Jan Nepomucký je český světec a mučedník, jehož tělo spočívá v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Jeho slavnost se v katedrále slaví každoročně 16. května a úcta k němu sahá podle katedrály do různých světadílů [1].
Příběh smrti
Podle pořadu Českého rozhlasu z roku 2016 spadá příběh do doby vlády Václava IV., kdy se Evropou táhlo papežské schizma, město zasáhla morová epidemie a církevní preláti se dostávali do sporů s panovníkem. Dlouho tradovaná verze říká, že Jan Nepomucký odmítl žárlivému králi vyzradit, co mu královna svěřila ve zpovědi. Václav IV. ho nechal zatknout a mučit, při mučení byl osobně přítomen, a ubitého kněze poté nechal shodit do Vltavy [2].
Co z vyprávění odpovídá skutečnosti a co je pozdější mýtus, rozebírá v cyklu Jak to bylo doopravdy historik Jiří Rak [2].
Znaky a místa spojená s kultem
K jeho kultu patří pět hvězd, které jsou jeho atributem, chrám jeho jména na Hradčanech a Brokoffova socha na Karlově mostě [2]. Místo, odkud byl světec svržen do řeky, připomíná na mostním zábradlí křížek a barokní mřížka s bronzovou plastikou těla v řece [1].
Stříbrný náhrobek v katedrále
Hrob se nalézá v chórovém ochozu katedrály. Tvoří ho sarkofág ze stříbra, na němž klečí socha světce, doprovázená postavami andělů, a nad ním visí baldachýn s množstvím věčných světel. Tělo světce v kanovnickém chórovém oděvu leží v křišťálové rakvi, která je vložena do sarkofágu. Mramorovou balustrádu zdobí stříbrné vázy a svícny a na podstavci jsou bronzové reliéfy, mezi nimi scéna, jak je tělo svrhováno z Karlova mostu [1].
Impulz ke stavbě vzešel od císaře Karla VI. a císařovny Alžběty Kristýny, rodičů Marie Terezie. Císařovna byla roku 1721 přítomna v Praze slavnostem k blahořečení, císař se u papeže přimlouval za urychlení svatořečení. Po korunovaci na českého krále v roce 1723 oba hrob opakovaně navštěvovali a prosili o mužského následníka. Sbírka na mauzoleum vynesla 115 000 zlatých [1].
Zhotovení převzal roku 1736 vídeňský zlatník Josef Würth. Sarkofág z ryzího stříbra s drapérií, sochami světce a andělů a dvěma tabernákly vznikl podle návrhu sochaře Antonína Corradiniho z Benátek a architekta z Vídně Josefa Emanuela Fischera z Erlachu [1].
Úcta dnes
Katedrála uvádí, že se náhrobek zachoval i přes několik těžkých období českých dějin a že jej podle ní uchránila autorita světce, pro něhož vznikl. Při slavnosti v květnu navštívili Papežskou kolej Nepomucenum v Římě ctitelé světce z Filipín [1].