Budova Poslanecké sněmovny ve Sněmovní ulici na Malé Straně
Budova Poslanecké sněmovny ve Sněmovní ulici na Malé StraněFoto: Jan Polák, 2012 · CC BY-SA 3.0 · Wikimedia Commons

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky je dolní komora českého parlamentu. Po rozdělení Československa navázala na Českou národní radu a do prvních voleb do Senátu v roce 1996 vykonávala i jeho pravomoci.[1]*

Složení a pravomoci

Sněmovna má 200 poslanců starších 21 let, kteří jsou voleni na čtyři roky podle principu poměrného zastoupení.[1] Poslanci působí ve výborech a komisích a mohou zakládat poslanecké kluby nejméně o deseti členech. Sněmovnu může rozpustit jen prezident republiky v případech vymezených ústavou.[1] V zákonodárném procesu má Sněmovna rozhodující postavení: zákon zamítnutý Senátem nebo vetovaný prezidentem může přijmout znovu nadpoloviční většinou všech poslanců. Zákon o státním rozpočtu projednává jen Sněmovna a jen ona vyslovuje vládě důvěru či nedůvěru.[1]

Zasedací sál Poslanecké sněmovny
Zasedací sál Poslanecké sněmovnyFoto: Ervinpospisil, 2006 · CC BY-SA 3.0 · Wikimedia Commons

Sídlo

Sněmovna sídlí v palácích na Malé Straně. Jejím centrem je Thunovský palác ve Sněmovní ulici, k areálu patří také Palác Smiřických, Šternberský palác a další domy v okolí.[1]

Volby 2025

Ve volbách v říjnu 2025 se o mandáty ucházelo 26 subjektů. Volební účast dosáhla 68,95 %, nejvíce od roku 1998.[2] Zvítězilo hnutí ANO 2011 s 34,51 % hlasů a 80 mandáty. Koalice SPOLU získala 23,36 % a 52 mandátů, Starostové a nezávislí 11,23 % a 22 mandátů, Česká pirátská strana 8,97 % a 18 mandátů, SPD 7,78 % a 15 mandátů a Motoristé sobě 6,77 % a 13 mandátů.[2] Z mandátů koalice SPOLU připadlo podle propočtu ČTK 27 ODS, 16 KDU-ČSL a 9 TOP 09.[3] Do Sněmovny bylo zvoleno 133 mužů a 67 žen, což je rekordní zastoupení žen.[2] ANO, SPD a Motoristé mají společně 108 mandátů.[3]

Současnost

Předsedou Sněmovny je Tomio Okamura (SPD).[4] Dne 15. ledna 2026 vyslovila Sněmovna důvěru třetí vládě Andreje Babiše.[5] Z 22 pokusů o vyslovení nedůvěry vládě uspěl v dějinách samostatné České republiky jediný, v roce 2009 proti vládě Mirka Topolánka. Návrh opozice z 1. října 2026 neprošel.[4]

Chronologie

  • — Poslanecká sněmovna neschválila návrh opozice na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše; pro hlasovalo 83 poslanců. ČTK / České noviny iROZHLAS

Stránky, které sem odkazují

Zdroje

  1. Poslanecká sněmovna určuje politický obraz ČR · ČTK / České noviny · 19. dubna 2006
  2. Voliči po čtyřech letech obměnili složení Poslanecké sněmovny · Český statistický úřad · 5. října 2025
  3. ANO bude mít podle propočtu ČTK 80 mandátů, končící vládní koalice celkem 74 · ČTK / České noviny · 5. října 2025
  4. Sněmovní opozici se ani napodruhé nepodařilo svrhnout Babišovu vládu · ČTK / České noviny · 1. října 2026
  5. Babišova vláda i přes kritiku opozice získala důvěru Sněmovny · ČTK / České noviny · 15. ledna 2026