
Návrh na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše (ANO) byl druhým pokusem opozice o odvolání kabinetu od jeho vzniku. Návrh na svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny podaly 25. září 2026 opoziční strany ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09, přičemž jej podepsalo všech 92 opozičních poslanců [1][2]. Schůzi na základě tohoto návrhu svolal předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) na úterý 29. září ve 14:00, přičemž se počítalo s pokračováním jednání ve středu [1][3]. Schůze byla svolána na termín deset dní před komunálními a senátními volbami [1].
Důvody návrhu
Opozice zdůvodnila pokus o svržení vlády třemi okruhy témat: výší schodku návrhu státního rozpočtu na příští rok, který měl být podle opozice druhým nejvyšším v historii České republiky, dále nevyřešeným střetem zájmů premiéra Andreje Babiše a postupem vlády vůči ústavním institucím, soudům, neziskovému sektoru a médiím [1][2][3]. Předseda ODS Martin Kupka uvedl, že Babišova vláda svými kroky mění charakter České republiky k horšímu a že návrh není prázdné gesto, ale krok na obranu odpovědného hospodaření [1]. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib označil kabinet za nekompetentní nebo navedený a uvedl, že vláda pohrdá demokratickými institucemi a nezávislými soudy [1]. Předsedové TOP 09 Matěj Ondřej Havel a STAN Vít Rakušan kritizovali vládu za přístup k národní bezpečnosti a ruské hrozbě a její postup označili za hazard s národní bezpečností [1]. Předseda KDU-ČSL Jan Grolich uvedl, že rozpočet je v přímém rozporu s dřívějšími sliby vlády; zároveň očekával, že návrh neuspěje, ale podle něj každý vládní poslanec dostane příležitost veřejně se k vládě postavit [1].
Rozložení sil ve Sněmovně
Aby Sněmovna vyslovila vládě nedůvěru, musí pro ni hlasovat nejméně 101 ze 200 poslanců [1][3]. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristé disponovala 108 mandáty [1][3]. Pokud by hlasování podpořilo všech 92 opozičních poslanců, museli by získat ještě nejméně devět hlasů z vládního tábora [3]. Předseda Sněmovny Tomio Okamura označil postup opozice za předvolební gesto [3]. Očekávalo se, že vládní kabinet hlasování ustojí [2][3].
Předchozí pokus o nedůvěru
Šlo o druhé hlasování o nedůvěře vládě Andreje Babiše od jejího vzniku. První pokus proběhl počátkem února 2026 a byl vyvolán vyostřením konfliktu mezi hnutím Motoristé a prezidentem Petrem Pavlem, který odmítl jmenovat čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí [1][3]. Úvodní den tehdejšího jednání trval přibližně dvanáct hodin a debata pokračovala následující den; členové vlády obviňovali opozici ze zdržování práce kabinetu, zatímco opoziční poslanci kritizovali vládu zejména kvůli postupu v konfliktu kolem Petra Macinky a prezidenta [3]. Vláda toto hlasování ustála [1][3].
Výsledek hlasování
Sněmovna o návrhu hlasovala 1. října 2026 po třech jednacích dnech; debata trvala zhruba 27,5 hodiny čistého času [4][5]. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 83 přítomných poslanců opozičních stran ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09, proti 94 poslanců koalice; omluveno bylo devět opozičních a 14 koaličních poslanců [4][5][6]. K pádu vlády by bylo potřeba nejméně 101 hlasů, kabinet ANO, SPD a Motoristů tak dál vládne s důvěrou Sněmovny [4][5]. Z dosavadních 22 pokusů o vyslovení nedůvěry vládě v dějinách samostatné České republiky uspěl jediný, v roce 2009 proti vládě Mirka Topolánka [5].
Související hesla: ANO, Motoristé sobě, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Průběh rozpravy a reakce po hlasování
Úterní jednání 29. září 2026 ovládla vystoupení členů vlády v čele s premiérem Andrejem Babišem. Další představitelé koalice mluvili ve středu 30. září, poté se ke slovu dostali zástupci opozice. K běžné rozpravě se poslanci dostali až odpoledne, hlásilo se do ní téměř šest desítek poslanců. Sněmovna přerušila schůzi ve 21:00 a pokračovala čtvrtek 1. října; v běžné rozpravě chtělo vystoupit ještě 37 poslanců, převážně z opozice. Vystoupení k návrhu do té doby zabrala 19 hodin čistého času.[7][8]
Vystoupení v rozpravě
Poslanec TOP 09 Michal Kučera uvedl, že důvěru nelze odhlasovat ani nařídit a že si ji kabinet musí zasloužit správou země, hospodařením a respektováním pravidel a institucí. Pirát Samuel Volpe označil za úplatek jednorázovou částku 2000 korun, kterou chce vláda poslat příští rok starobním důchodcům; ministr práce Aleš Juchelka (ANO) odpověděl, že Piráti rozdělují společnost na mladé a ostatní.[8]
Z koaličních i opozičních řad zazněly výčitky kvůli nákladům na jednání Sněmovny. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) uvedl, že Sněmovna zbytečně investuje peníze do senátní kampaně předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha, který záměr svolat schůzi ohlásil tři týdny předem. Pirátská poslankyně Jana Patková podle Červeného údaje o ceně jednání přibližně 400 000 korun za hodinu vypočítala, že dvouhodinové úterní vystoupení Andreje Babiše stálo téměř 700 000 korun a vystoupení dalších ministrů asi tři miliony.[8]
Reakce po hlasování
Předseda ODS Martin Kupka řekl, že bylo důležité konfrontovat vládu s tím, jak neplní sliby daná voličům; odpolední část schůze podle něj nebyla zcela důstojná a změnila se v čekání na to, až se Babiš vrátí do práce. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že základním zájmem opozice bylo získat mediální prostor, a připomněla, že Jan Grolich kandiduje do Senátu a řada poslanců do obecních zastupitelstev.[6]
Schillerová a předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) označili za jednu z příčin vypjatější atmosféry blížící se volby. Oba vyjádřili přesvědčení, že se spolupráce opozice a koalice obnoví; Okamura uvedl, že se dosud dařilo uzavírat dohody.[6]
Předseda STAN Vít Rakušan řekl, že vláda odolala, protože ji podpořili i poslanci, kteří se u voličů ucházeli o hlasy se slibem konsolidace veřejných financí a kontroly Babiše; podle něj si „dnes pohlídali jen pohodlná místa“ ve vládní koalici. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib uvedl, že vláda využila svou sněmovní většinu k tomu, aby sama sobě znovu vyslovila důvěru.[6]
Po druhém dni jednání, 30. září, činil čistý čas vystoupení zhruba 19 hodin a ve Sněmovně zbývalo 37 přihlášených do rozpravy, převážně z řad opozice.[8]
Zdroje
- Tématy schůze o nedůvěře budou rozpočet, střet zájmů a útoky na instituce
- Opozice má dostatek podpisů na svolání schůze k vyslovení nedůvěry vládě
- Babišovu vládu čeká další horké úterý. Opozice jí chce vyslovit nedůvěru
- Sněmovní opozici se ani napodruhé nepodařilo svrhnout Babišovu vládu
- Opozice ani napodruhé neuspěla s vyslovením nedůvěry Babišově vládě
- Sněmovna obnovila jednání o nedůvěře vládě, které zahájila v úterý
- ČT24
- ČTK / České noviny