Bezpečnostní informační služba (BIS) je zpravodajská instituce českého státu, která působí uvnitř jeho území.[1] Vznikla 30. července 1994.[2]
Postavení a činnost
Službu řídí a kontroluje vláda České republiky a její fungování upravuje zákon č. 154/1994 Sb. o Bezpečnostní informační službě. Oblasti, jimiž se zabývá, vymezuje zákon č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách České republiky.[1]
BIS je bezpečnostní sbor. Její příslušníci jsou ve služebním poměru, mají služební hodnosti a hodnostní označení a smějí držet a nosit služební zbraň. Zbraň mohou použít jen v případech nutné obrany a krajní nouze, stejně jako kterýkoli občan.[1]
Zjištěné informace předává prezidentu republiky, vládě (předsedovi vlády a jednotlivým ministrům) a státním a policejním orgánům. Služba podle vlastního vyjádření nemá represivní pravomoc, tedy nemůže zadržet, zatýkat ani vyslýchat, a při činnosti dbá lidských práv a svobod. Pokud je musí narušit, děje se tak podle pravidel stanovených zákonem.[1] Služba je financována z daní.[1]
Vznik
Po rozpuštění Státní bezpečnosti 15. února 1990 stála nová demokracie před úkolem vybudovat zpravodajské služby. Podle BIS bylo rozhodnuto začít je stavět od základu a nepřestavovat dosavadní struktury, aby sloužily principům demokracie a právního státu a respektovaly lidská práva.[2] Zvláště obtížná byla konstrukce vnitřní zpravodajské služby na místě po Státní bezpečnosti. Objevovaly se obavy, že se nová služba opět změní v tajnou politickou policii, a neexistoval hotový model, který by šlo přenést z jiných zemí; využity byly zkušenosti svobodného světa přizpůsobené domácím podmínkám.[2]
Cesta k dnešní službě vedla přes čtyři organizace:[2]
Úřad pro ochranu ústavy a demokracie Federálního ministerstva vnitra, od 16. února do 19. prosince 1990; Federální informační služba FMV, od 20. prosince 1990 do 30. června 1991; Federální bezpečnostní informační služba, od 1. července 1991 do 31. prosince 1992; Bezpečnostní informační služba České republiky, od 1. ledna 1993 do 29. července 1994.[2]
Podle BIS provázely počátky služby různé aféry. Ke vzniku podle historie přispěl i postoj politiků a vládních úředníků, kteří byli často zdrženliví až odmítaví, a služba podle textu dostávala jen málo úkolů. Tento postoj BIS vysvětluje mezinárodně-politickým klimatem po pádu sovětského impéria.[2]