Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) 25. října 2026 v pořadu Partie televize CNN Prima News uvedl, že financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu nezvýší rozpočtový schodek. Podle něj chce vláda ANO, SPD a Motoristů vzít přibližně 7,8 miliardy korun z rozpočtových rezerv. Okamura řekl, že podle jeho informací je v rezervách určitý prostor a že je koalice na změnu interně připravena. Otázku podle něj už řešila koaliční rada.[1]
Návrh novely
Sněmovna v sobotu 24. října 2026 časně ráno po nočním jednání hlasy vládních poslanců poslala do druhého čtení novelu, která předpokládá zrušení poplatků pro obě instituce. Podle novely má Česká televize příští rok dostat z rozpočtu 5,74 miliardy korun, asi o miliardu méně, než letos plánuje vybrat na poplatcích. Český rozhlas má dostat 2,065 miliardy korun, zhruba o 400 milionů méně.[1]
„Podezřívat novináře, že kvůli změně financování změní kvalitu své práce, je projevem jakési nepatřičné neúcty vůči nim.“
Kritika
Poslankyně STAN Věra Kovářová upozornila, že v rozpočtových rezervách je kolem osmi miliard korun, což by na financování obou médií stačilo. Použití rezervy označila za problematické, protože by pak nezbyly peníze pro případ krize nebo katastrof. Opozice plán zrušení poplatků kritizuje s tím, že zatíží státní rozpočet. Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) v téže televizní debatě vládě vytkl, že schodek převyšuje výdaje na investice zhruba o 100 miliard korun.[1]
Sněmovna schválila základní parametry návrhu rozpočtu na příští rok ve čtvrtek 22. října 2026 hlasy koalice. Schodek má vzrůst z 310 na 386 miliard korun, příjmy na 2,199 bilionu a výdaje na 2,585 bilionu korun.[1]
Debata mediálního výboru Sněmovny o financování ČT a ČRo
Sněmovní mediální výbor projednával vládní návrh na zrušení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas a převod jejich financování na státní rozpočet. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v debatě obvinil opozici, že média veřejné služby zatáhla do politického boje a udělala z nich rukojmí sporu. Obavy opozice ze ztráty nezávislosti odmítl. Pracovníci ČT a ČRo ohlásili na úterý 3. listopadu 2026 celodenní stávku.[2][3]
Klempíř uvedl, že se mění pouze způsob financování, že média ušetří, protože nebudou muset poplatky vymáhat, a že se zvýší předvídatelnost jejich rozpočtu. Podle návrhu má ČT v příštím roce dostat o miliardu korun méně a ČRo o 400 milionů méně. Odmítl, že by šlo o experiment či specificky české řešení, odkázal na evropský akt o svobodě médií (EMFA) a na další evropské země. Dánsko přešlo od roku 2022 na financování ze státního rozpočtu s víceletými dohodami, ve Švédsku a Finsku nahradily poplatky zvláštní daně.[2][3]
Bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) se zeptal, zda Klempíř věří, že se Andrej Babiš jako premiér nebude pokoušet ovlivňovat vysílání ČT a ČRo. Klempíř odpověděl, že návrh posiluje předvídatelnost financování. Baxa označil způsob, jakým koalice prosadila první čtení, za „noční blitzkrieg“. Poslanec ANO Ondřej Babka zopakoval, že výši poplatku nastavuje i nyní Parlament.[2][3]
Předseda výboru František Talíř (KDU-ČSL) uvedl, že financování z rozpočtu zvýší státní schodek a že média zaplatí všichni z daní, navíc 400 milionů korun na úrocích z vyššího dluhu. Lidovci podle něj návrh odmítají, protože v něm vidí prostor pro politický tlak na média, a způsob projednání v prvním čtení označil za bezprecedentní. Koalice předřadila první čtení v programu páteční schůze Sněmovny a návrh prošel v sobotu v časných ranních hodinách.[2][3]
Výroky ministra Klempíře o financování médií veřejné služby
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v debatě sněmovního mediálního výboru 29. října 2026 slíbil, že ve druhém čtení návrhu bude dost prostoru k rozpravě. K námitce, že financování ze státního rozpočtu je experiment nebo specificky české řešení, řekl: „Vlastně se nic nemění.“ Odkázal přitom na evropský akt o svobodě médií a na další evropské země: „Když to dělá Dánsko, tak je to evropské řešení. Když to děláme my, je to konec demokracie.“[2]
Klempíř také uvedl: „Podezřívat novináře, že kvůli změně financování změní kvalitu své práce, je projevem jakési nepatřičné neúcty vůči nim.“[2]
Postoj SPD k formě financování (30. října 2026)
Předseda SPD Tomio Okamura novinářům při návštěvě slovenského Martina řekl, že SPD trvá na zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas a nesouhlasí s financováním veřejnoprávních médií formou daně. Podle něj se zrušení poplatků nezmění, ale ve druhém čtení je prostor diskutovat o způsobu financování. Předpokládá, že nová podoba financování bude dohodnuta v prvním pololetí 2027. Vládní koalice má o podrobné sněmovní diskusi jednat na pondělní koaliční radě 2. listopadu 2026.[4][5]
Okamura uvedl, že SPD má v programu nezvyšování daní a zvýšení daní pro občany by bylo problém. Od premiéra Andreje Babiše (ANO) podle svých slov o jiných modelech financování nikdy neslyšel. Spor o nezávislost České televize označil za účelový argument zastánců poplatků.[4][5]
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek uvedl, že Babiš na čtvrtečním jednání 29. října 2026 připustil jiný model než poplatky či státní rozpočet a zvažuje podle něj modely ze severských zemí, bez konkrétních podrobností. Podle ČTK ve Švédsku funguje individuální daň z veřejné služby a ve Finsku účelová daň; ani jedna není příjmem státního rozpočtu.[4][5]
Mediální odbornice Alice Němcová Tejkalová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy řekla ČTK, že převedení financování pod státní rozpočet spolu se snížením příjmů by mohlo ohrozit fungování i nezávislost obou médií. Za nejlepší řešení považuje zachování poplatků, administrativně zjednodušených a sociálně spravedlivějších, například vybíraných spolu s platbami za elektřinu, jako v Itálii, nebo odstupňovaných podle příjmů domácností.[4][5]
Zdroje
- Okamura: Peníze na ČT a ČRo půjdou z rezerv, nezvýší schodek rozpočtu
- Klempíř: Opozice zatáhla média veřejné služby do politického boje
- Televize a rozhlas ušetří, slibuje Klempíř. Změnou by ale přišly o miliardu a půl
- SPD trvá na zrušení poplatků, odmítá financování formou daně
- SPD trvá na zrušení koncesionářských poplatků, prohlásil Okamura