Poslanecká sněmovna měla 21. října 2026 projednat v prvním čtení vládní návrh státního rozpočtu na rok 2027. V této fázi se jednalo o základních parametrech rozpočtu, tedy o příjmech, výdajích, schodku a způsobu jeho krytí.
Návrh počítá s příjmy 2,199 bilionu korun, což je o 80,8 miliardy více než letos, a s výdaji 2,585 bilionu korun, o 156,8 miliardy více. Schodek má dosáhnout 386 miliard korun, o 76 miliard víc než ve schváleném rozpočtu na rok 2026. Vláda ho chce z větší části pokrýt zvýšením státního dluhu. Za své priority označuje investice, podporu zdraví a spravedlivé odměňování.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) den předtím uvedla, že se schodkem není spokojena, ale nechce využívat rozpočtové triky. Opoziční strany označují návrh za rozpočet jako pro krizový rok a kritizují především výši schodku. Při takovém schodku by šlo o druhý nejvyšší deficit od roku 2021, kdy dosáhl 419,7 miliardy korun. Opozice usilovala o vrácení návrhu vládě k přepracování, koalice podle ČTK disponuje dostatkem hlasů k jeho postoupení dál.
Vystoupení ministryně financí a přerušení rozpravy
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila na schůzi Sněmovny 21. října 2026 návrh rozpočtu za rekordně investiční a silně prorůstový. Podle ní je sestaven bez skrytých mimorozpočtových půjček a nadhodnocených příjmů. Investice mají činit 291 miliard korun, z národních zdrojů o 50 miliard více. Příjmy veřejného zdravotního pojištění mají vzrůst o více než 50 miliard na 605 miliard korun. Mezi investiční priority patří doprava, obrana a energetika. Ministryně připomněla také pokračování úlev na platbách za obnovitelné zdroje, návrat školkovného, daňové slevy pro pracující studenty a rozšíření osvobození zaměstnaneckých benefitů.[3][4]
Vláda počítá podle fiskálně-strukturálního plánu zaslaného Evropské komisi v červnu s poklesem schodku z 2,8 procenta HDP v roce 2027 na dvě procenta v roce 2028, 1,6 procenta o rok později a 1,2 procenta v roce 2030. Schillerová řekla, že plán naplní kombinací opatření na příjmové i výdajové straně, jejich podobu však předem nespecifikovala. Zmínila, že ve Sněmovně je mimořádná sektorová daň pro rafinérie.[5]
Opoziční ODS navrhuje úsporu na platech ve veřejné sféře a snížení státního příspěvku na obnovitelné zdroje. Opoziční zástupci poukazovali na to, že schodek přesahuje plánované investiční výdaje zhruba o 100 miliard korun.[3][5]
Přerušení rozpravy
Sněmovna přerušila první čtení po 23:15, zhruba po 13 hodinách debaty. Opoziční kluby si vyžádaly přestávky na porady v celkové délce téměř deseti hodin, tedy do čtvrtečního rána 22. října. K rozpravě se hlásily ještě dvě desítky poslanců. Podle ČTK mělo jednání pokračovat ve čtvrtek. První žádost o přestávku podal předseda klubu ODS Marek Benda s odůvodněním, že vystoupení vládních představitelů bylo v první části dne příliš rozsáhlé. Schillerová uvedla, že mluvila 40 minut a premiér Andrej Babiš (ANO) hodinu a deset minut, a vyčetla opozici obstrukci.[3]
V prvním čtení Sněmovna schvaluje základní parametry rozpočtu, které už nelze měnit. Ve druhém čtení lze navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu. Koalice má podle ČTK dostatek hlasů na prosazení rozpočtu.[3]