Referenda o větrných elektrárnách při komunálních volbách 2026 jsou souborem 19 místních hlasování, která se konají souběžně s volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026 [1]. V referendech se rozhoduje o výstavbě až 81 nových větrných turbín s celkovým výkonem 450 megawattů, což podle analýzy Svazu moderní energetiky odpovídá více než zdvojnásobení dosavadní větrné kapacity v Česku a výrobě elektřiny pro přibližně 400 000 domácností [1]. V zemi je v provozu zhruba 220 větrných elektráren s výkonem 380 megawattů [1].*
Kde se hlasuje
Nejvíce referend se koná ve Středočeském kraji, konkrétně v Petrovicích na Rakovnicku, Kačici na Kladensku a v Petroupimi, Soběhrdech a Teplýšovicích na Benešovsku [1]. Čtyři hlasování se uskutečňují na Svitavsku v Pardubickém kraji, v obcích Dětřichov, Kamenná Horka, Mikuleč a Sklené [1]. Na Bruntálsku v Moravskoslezském kraji hlasují obyvatelé Horního Benešova, Starých Heřminov a Zátoru [1]. V Plzeňském kraji se referenda konají v Kralovicích, Žihli a Měčíně, v Jihočeském kraji v Radeníně a Šebířově na Táborsku [1]. Dále se hlasuje v Cítolibech na Lounsku v Ústeckém kraji a v Bystré nad Jizerou na Semilsku v Libereckém kraji [1].
V Kačici na Kladensku obyvatelé dříve podpořili záměr v anketě, obec poté uzavřela plánovací smlouvu s investorem NOHO Energy a připravuje se stavba pěti elektráren, jejichž záměr prochází procesem posouzení vlivu na životní prostředí [2]. Část obyvatel následně sepsala petici a vyžádala si závazné referendum, kterému zastupitelstvo vyhovělo [1]. Místostarostka Kačice Daniela Veselská uvedla, že větrné elektrárny mohou „přinést finance do obce a zároveň posílit energetickou soběstačnost naší obce“ [1]. V případě zprovoznění pěti elektráren by obec měla jednorázově získat šest milionů korun a poté ročně 3,5 milionu korun po dobu provozu, obyvatelé by měli mít i zvýhodněné ceny elektřiny [2]. V Petrovicích na Rakovnicku by podle starosty Radka Jelínka měla vzniknout jedna elektrárna, obec by od investora měla ročně získávat 400 000 až 1,5 milionu korun podle množství vyrobené elektřiny [2].
Vývoj počtu referend
Do konání říjnových hlasování se v Česku uskutečnilo 84 referend o větrných elektrárnách, přičemž pro výstavbu se vyslovila zhruba třetina obcí [1]. Zatímco mezi lety 2006 a 2022 se ročně konalo v průměru jedno až dvě taková hlasování, rok 2026 je s 30 referendy dosud nejvyšší [1]. Po říjnových volbách má celkový počet konaných referend o větrných elektrárnách v Česku od roku 2006 překročit stovku [1]. Referendum je podle zákona platné, pokud se ho zúčastní alespoň 35 procent oprávněných voličů [2].
Argumenty zastánců a odpůrců
Expert na energetiku Martin Ander ze Svazu moderní energetiky uvedl, že pro úspěch referenda je klíčová „otevřená komunikace investora s občany od prvního dne“ a že nabídka garantovaného ročního příspěvku do rozpočtu obce a levnější elektřiny vnímání projektu výrazně mění [1]. Podle Andera větrné elektrárny v Česku fungují již přes 20 let a jejich provoz ukazuje, že obavy z hluku ani dopadů na zdraví zvířat se nepotvrdily [1]. Odpůrci záměrů naopak často zmiňují obavy z hluku, narušení krajinného rázu, pokles cen nemovitostí a dopady na okolní ekosystémy, včetně rušení dravců nebo likvidace chráněných mravenišť [1].