Třebíč se nachází v kraji Vysočina, jehož je druhým největším městem. Leží v jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny na obou březích řeky Jihlavy. Město je obcí s rozšířenou působností a spolu s Moravskými Budějovicemi a Náměští nad Oslavou tvoří region Třebíč, který zahrnuje 167 obcí. V Třebíči žije podle údajů Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska přibližně 36 tisíc obyvatel.[1]
Poloha a doprava
Třebíč leží 60 kilometrů západně od Brna a 35 kilometrů jihovýchodně od Jihlavy, sídla kraje Vysočina. Praha je od města vzdálena 180 kilometrů, Vídeň 120 kilometrů. Přes Třebíč vede železniční trať číslo 240 spojující Brno a Jihlavu, dále silnice I/23 ve směru Brno – České Budějovice a silnice II/360 ve směru Vratěnín – Svitavy. Dálnice D1 prochází 20 kilometrů severovýchodně od Třebíče přes Velké Meziříčí. Dalším přístupem do města je silnice I/38 ve směru Znojmo – Jihlava s odbočkou v Moravských Budějovicích. Severní a západní okolí města patří podle sdružení k ekologicky nejčistším územím České republiky.[1]
Historie
Počátky Třebíče sahají do roku 1101, kdy moravská údělná knížata Oldřich Brněnský a Litold Znojemský založili v tomto místě benediktinský klášter. Od benediktinského řádu je odvozen i městský znak, který tvoří tři černé kápě na stříbrném břevnu na červeném štítu. V roce 1270 založil opat Martin samotné město Třebíč a v roce 1335 byla jeho městská práva povýšena podle vzoru královského města Znojma.[1]
Rok 1468 je uváděn jako důležitý historický zlom, kdy bylo město během válek mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem téměř zničeno, čímž zanikla jeho původní gotická podoba. Po opakovaných požárech nahradily renesanční a barokní štíty fasády z konce 19. a počátku 20. století. Výjimku tvoří tři dochované renesanční domy na Karlově náměstí, z nichž je podle sdružení nejvýznamnější Malovaný dům.[1]
Z hlediska správního uspořádání patřila Třebíč od roku 1949 do roku 1960 do Jihlavského kraje. K 1. červenci 1960 byl Jihlavský kraj zrušen a jeho území rozděleno mezi kraje Jihomoravský, Jihočeský, Východočeský a Středočeský, přičemž Třebíč se stala součástí Jihomoravského kraje. Od 1. ledna 2000 je město součástí nově vzniklého kraje Vysočina, jehož území se přibližně kryje s územím bývalého Jihlavského kraje.[1]
Rok 1989 je ve zdroji označen za významný mezník v historii města. Nově zvolené zastupitelstvo řešilo problémy spojené s novou politickou situací a změněnými prioritami rozvoje, mimo jiné přehodnocení vztahu k historickému odkazu. Byla zahájena postupná revitalizace židovské čtvrti, kterou asanační plán z roku 1975 počítal s rozsáhlými demolicemi.[1]
Památky a zápis do UNESCO
V roce 2003 byla do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO zapsána bývalá židovská čtvrť v Třebíči včetně židovského hřbitova a bazilika svatého Prokopa. Tento zápis se stal podle sdružení dvanáctým zápisem UNESCO v České republice a třetím v kraji Vysočina. Za dlouhá staletí své existence se Třebíč stala hospodářským, správním, politickým i kulturním centrem jihozápadní Moravy. Dochované památky dokládají, že v Třebíči mohla po dlouhou dobu společně žít židovská a křesťanská komunita, což bylo podle sdružení jedním z důvodů zápisu na seznam UNESCO.[1]