Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) oznámil 18. října 2026, že senátoři připraví k Ústavnímu soudu návrh na zrušení některých částí služebního zákona. Zákon znovu schválila Poslanecká sněmovna, která přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla.[1][2]
Zákon a prezidentovo veto
Prezident vrátil Sněmovně k novému posouzení nejen samotný služební zákon, ale i doprovodnou novelu. Ta mimo jiné ruší pravomoc prezidenta jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. Podle autorů zákona má úředníky ve státní správě přiblížit běžnému pracovnímu poměru, a tím usnadnit jejich výměnu. Pavel své veto zdůvodnil tím, že zákon jde proti doporučení Evropské komise chránit vedoucí úředníky lépe před politickými zásahy. Státní správa má být podle něj profesionální, neutrální a odolná vůči politickému tlaku.[1][2]
Stanovisko předsedy Senátu
Vystrčil uvedl, že zákon obsahuje podle něj formulace a články, které odporují ústavě, a jako příklad zmínil právo prezidenta jmenovat vedoucí zastupitelských misí. Řekl, že s podáním k Ústavnímu soudu počítá. Požádat o ujmutí se stížnosti chce senátora Tomáše Goláně (ODS), který v předchozí sobotu obhájil senátorský mandát.[1]
Někteří opoziční poslanci již dříve oznámili, že se kvůli novele chtějí na Ústavní soud obrátit také. Podle Vystrčila patří takový krok spíše Senátu, s poslanci se však chce na společném postupu domluvit.[1]