečnostních složek začala projevovat i nemalá část obyvatel, kteří dosud zůstávali mimo protesty [1]. K protestujícím studentům se rychle připojili umělci a herci pražských i dalších divadel, kteří během víkendu, respektive v pondělí, vstoupili do stávky [1]. V neděli večer, 19. listopadu 1989, vznikla politická platforma Občanské fórum [1].
Centrem dalšího dění se stalo Václavské náměstí v Praze, kam postupně přicházely stovky tisíc lidí na opakovaná shromáždění. Na balkóně budovy nakladatelství Melantrich ve střední části náměstí vystupovali jak představitelé disentu, tak umělci, kteří byli do té doby komunistickým režimem proskribováni [1].
Výsledek
Vojenský historický ústav Praha události shrnuje jako dovršení půlstoletého období, během nějž český národ čelil útlaku jak zvenčí, tak od vlastní, moc si uzurpující strany, přičemž doba totalitních režimů tímto skončila [1].
Připomínka
Na 17. listopad připadá státní svátek České republiky, Den boje za svobodu a demokracii, který připomíná obě historické události, protesty roku 1939 i dění roku 1989 [1].