
Referenda o větrných elektrárnách při komunálních volbách 2026 jsou souborem 19 místních hlasování, která se konají souběžně s volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026 [1]. V referendech se rozhoduje o výstavbě až 81 nových větrných turbín s celkovým výkonem 450 megawattů, což podle analýzy Svazu moderní energetiky odpovídá více než zdvojnásobení dosavadní větrné kapacity v Česku a výrobě elektřiny pro přibližně 400 000 domácností [1]. V zemi je v provozu zhruba 220 větrných elektráren s výkonem 380 megawattů [1].
Kde se hlasuje
Nejvíce referend se koná ve Středočeském kraji, konkrétně v Petrovicích na Rakovnicku, Kačici na Kladensku a v Petroupimi, Soběhrdech a Teplýšovicích na Benešovsku [1]. Čtyři hlasování se uskutečňují na Svitavsku v Pardubickém kraji, v obcích Dětřichov, Kamenná Horka, Mikuleč a Sklené [1]. Na Bruntálsku v Moravskoslezském kraji hlasují obyvatelé Horního Benešova, Starých Heřminov a Zátoru [1]. V Plzeňském kraji se referenda konají v Kralovicích, Žihli a Měčíně, v Jihočeském kraji v Radeníně a Šebířově na Táborsku [1]. Dále se hlasuje v Cítolibech na Lounsku v Ústeckém kraji a v Bystré nad Jizerou na Semilsku v Libereckém kraji [1].
V Kačici na Kladensku obyvatelé dříve podpořili záměr v anketě, obec poté uzavřela plánovací smlouvu s investorem NOHO Energy a připravuje se stavba pěti elektráren, jejichž záměr prochází procesem posouzení vlivu na životní prostředí [2]. Část obyvatel následně sepsala petici a vyžádala si závazné referendum, kterému zastupitelstvo vyhovělo [1]. Místostarostka Kačice Daniela Veselská uvedla, že větrné elektrárny mohou „přinést finance do obce a zároveň posílit energetickou soběstačnost naší obce“ [1]. V případě zprovoznění pěti elektráren by obec měla jednorázově získat šest milionů korun a poté ročně 3,5 milionu korun po dobu provozu, obyvatelé by měli mít i zvýhodněné ceny elektřiny [2]. V Petrovicích na Rakovnicku by podle starosty Radka Jelínka měla vzniknout jedna elektrárna, obec by od investora měla ročně získávat 400 000 až 1,5 milionu korun podle množství vyrobené elektřiny [2].
Vývoj počtu referend
Do konání říjnových hlasování se v Česku uskutečnilo 84 referend o větrných elektrárnách, přičemž pro výstavbu se vyslovila zhruba třetina obcí [1]. Zatímco mezi lety 2006 a 2022 se ročně konalo v průměru jedno až dvě taková hlasování, rok 2026 je s 30 referendy dosud nejvyšší [1]. Po říjnových volbách má celkový počet konaných referend o větrných elektrárnách v Česku od roku 2006 překročit stovku [1]. Referendum je podle zákona platné, pokud se ho zúčastní alespoň 35 procent oprávněných voličů [2].
Argumenty zastánců a odpůrců
Expert na energetiku Martin Ander ze Svazu moderní energetiky uvedl, že pro úspěch referenda je klíčová „otevřená komunikace investora s občany od prvního dne“ a že nabídka garantovaného ročního příspěvku do rozpočtu obce a levnější elektřiny vnímání projektu výrazně mění [1]. Podle Andera větrné elektrárny v Česku fungují již přes 20 let a jejich provoz ukazuje, že obavy z hluku ani dopadů na zdraví zvířat se nepotvrdily [1]. Odpůrci záměrů naopak často zmiňují obavy z hluku, narušení krajinného rázu, pokles cen nemovitostí a dopady na okolní ekosystémy, včetně rušení dravců nebo likvidace chráněných mravenišť [1].
Akcelerační oblasti a otázky v referendech
Plánované elektrárny se podle Novinek.cz staví především v otevřené krajině se silným a stabilním větrem; největší větrný potenciál je na Českomoravské vrchovině, v Nízkém Jeseníku a v Krušných horách, konkrétní umístění ale omezují chráněná území, vzdálenost od obydlí a ochrana krajinného rázu [3]. Rozvoj větrné energetiky mají urychlit akcelerační oblasti, jejichž vymezení vláda schválila v Územním rozvojovém plánu; povolování větrných a solárních elektráren v nich má být jednodušší a rychlejší, ale stát po připomínkách obcí a dalších institucí původně navrhovaný rozsah výrazně zmenšil [3]. Elektrárny lze stavět i mimo tyto oblasti, investoři tam však nemohou využít zrychlený povolovací režim [3]. Podle Kladenského deníku je v Česku 49 lokalit určených pro větrné elektrárny [2].
Znění otázek se v obcích liší. V Kačici na Kladensku se hlasuje o tom, zda obec má poskytovat součinnost při přípravě, povolování nebo realizaci výstavby větrných elektráren na svém katastrálním území [2]. V Petroupimi na Benešovsku se rozhoduje, zda má obec jako účastník řízení o povolení záměru uplatňovat nesouhlas s umístěním a povolením elektráren [2]. Obyvatelé Soběhrd a Teplýšovic na Benešovsku odpovídají na otázky, zda má obec učinit všechny právně dostupné kroky k tomu, aby na jejím území nebyly vymezeny akcelerační oblasti ani povoleny větrné elektrárny; všechny tři obce leží v lokalitě, kde je akcelerační zóna Petroupim [2].
Postoje starostů Kačice a Petrovic
Starosta Kačice Libor Němeček záměr podporuje. Podle něj je budování obnovitelných zdrojů ve spojení s jadernými elektrárnami jedinou cestou, jak zamezit emisím z fosilních paliv. Za přínos považuje také peníze pro obec a obyvatele a uvedl, že se místní obávají zásahu do krajiny a hluku [2].
V Petrovicích na Rakovnicku podle starosty Radka Jelínka nebude elektrárna obec zatěžovat kromě vizuálního dojmu, protože bude dostatečně daleko od zástavby. V okolí mají vzniknout další elektrárny, a obyvatelé Petrovic tak budou mít zřejmě výhled na některou z nich, i když na katastru obce žádná nevznikne [2].
Další místní referenda v Jihočeském kraji
Kromě referend o větrných elektrárnách v Šebířově a Radeníně na Táborsku se v Jihočeském kraji rozhoduje i o dalších místních záležitostech. V Temelíně se 9. a 10. října 2026 hlasuje o spalovně nebezpečného průmyslového odpadu, kterou chce v Hůrce u Temelína postavit společnost Quail. Zařízení za jednu až dvě miliardy korun by ročně zpracovalo až 20 000 tun odpadu. Proti záměru vznikla petice s 2400 podpisy a k protestu se přidalo dalších 16 měst a obcí. Podle starosty Temelína Josefa Váci mají obyvatelé v referendu rozhodnout, zda má vedení obce učinit všechny možné kroky, aby výstavbě zabránilo.[4]
Další referenda se týkají plánovaného rozšíření a změny technologie spalování odpadů v teplárně Energoblok Domoradice v Přísečné na Českokrumlovsku, obchvatu Volar na Prachaticku a přestavby silnice kolem rybníka v Putimi na Písecku. Putimské referendum je podle Deníku naplánováno na pátek a sobotu.[4]
Referenda v Přísečné, Volarech a Putimi
V Přísečné na Českokrumlovsku se místní referendum týká plánovaného rozšíření a změny technologie spalování odpadů v soukromé teplárně Energoblok Domoradice, která zásobuje teplem a teplou vodou čtvrtinu Českého Krumlova [4]. Obyvatelé obce s přibližně 200 obyvateli podepisovali petici proti záměru v roce 2023 a obávají se vyššího hluku a dopravy. Starosta Jiří Němeček (nestraník) uvedl, že obec chce referendem zjistit, zda jsou lidé stále proti a zda má pokračovat v dosavadních krocích [4].
Ve Volarech na Prachaticku opozice a šumavské spolky kritizují krajem plánované rozšíření silnice z Blažejovic do Volar, které by podle nich přivedlo do města více těžké dopravy. Navrhují obchvat a petici za vyhlášení referenda o něm podepsalo 689 lidí. Město se zvýšení dopravy obává také kvůli logistickým centrům plánovaným na Budějovicku [4].
V Putimi na Písecku se referendum týká přestavby silnice kolem rybníka. Podle starostky Evy Maruškové (Za rozvoj obce Putim) obec zakázku vysoutěžila a získala dotaci, než byl podán návrh na vyhlášení referenda [4].
Referendum v Kožlanech
V Kožlanech na Plzeňsku se 9. října 2026 souběžně s komunálními a senátními volbami konalo referendum o výstavbě tří větrných elektráren, které ve městě s přibližně 1500 obyvateli zvažuje firma Meridian [5][6]. Podle volební komise byl od otevření volebních místností zájem o hlasování větší než v minulých letech. Většina z prvních oslovených voliček a voličů uváděla, že elektrárny nechce, a odvolávala se na kulturní a historickou krajinu a blízkost národní kulturní památky Mariánská Týnice [5][6].
Starosta Václav Kratochvíl uvedl, že před třemi lety byl mezi hlasujícími v průzkumu poměr šest ku jedné pro větrné elektrárny a město proto uzavřelo s firmou smlouvu o smlouvě budoucí. Zastupitelé vyhlášení referenda začátkem září neschválili, o konání plebiscitu však rozhodl soud na podnět petičního výboru [5][6]. Na odboru státní památkové péče je podán návrh na krajinnou památkovou zónu typu C, v níž by výškové stavby nebyly možné. Rozhodnutí o něm a vyjádření armády, která má na okraji města záložní vojenské letiště, se čeká [5][6]. Referendum chtěli obyvatelé po vzoru sousedních Kralovic; proti výstavbě se nakonec vyslovilo 61,24 procenta hlasujících při účasti 42,21 procenta.[11]
Výsledky referend v Majetíně, Maršově u Úpice a Záhorovicích
Majetín
Obyvatelé Majetína v Olomouckém kraji se v referendu souběžném s komunálními volbami vyslovili proti rozšíření těžby štěrkopísku na etapy šest a sedm. Obec měla 964 oprávněných voličů, platný hlas odevzdalo 640, účast byla 66 procent. Proti rozšíření hlasovalo 497 lidí. Referendum je podle Hanácké Drbny platné a pro obec závazné. Místní se obávali dopravy, hluku, prašnosti, dopadu na krajinu a podzemní vodu. Těžařská firma Zepiko plánovala přesunout těžbu dál od obce a nabízela obci více než 70 milionů korun. Starostka Miroslava Zavadilová uvedla, že referendum umožňuje rozhodnout podle jasně vyjádřené vůle občanů.[7][8]
Výsledek referenda je podle iDNES.cz pro zastupitele závazný, protože pro něj hlasovala nadpoloviční většina účastníků a zároveň alespoň 25 procent všech oprávněných voličů; obě podmínky byly splněny. Otázka zněla, zda obec má v samostatné působnosti učinit všechny účelné zákonné kroky, aby se těžba štěrkopísku nerozšířila na etapy šest a sedm. Jednatel firmy Zepiko v dopise obyvatelům uvedl, že by těžba byla přesunuta dál od obce za železniční trať a její objem by se nezvýšil, takže by v okolí nevzrostla doprava ani hluk.[8][7]
Maršov u Úpice
Obyvatelé Maršova u Úpice na Trutnovsku v referendu odmítli stavbu větrných elektráren v katastru obce. K hlasování přišlo 116 ze 154 voličů (75,32 procenta). Na první otázku, zda mají orgány obce zabránit stavbě elektráren, odpovědělo kladně 77 lidí, na druhou, zda má zastupitelstvo zajistit, aby územní plán stavbu neumožňoval, 76 lidí. Referendum je platné a závazné a vzešlo z petice. O záměr postavit jeden až tři větrníky v obci projevily zájem společnosti ČEZ a NOHO Energy. Vedení obce nabídky odmítlo, podle starostky Moniky Sacherové (nestr.) nechtělo rozdělovat obyvatele kvůli jednomu projektu. Katastr obce nepatří do státem vyhlášených akceleračních zón.[9]
První otázka, zda mají orgány obce podniknout veškeré kroky k zamezení stavby elektráren, získala 77 kladných odpovědí (66,38 procenta hlasujících), druhá, o úpravě územního plánu, 76 (65,52 procenta). Obec původně vzhledem k lhůtám zvažovala posunutí referenda na jiný termín, zastupitelé však ve čtvrtek 8. října 2026 na mimořádném jednání zrušení odmítli a potvrdili konání v pátek a v sobotu. Nabídky společností ČEZ a NOHO Energy z roku 2025 vedení obce odmítlo, protože podle starostky nechtělo rozdělovat obyvatele a činit rozhodnutí s dopadem do dalšího volebního období.[9]
Záhorovice
Obyvatelé Záhorovic se ve dvou souběžných referendech vyslovili pro zachování všech tří železničních přejezdů v obci. Jedno referendum iniciovalo místní uskupení a týkalo se jednoho přejezdu, druhé vyhlásilo zastupitelstvo pro zbývající dva. Správa železnic v úseku plánuje elektrifikaci a zrychlení spojů a podle zpracované analýzy by bylo možné zrušit dva ze tří přejezdů. Místostarosta Jiří Milička uvedl, že obec všechny tři potřebuje pro přístup k pozemkům a nemovitostem a že jde zatím jen o analýzu.[10]
Místostarosta Jiří Milička uvedl, že výsledek obec očekávala: všechny tři přejezdy jsou vybaveny světelnou signalizací a závorami a obec je potřebuje pro přístup k pozemkům a nemovitostem. Podle analýzy by bylo možné zrušit dva z přejezdů, u jednoho bez náhrady, u druhého by se musela postavit objízdná komunikace. Milička uvedl, že by se tím výrazné zrychlení nedosáhlo, protože sousední obce leží ve vzdálenosti dvou kilometrů. Referendum, které vzniklo z podnětu některých obyvatelek, označil za zbytečné, protože jde zatím jen o analýzu Správy železnic. Zastupitelé pak doplnili referendum o jednom přejezdu referendem o zbývajících dvou.[10]
Výsledky referend v Plzeňském kraji a v Hrádku
Plzeňský kraj
V referendech souběžných s komunálními volbami odmítli obyvatelé Žihle, Kožlan, Kralovic a Měčína výstavbu větrných elektráren. Pro platnost místního referenda je podle zákona nutná účast nejméně 35 procent oprávněných voličů; rozhodnutí je závazné, pokud pro něj hlasuje nadpoloviční většina účastníků a zároveň alespoň 25 procent všech oprávněných voličů.[11][12]
V Žihli se hlasování zúčastnilo 52,77 procenta voličů a 62,17 procenta z nich bylo proti stavbě; výsledek je platný. Referendum navrhl přípravný výbor místních obyvatel. Dvě elektrárny chtěl na okraji obce postavit ČEZ, další u barokního hospodářského dvora Kalec, který je kulturní památkou. Příprava projektu byla od srpna, kdy se referendum vyhlásilo, zastavená. V případě dohody by obec dostávala od ČEZ nejméně dva miliony korun ročně po dobu provozu. V anketě, kterou obec uspořádala v roce 2024, se z asi 150 účastníků polovina vyslovila pro záměr a polovina proti.[11][12]
V Kožlanech byla účast 42,21 procenta a proti bylo 61,24 procenta hlasujících; podle úřední desky města je referendum platné a závazné. Firma Meridian zde chtěla postavit tři elektrárny na okraji města směrem na Dřevec. Odpůrci se odvolávali na kulturní a historickou krajinu, blízkost národní kulturní památky Mariánská Týnice a klid bez průmyslu.[11]
V Kralovicích bylo proti 69,45 procenta voličů. Návrh na referendum podali občané v petici s asi 840 podpisy a zastupitelé ho začátkem září schválili. V anketě, kterou město uspořádalo v roce 2024, se pro záměr vyslovilo 52 procent účastníků, a město proto pokračovalo ve změně územního plánu. Dvě elektrárny zde chce stavět česká firma SmartTech na jižní straně města v údolí směrem k Výrovu; Výrov souhlasí se čtyřmi elektrárnami směrem ke Kožlanům. Odpůrci varovali před zásahem do barokní cisterciácké krajiny kolem Mariánské Týnice, před hlukem a poklesem cen nemovitostí.[11][12]
V Měčíně na Klatovsku se hlasování zúčastnilo podle zapisovatelky volební komise Vladimíry Fialové 55 procent voličů a 86 procent z nich větrné elektrárny odmítlo; referendum je podle ní platné a závazné. Lidové hlasování vyvolala skupina obyvatel obce s asi 1100 obyvateli. Starosta Stanislav Skala před hlasováním uvedl, že dvě firmy zatím jen zjišťovaly podmínky a podaly předběžné nabídky; podle Fialové chtěla společnost Complexa postavit dva až 13 turbín vysokých až 250 metrů.[11][12]
V Kralovicích, kde žije téměř 3500 obyvatel, byl letos v červnu na úřední desce zveřejněn návrh na krajinnou památkovou zónu typu C, který podali zástupci Mariánské Týnice. Pokud by byl schválen, nemohly by se v oblasti stavět výškové stavby včetně větrníků. Podle místostarosty Lukáše Janka se čeká na rozhodnutí, ke kterému se mají vyjádřit dotčené orgány, a městský odbor výstavby podal námitku kvůli přísným parametrům zóny.[11][12]
V Žihli žije 1150 obyvatel a leží na pomezí Plzeňského a Ústeckého kraje. V Měčíně starosta Stanislav Skala před hlasováním uvedl, že iniciativa obyvatel byla živelná a že by podle něj právně neměla šanci, obec ji ale bere jako názor lidí a akceptuje ji.[11][12]
Hrádek na Hradecku
V závazném referendu souběžném s komunálními volbami se obyvatelé Hrádku vyslovili pro bezúplatné převzetí kostela svatého Jiří z církevního majetku do majetku obce. Pro hlasovalo 52 lidí, tedy 33,5 procenta všech oprávněných voličů, proti 43; z 155 oprávněných voličů v obci s asi 190 obyvateli přišlo 64,5 procenta.[13][14]
Starostka Hana Ročková (nezávislá) uvedla, že obec má lepší možnosti než církev získat dotace na opravy památkově chráněného kostela a že kvůli závažnosti majetkového rozhodnutí obec vypsala referendum. Církev by v kostele mohla dál konat obřady, obec chce pořádat také koncerty, výstavy, vánoční setkání a svatby. Provozní náklady, například elektřina a pojištění, se odhadují na tisíce korun ročně, příjmy obce činí letos asi 4,3 milionu korun. Hřbitov u kostela obec již vlastní. Kostel pochází z poloviny 14. století, nynější raně barokní jednolodní stavba z konce 17. století, opravy prošla v roce 1891 a památkově chráněn je od roku 1958.[13][14]
Chronologie
- — Společně s komunálními volbami se 9. a 10. října 2026 v obcích konají desítky místních referend, většina z nich o výstavbě větrných elektráren. ČTK / České noviny Ekonomický deník
Související hesla: Hrádek, Jedno Ústí, Majetín, Olomoucký kraj, Plzeňský kraj, Správa železnic, Záhorovice, Ústí nad Labem
Zdroje
- Při volbách v říjnu se uskuteční rekordních 19 referend o větrných elektrárnách
- Obyvatelé rozhodnou o vybudování větrných elektráren. Referendum bude i v Kačici
- Novinky.cz
- V Temelíně budou v pátek a sobotu rozhodovat o spalovně v Hůrce
- V Kožlanech je zatím větší zájem o volby, zejména díky referendu o větrnících
- V Kožlanech je zatím větší zájem o volby, zejména díky referendu o větrnících
- Majetín v referendu odmítl těžbu písku. Nepomohly ani slevy na jeho nákup
- Těžbu tu nechceme. Obyvatelé Majetína v referendu odmítli slevy na písek i štěrk
- Obyvatelé Maršova odmítli větrné elektrárny. Hlasovaly tři čtvrtiny voličů
- Zachovejte všechny tři železniční přejezdy, jdou potřeba, rozhodli v Záhorovicích
- Čtyři referenda k větrným elektrárnám v Plzeňském kraji. Voliči je odmítli
- Obyvatelé v referendech odmítli výstavbu větrných elektráren
- Těsné ano pro převzetí kostela. Hrádek rozhodl v referendu
- Lidé v Hrádku na Hradecku se v referendu vyslovili pro převzetí kostela obcí