Česká národní rada byla zákonodárný orgán České republiky v době společného státu s Slovenskem. Dne 21. června 1991 přijala zákon, kterým byla zřízena Policie České republiky.[1]
Po rozdělení Československa ke konci roku 1992 na ni navázala Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, která až do prvních senátních voleb v roce 1996 vykonávala také pravomoci Senátu.[2] Sněmovna je dolní komorou Parlamentu České republiky a poslanci musí být starší jednadvaceti let. [2] Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na čtyři roky na principu poměrného zastoupení. [2] Sídlí v pražských malostranských palácích a jejím centrem je Thunovský palác ve Sněmovní ulici. [2] Do areálu Poslanecké sněmovny patří dále Palác Smiřických, Šternberský palác a řada okolních domů. [2]
Poslanci jsou zařazeni do výborů a komisí a mohou vytvářet kluby, k jejichž založení je třeba nejméně deset poslanců. [2]
Poslaneckou sněmovnu může rozpustit pouze prezident republiky v případech vymezených ústavou, a to nejpozději tři měsíce před koncem volebního období. [2]
K přijetí zákona stačí sněmovně hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců, a to i při vrácení či zamítnutí zákona Senátem nebo při prezidentském vetu. [2]
Zákon o státním rozpočtu projednává pouze Poslanecká sněmovna a pouze ona může vyslovit důvěru či nedůvěru vládě. [2]