Třetí vláda Andreje Babiše je vláda České republiky, kterou tvoří hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě. Prezident Petr Pavel ji jmenoval 15. prosince 2025 na Pražském hradě; první zasedání kabinetu se konalo ve Strakově akademii.[2] Předsedou vlády je Andrej Babiš, který byl premiérem jmenován potřetí.[1]*
Vznik
Hnutí ANO zvítězilo ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2025. Prezident jmenoval Babiše předsedou vlády 9. prosince 2025, 66 dní po volbách.[1][7] Jmenování podmiňoval tím, že Babiš veřejně oznámí, jak vyřeší střet zájmů spojený s vlastnictvím holdingu Agrofert. Babiš před jmenováním oznámil, že akcie holdingu bude prostřednictvím trustové struktury spravovat nezávislý správce pod dohledem nezávislého protektora.[1]
Motoristé původně navrhovali na ministra životního prostředí svého poslance Filipa Turka. Turek mezi navrženými ministry chyběl ze zdravotních důvodů a resort měl dočasně řídit předseda Motoristů Petr Macinka.[1] Vůči Turkovu jmenování měl výhrady prezident.[1] Prezident později jmenování Turka ministrem odmítl.[3]
Složení
Podle Úřadu vlády tvoří vládu v říjnu 2026 premiér Andrej Babiš; první místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček; místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Petr Macinka; místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová; místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna; ministr vnitra Lubomír Metnar; ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka; ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová; ministr zdravotnictví Adam Vojtěch; ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga; ministr spravedlnosti Jeroným Tejc; ministr dopravy Ivan Bednárik; ministr zemědělství Martin Šebestyán; ministr životního prostředí Igor Červený; ministr kultury Oto Klempíř a ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný.[4] Ministerstvo financí převzala Schillerová od Zbyňka Stanjury a resort školství Plaga od Mikuláše Beka.[2]
Důvěra Sněmovny
Sněmovna vyslovila vládě důvěru 15. ledna 2026. Pro hlasovalo všech 108 koaličních poslanců, proti 91 přítomných poslanců ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Rozprava trvala zhruba 26 hodin čistého času a byla podle ČTK dosud nejdelší.[5] Babiš při ní uvedl, že vláda nepřijme euro a chce obnovit elektronickou evidenci tržeb.[5]
Opozice se pokusila vládu svrhnout dvakrát. První hlasování o nedůvěře vláda ustála počátkem února 2026; podnětem byl spor Motoristů s prezidentem kvůli Turkovi. Při druhém hlasování 1. října 2026 podpořilo vyslovení nedůvěry 83 opozičních poslanců, proti hlasovalo 94 poslanců koalice; k pádu vlády by bylo třeba nejméně 101 hlasů.[3] Opozice návrh zdůvodnila mimo jiné výší schodku navrženého rozpočtu, střetem zájmů premiéra a útoky vlády na instituce.[3]
Vybraná rozhodnutí
Dne 15. června 2026 schválila vláda návrh zákona, podle něhož by Česká televize a Český rozhlas místo poplatků dostávaly příspěvek ze státního rozpočtu, v roce 2027 celkem 7,8 miliardy korun.[6]
Stránky, které sem odkazují
Zdroje
- Pavel jmenoval Babiše premiérem, vládu jmenuje v pondělí zatím bez Turka
- Premiér Andrej Babiš uvedl do funkcí ministry a ministryně nové vlády
- Sněmovní opozici se ani napodruhé nepodařilo svrhnout Babišovu vládu
- Vláda – členové vlády
- Babišova vláda i přes kritiku opozice získala důvěru Sněmovny
- Vláda schválila zrušení poplatků pro ČT a ČRo, dá jim o 1,4 miliardy méně
- Prezident jmenoval Andreje Babiše premiérem