Od podvečera 23. října 2026 se na Malostranském náměstí v Praze shromáždily stovky lidí na protest proti vládnímu záměru zrušit poplatky České televizi a Českému rozhlasu. Sněmovna téhož dne na schůzi prosadila přednostní projednání návrhu novely.[1][2]
Průběh protestu
Podle policejní mluvčí Evy Kropáčové se několik desítek lidí pokusilo dostat do budovy Sněmovny; policisté jim v tom zabránili a nikoho nezadrželi. Zhruba půl hodiny po půlnoci zajistili příslušníci speciální pořádkové jednotky jednu osobu, která se pokusila hodit na budovu dlažební kostku. Důvodem bylo podezření z přestupku.[1][2] Sněmovní a Nerudova ulice byly podle policie v průběhu večera a noci průběžně uzavírány na nezbytně dlouhou dobu.[1][2]
„Veřejnoprávní média nepatří Rakušanovi, Kupkovi ani žádné vládě. Patří všem občanům.“
Jednání ve Sněmovně
Na galerii pro veřejnost se ozval pískot po 21. hodině při vystoupení Františka Talíře (KDU-ČSL). Předsedající Jiří Barták (Motoristé) schůzi krátce přerušil a požádal sněmovní ochrannou službu o zjednání pořádku; policisté vyvedli asi deset lidí.[1][2] Policie na síti X uvedla, že skupina narušila jednání hlasitými projevy a předsedající požádal o nápravu, přičemž policie je podle svých slov neutrální.[1][2]
Návrh novely, podle něhož mají být ČT a ČRo financovány ze státního rozpočtu, poslala Sněmovna hlasy vládních poslanců ve 4:36 dne 24. října do druhého čtení. Opozice neprosadila ani zamítnutí, ani vrácení návrhu vládě k přepracování.[1][2]
Přednostní zařazení návrhu na program schůze 23. října 2026
Koalice ANO, SPD a Motoristů 23. října 2026 ve Sněmovně vyhověla návrhu předsedy klubu SPD Radima Fialy a zařadila jako přednostní bod vládní návrh zrušit televizní i rozhlasový poplatek. Poslanci předtím odsouhlasili, že se bude moci zasedat i v noci a v sobotu. V původním programu schůze tento bod nebyl.[3][4] Novela byla tehdy v úvodním kole projednávání a koalice chce poplatky nahradit financováním obou médií ze státního rozpočtu.[5]
Opozice pohrozila obstrukcemi. Marek Benda, předseda klubu ODS, předpověděl, že Sněmovna toho dne nic neprojedná. Benda i předseda ODS Martin Kupka označili postup koalice za „prasárnu“.[5][6] Kupka prohlásil, že opozice bude hájit veřejnoprávní média, a podle něj krok po prohraných volbách dokládá slabost koalice. Jan Jakob, předseda poslanců TOP 09, požádal o přestávku, během které se opoziční kluby domlouvaly na dalším postupu.[3][4] Podle Seznam Zpráv koalice Fialovým návrhem zároveň zablokovala zařazení dalšího bodu, který prosazoval ministr a předseda klubu Motoristů Boris Šťastný.[6] Předseda Pirátů Zdeněk Hřib mluvil o vládní pomstě za neúspěch ve volbách a poslankyně Andrea Hoffmannová oznámila koordinovaný postup opozice a kontakt s Evropskou komisí.[4]
Podle návrhu novely by obě instituce dostaly ze státního rozpočtu zhruba o 15 procent méně, než činí jejich současné hospodaření. Proti letošku by to bylo celkem o 1,4 miliardy korun méně, dohromady 7,8 miliardy.[3] Seznam Zprávy připomínají, že sobotní jednání Sněmovny je sice nezvyklé, ale ne bezprecedentní; naposledy se v sobotu 4. března 2023 schvalovala nižší mimořádná valorizace důchodů a 14. července 2012 zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi.[4][6]
Vyhlášení stávky na 3. listopadu 2026
Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu sdružení v iniciativě Veřejnoprávně oznámili 23. října 2026 celodenní stávku na úterý 3. listopadu. Oznámení zaznělo před budovou rozhlasu ve Vinohradské ulici v Praze. Iniciativa stávku označila za reakci na přednostní projednání návrhu.[7] Tvrdí, že přesun financování na stát ohrozí nezávislost a stabilitu obou médií a poškodí i státní rozpočet. Její prohlášení podle webu iniciativy dosud podpořilo téměř 3200 z přibližně 4250 pracovníků ČT a ČRo. Výstražná čtyřiadvacetihodinová stávka proti zrušení poplatků se konala již 22. června.[3][4]
Moderátor ČT Daniel Stach za iniciativu uvedl, že vysílání během stávky bude zřetelně odlišné od běžného, přičemž obě média budou respektovat zákon a při mimořádných událostech patřičně zareagují.[4]
Syndikát novinářů ČR označil stávku za plně legitimní krajní prostředek obrany nezávislé žurnalistiky.[4] Vedení ČT s generálním ředitelem Hynkem Chudárkem vidí v návrhu do značné míry likvidační zásah. Na síti X požadovalo plnohodnotnou diskusi a pro případ změny financování zákonné pojistky nezávislosti televize.[3][4] Chudárek řekl, že náhlé výrazné snížení příjmů by instituci otřáslo.[7][8]
Vyjádření premiéra Babiše a prezidenta Pavla k rušení poplatků
Premiér Andrej Babiš (ANO) 23. října 2026 na síti X napsal, že vláda dodržuje předvolební slib, když zrušení poplatků zařadila na program Sněmovny, a že se bude jednat i v sobotu. Tvrzení opozice o zestátnění médií a útoku na demokracii označil za lži a hysterii. Dodal: „Veřejnoprávní média nepatří Rakušanovi, Kupkovi ani žádné vládě. Patří všem občanům.“ Opozice podle něj nepočítala s tak rychlým plněním programu a plánovala téma využít kolem připomínek 17. listopadu. Koalice chce podle Babiše zákon prosazovat v pátek, v sobotu a možná ještě několik dalších dní.[3][4][9][10]
Prezident Petr Pavel v dřívějším rozhovoru pro CNN Prima News podle serveru Echo24 uvedl, že financování ze státního rozpočtu samo nutně nevede ke ztrátě nezávislosti veřejnoprávních médií, pokud zákon zahrne záruky podobné severským zemím, například Finsku, a médiím zajistí předvídatelnost.[4][9]
Odpolední část protestu 23. října 2026
Forum 24 uvádí, že demonstrace na Malostranském náměstí začala ve 13:00, asi dvě hodiny poté, co Sněmovna rozhodla o předřazení návrhu. Organizátoři měli za to, že koalice zvolila takový postup ze strachu z reakce veřejnosti. Varovali, že bez poplatků dojde k destabilizaci ČT a ČRo a oslabení mimo jiné regionálního zpravodajství, a požadovali stažení návrhu. Lidé nesli nápisy „Ruce pryč od médií“ a skandovali „Média nedáme“. Organizátoři oznámili, že chtějí v protestech pokračovat i v dalších dnech.[3][4]
Přišli také předseda Pirátů Zdeněk Hřib s poslancem Ivanem Bartošem, předseda STAN Vít Rakušan, místopředsedkyně Sněmovny Barbora Urbanová, místopředseda STAN Karel Dvořák a bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS). Rakušan označil způsob, jakým koalice bod zařadila, za projev zbabělosti a strachu z veřejnosti a slíbil, že opozice bude změny dál napadat ve Sněmovně. Baxa v plánované změně vidí zásah do jedné z hlavních institucí demokratické společnosti a uvedl, že opozice využije všechny prostředky, které jí dává jednací řád.[4]
Předseda KDU-ČSL Jan Grolich na síti X označil zamýšlené změny za „frontální útok na všechny kritiky vlády a svobodu médií“ a napsal: „Teď musí jít lidi do ulic.“ Zapojil se i spolek Milion chvilek pro demokracii, podle něhož se mělo o věci jednat až v listopadu.[4]
Zdroje
- Při nočním protestu u Sněmovny policie zajistila kvůli přestupku jednu osobu
- Při nočním protestu u Sněmovny policie zajistila kvůli přestupku jednu osobu
- V centru Prahy se demonstrovalo proti rušení poplatků za ČT a ČRo
- „Ruce pryč od médií.“ V Praze se demonstruje proti vládnímu návrhu na zrušení poplatků
- Koalice prosadila projednání zrušení poplatků pro ČT a ČRo
- Sněmovna začala náhle projednávat televizní poplatky, může jednat i v sobotu
- Pracovníci ČT a ČRo vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku
- Česká televize a Český rozhlas vstoupí v úterý 3. listopadu do stávky
- „Opozice začala okamžitě lhát. Veřejnoprávní média nepatří Rakušanovi a Kupkovi,“ říká Babiš
- „Lžete, jen plníme sliby.“ Babiš odráží kritiku opozice kvůli poplatkům